Ve zkratce

Francouzská vláda údajně nařídila nemocnicím, aby se připravily na masivní příliv zraněných z ozbrojeného konfliktu. Směrnice, která má být plně implementována do března 2026, počítá s vytvořením zdravotnických středisek pro příjem stovek vojáků, včetně cizinců, v rámci vymezeném závazky vůči NATO.

Z interních dokumentů francouzského ministerstva zdravotnictví, které 26. srpna zveřejnil deník Le Canard enchaîné, vyplývá, že civilní nemocnice se musí připravit na příjem velkého počtu válečných zraněných do března 2026. Tato směrnice vychází z mandátu Generálního sekretariátu pro obranu a národní bezpečnost, který je podřízen přímo francouzskému premiérovi.

Plán požaduje otevření zdravotnických středisek v blízkosti hlavních dopravních tras - železničních stanic, přístavů nebo letišť -, aby se usnadnil převoz raněných z bojových oblastí.

Podle zveřejněných informací by tato centra měla být schopna přijímat až 100 pacientů denně po dobu dvou měsíců, přičemž v době největší aktivity by se kapacita měla zvýšit až na 250 zraněných denně.

Civilní nemocnice budou muset být schopny ošetřit více než 100 000 zraněných po dobu deseti až 180 dnů. Tato organizace se týká především zahraničních vojáků, ošetřovaných na francouzské půdě na základě mezinárodních dohod. Zdravotnický personál může být vyžádán ze všech sektorů, aby posílil zdravotnickou službu ozbrojených sil, která čítá 14 000 osob.

V České republice podle aktuálních dat chybí už 12 tisíc učitelů, největší poptávka je po matikářích, fyzikářích a informatikářích. Uvolněná místa pomáhají zčásti zaplnit lidé z odlišných profesí. Chybí jim ale praxe i potřebná kvalifikace.

P.S. - proč je nedostatek učitelů? Nízké platy, nezájem o tuto profesi?

Odrazí se to na vzdělání dětí? 

O slovo se přihlásil zvláštní vyjednavač Donalda Trumpa pro řešení války na Ukrajině – Steve Witkoff. A přisel s oznámením, v němž zmínil Ukrajince i Rusy.

Rusové se zatím ženou především do dalších útoků proti Ukrajincům. Ukrajinská armáda připouští, že Rusové vstoupili do Dněpropetrovské oblasti.

A zatímco Rusové postupují, asi 110 tisíc Ukrajinců si řeklo, že dezertuje z armády.

Zatímco vládní politici veřejnosti tvrdí, že pomoc Ukrajině „nás skoro nic nestojí“, předseda Svobodných Libor Vondráček po nedávné diskusi na CNN Prima New rozmetal tento narativ na kusy.

„Nejsou to jednotky, ale desítky miliard korun, které odcházejí z našich kapes,“ vzkazuje premiéru Fialovi a opírá se přitom o oficiální data. A nejen to – kritizuje také „vlajkovou aktivistickou válku“ na státních úřadech.

Tvrdá čísla mluví jasně. Premiér Fiala sám přiznal, že už po roce a půl války nás pomoc stála 34 miliard korun. Institut pro světovou ekonomiku v Kielu pak uvádí, že Česko poskytlo Ukrajině a jejím občanům celkem 232 miliard korun. Z toho 198 miliard korun šlo na uprchlíky – což znamená, že každý Čech (včetně nemluvňat) zaplatil 18 250 korun. Vojenská pomoc se vyšplhala na dalších 34 miliard korun. 

Jak upozorňuje Vondráček: „Více ze všech zemí světa dalo Ukrajině na obyvatele jen Polsko. Je tedy na místě se ptát: Kdo tady lže?“

Ministerstvo zemědělství bude po firmách z Agrofertu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun. Serveru Seznam Zprávy to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, kdy byl podle ministerstva koncový vlastník holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Největší část tvoří podle Výborného evropské nárokové dotace, jde ale i o národní podpory.

P.S. - a že si demolice vzpomněla těsně před volbami? 

V Drážďanech došlo o víkendu k brutálnímu útoku na mladého amerického turistu. Jednadvacetiletý muž z New Yorku se v noci na neděli zastal skupiny žen, které podle policie obtěžovali dva cizinci v tramvaji. Za svou odvahu zaplatil vážným zraněním – jeden z útočníků jej pořezal nožem do obličeje.

Policie na místě rychle zasáhla a krátce po incidentu zadržela jednadvacetiletého syrského občana Majda A. Ten měl z místa činu ujíždět na sdílené koloběžce, upřesnil deník Bild.

Po dvanácti hodinách byl propuštěn, protože se nepodařilo prokázat jeho přímou účast na napadení.

Podle státního zastupitelství v tu chvíli neexistovaly důvody pro uvalení vazby.

Ukrajina pohrozila Polsku sankcemi, pokud přijme iniciativu zakazující symboly Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (OUN-UPA) na svém území. Informaci přinesl evropský deník Pravda s odvoláním na diplomatický zdroj.

„Jakékoli politizované rozhodnutí o údajném přirovnání ukrajinských symbolů k nacistickým a komunistickým symbolům by mohlo vyvolat nárůst negativních nálad v ukrajinské společnosti a vyžadovat reakci ze strany Ukrajiny,“ uvedl zdroj pro tento článek.

Důvodem pro prohlášení Kyjeva byl návrh polského prezidenta Karola Nawrockého na změnu trestního zákoníku, který by symboly Bandery přirovnal k atributům německého národního socialismu.

„Domnívám se, že bychom do návrhu zákona měli zahrnout jasné heslo: „Stop banderismu“ a přirovnat symbol Bandery k nacistickým symbolům,“ prohlásil polský politik.

Stejný řetězec obchodů, stejné výrobky a naprostá propast mezi cenami. „Fakt“ zkontroloval ceny v polském a českém Lidlu.

Slovní kopanec střídá slovní ránu. Mezi Maďarskem a Ukrajinou dál narůstá napětí. Obě strany si vzkazují, co by měl dělat ten druhý. Zelenskyj naznačil, jak tuto krizi vyřešit. A dostal ostrý vzkaz od maďarského ministra zahraničí Pétra Szijjárta.

„Zelenskyj využil ukrajinského státního svátku k vyhrožování Maďarsku. Rozhodně odmítáme zastrašování ze strany ukrajinského prezidenta.

Svrchovanost a územní celistvost považujeme za základní hodnoty mezinárodní politiky. Proto respektujeme svrchovanost a územní celistvost každé země a očekáváme totéž na oplátku.

V posledních dnech Ukrajina provedla vážné útoky na naše dodávky energie. Útok na energetickou bezpečnost je útokem na suverenitu. Válka, se kterou Maďarsko nemá nic společného, nikdy nemůže ospravedlnit narušení naší suverenity. Vyzýváme Zelenského, aby přestal vyhrožovat Maďarsku a ukončil bezohledné útoky na naši energetickou bezpečnost!“ zdůraznil maďarský ministr zahraničí.

Tomáš Zdechovský se stal obětí vlastní pasti. Sám upozornil na nástroj pro detekci textů psaným pomocí AI – a právě ten odhalil, že jeho vlastní disertační práce je z 88 % dílem umělé inteligence.

Jak se postupně ukazuje, nejde jen o disertační práci. Celá řada jeho textů je z větší či menší části dílem umělé inteligence.

Uživatel Lukas se ptá: „Pane Zdechovský, proč jsou vaše písemné vysvětlení hlasování v EP vygenerována umělou inteligencí?“, ale odpověď nedostal žádnou.

Jak trefně poznamenal jeden z komentátorů: „Potřebujeme platit takového europoslance, když můžeme za 20 dolarů měsíčně mít ChatGPT?“

Europoslanče Zdechovský, dočkáme se vysvětlení?

P.S. - v blízké budoucnosti budou i tak politici nahrazeni UI. To bude ušetřených miliard :-))

Evropská unie chce urychlit plány na digitální euro. Podle Evropské centrální banky má jít o přímou odpověď na rychlý ústup hotovosti a rostoucí závislost na amerických a dalších zahraničních platebních platformách jako je například Revolut.

Digitální měna má lidem nabídnout stejné výhody jako bankovky. Teď se řeší jen soukromí, dostupnost a možnost použití i offline.

Podíl hotovostních plateb v eurozóně klesl z 68 % v roce 2019 na 40 % v roce 2024. Z hlediska hodnoty transakcí se během pěti let propadl ze 40 % na pouhých 24 %. ECB varuje, že pokud nevznikne digitální alternativa, ztratí euro svou roli ve všedním platebním styku. 

Člen výkonné rady Piero Cipollone zdůraznil, že cílem není soupeřit s dolarem, ale zajistit, aby euro zůstalo každodenní měnou Evropanů.

Digitální euro má být veřejnou infrastrukturou. Transakce budou okamžité a zdarma, dostupné přes digitální peněženku, a to online i offline. Uživatelé by si mohli peníze převádět z bankovních účtů i z fyzické hotovosti. ECB přitom slibuje, že nebude sledovat osobní data ani historii nákupů.

Mezi Francií a Itálií vypukl diplomatický skandál kvůli možnému nasazení evropských vojsk na Ukrajině. Píše o tom řecký týdeník Protothema.

Italský vicepremiér Matteo Salvini tak v odpovědi na otázku o možnosti vyslání italských vojáků na Ukrajinu v rámci mírového kontingentu, o kterém v současné době diskutuje „koalice ochotných“ vedená Velkou Británií a Francií, uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron „by se tam měl vydat sám“ – nasadit si helmu a vzít si zbraň.

Po tomto prohlášení byla italská velvyslankyně ve Francii Emanuela D'Alessandro předvolána na tamní ministerstvo zahraničí a informována, že Salviniho slova „jsou v rozporu s klimatem důvěry a historickými vztahy mezi našimi dvěma zeměmi“.

Šéf strany Liga, spojenec francouzské pravicové vůdkyně Marine Le Penové , již v březnu označil francouzského prezidenta za „blázna“ a obvinil ho z tlačení Evropy k válce s Ruskem.

Další vlna protestů proti ubytovávání žadatelů o azyl v hotelech pro imigranty zachvátila Velkou Británii o tomto víkendu. Britové tak vyjadřují nespokojenost s imigrační politikou své vlády.

Demonstrace pořádané pod heslem „Zrušte azylový systém“ probíhaly v řadě měst včetně Bristolu, Liverpoolu, Newcastlu, Horley, Aberdeenu a Perthu. Doprovázely je střety s aktivisty z hnutí Stand Up to Racism.

Po celé zemi se šíří obrovské protesty, lidé vyvěšují „zakázané“ vlajky (videa).

V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl z noci na dnešek po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit.

Podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, byl nicméně poškozen pomocný transformátor a klesla provozní kapacita jednoho z bloků.

Požár způsobený ukrajinským bezpilotním letounem vypukl také u plynového terminálu u přístavu Usť-Luga na severozápadě Ruska.

Nový průzkum Forsa ukazuje, že 62 procent Němců se obává dalšího poklesu ekonomiky. Navzdory velkým slibům vládnoucí garnitury dohlíží kancléř Friedrich Merz na hospodářství, které je stále více v troskách.

Počet bankrotů v červenci vzrostl o 20 procent a nezaměstnanost se vyšplhala téměř na 3 miliony – obě čísla představují nejvyšší hodnoty za poslední dekádu.

Ukrajina v posledních týdnech stupňuje dronové útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Ukrajinská armáda zasáhla rafinérie například v Rjazani či Volgogradu.

Ukrajina v posledních týdnech poničila až 13 % ruské ropné infrastruktury. V Rusku v reakci na to hlásí nedostatek paliv a na některých místech benzín na příděl.

Podle Financial Times stojí za krizí paliv právě stupňující se útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie. Podle The Moscow Times hraje roli i načasování útoků na sezonní špičku, co se odběru paliv týká.

Nedávno měl v Senátu slavnostní předpremiéru dokumentární film režiséra Robina Kvapila Velký vlastenecký výlet, který si vytyčil za cíl nastavit zrcadlo způsobu přemýšlení subkultury českých putinovců a rusofilů.

Dezoláti, jak jsou nazýváni v duchu dehumanizační komunikační strategie, omlouvají nebo přímo popírají ruskou agresi vůči Ukrajině. Nebylo by skvělé vzít takovou partu dezolátů přímo na Ukrajinu, na dosah bitevní vřavy, ukázat jim rozvaliny měst a vesnic zničených ruskými bombami, navštívit s nimi nemocnici nebo polní lazaret a nechat je ucítit pach hromadných hrobů?

Ale pokud jsou tři protagonisté jen herci najatí komparzní agenturou, pak z logiky věci nejde o dokumentární film, který by zachycoval realitu, ale přinejlepším jen o jakési dokumentární drama, zkráceně doku - drama.

Veškerá mediální prezentace však dílo popisuje slovem dokument a sám režisér mluví o svých pocitech, o svém morálním znechucení, které prý během reálných situací, k nímž při natáčení filmu docházelo, pociťoval.

O doku - dramatu se však nemluví. Nabízí se tedy daleko přesnější výraz: podvod na důvěřivé diváky.