Ve zkratce

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení, které v reakci na mezinárodní sankce povoluje rychlejší prodej státního majetku. Nařízení stanovuje zvláštní postup privatizací, který omezuje dobu pro odhad hodnoty prodávaného majetku na maximálně deset dní a urychluje zápis nového vlastníka do státních registrů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na dokument zveřejněný na internetových stránkách ruské vlády.

Rusko očekává, že v roce 2026 bude pátým rokem hospodařit s rozpočtovým schodkem. Klesající příjmy a rostoucí výdaje zatěžují finance v době války na Ukrajině. K pokrytí tohoto deficitu je plánováno na příští rok nové zvýšení daní.

Moskva také urychlila znárodnění aktiv vlastněných ruskými investory, kteří často mají zahraniční pasy nebo jsou obviněni z extremismu či korupce. Tento majetek je pak obvykle později prodán novým majitelům, a státní pokladna tak získá další příjmy.

Evropská liberální média jásají: „V Moldavsku triumfovaly proevropské síly. Ruskému vměšování navzdory“. Nebude proto od věci se na ty moldavské parlamentní volby zblízka podívat. Zejména na způsoby, kterými bylo dosaženo onoho epochálního vítězství. Může nám to přinést poučení jak o evropských hodnotách, tak i o unijním pojetí demokracie.

„Je zásadně chybou, když stát jednostranně určuje technologie, kterých musí být v určitém okamžiku dosaženo nebo které mají být zakázány. Obojí je stejně nesprávné,“ řekl Merz. S ohledem na plánovaný zákaz v Evropské unii od roku 2035 uvedl, že spolková vláda o tom „vede velmi intenzivní diskusi“.

Sám „u Evropské komise prosazuji, abychom tento zákaz spalovacích motorů zrušili“. Namísto státních nařízení by podle něj měla průmyslová odvětví sama rozhodovat, „která technologická cesta povede ke klimatické neutralitě“.

Merz se vyslovil pro povolení různých druhů pohonů – například „range extenderů“, „hybridních pohonů“ a „syntetických paliv“. Tím by se mohl i stávající vozový park stát šetrnějším ke klimatu.

„V Německu je přibližně 40 milionů vozidel, v Evropě přibližně 250 milionů a na světě 1,5 miliardy vozidel, která používají spalovací motor,“ konstatoval Merz. Tato auta podle něj „budou 1. ledna 2035 stále na silnicích“. „Co s těmito vozidly vlastně uděláme?“ položil otázku.

Jako hlavní princip Merz označil „technologickou otevřenost“: „V politice chceme stanovit cíle, ale nechceme určovat, jakým způsobem má být těchto cílů dosaženo.“

Durov:

„Asi před rokem, když jsem byl uvězněn v Paříži, mě kontaktovaly francouzské zpravodajské služby prostřednictvím prostředníka a požádaly mě, abych pomohl moldavské vládě cenzurovat určité telegramové kanály před prezidentskými volbami.“

Po prozkoumání kanálů označených francouzskými (a moldavskými) úřady jsme identifikovali několik z nich, které jasně porušovaly naše pravidla, a odstranili jsme je.

Zprostředkovatel mi poté sdělil, že výměnou za tuto spolupráci o mně francouzské zpravodajské služby „řeknou jen dobré věci“ soudci, který nařídil mé zatčení v srpnu loňského roku. ...

Krátce nato tým Telegramu obdržel druhý seznam takzvaných „problematických“ moldavských kanálů.

Na rozdíl od prvního byly téměř všechny tyto kanály legální a plně v souladu s našimi pravidly. Jediné, co měly společné, bylo, že vyjadřovaly politické postoje, které se nelíbily vládám Francie a Moldavska.

Na tuto žádost jsme odmítli reagovat.

Telegram se zavazuje k svobodě projevu a nebude odstraňovat obsah z politických důvodů. Budu i nadále odhalovat jakékoli pokusy o nátlak na Telegram, aby cenzuroval naši platformu. Zůstaňte naladěni.“

Zelenskyj prohlásil, že se pracuje na „mega dohodě“ o nákupu zbraní z USA.
Hodnota projednávaného balíčku se odhaduje na 90 miliard dolarů, uvádějí média.

Na tiskové konferenci v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že Ukrajina poskytla americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podrobné specifikace svých vojenských potřeb, včetně žádostí o systémy zbraní dlouhého doletu.

„S prezidentem jsme diskutovali a shodli se na hlavních bodech. Nyní přecházíme k praktické realizaci,“ řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě.

Švýcaři podruhé hlasují o tom, zda země zavede elektronické identity (e-ID).

Jedná se o druhé referendum k této otázce poté, co byl návrh v roce 2021 zamítnut kvůli obavám ohledně ochrany osobních údajů a zapojení soukromých společností.

Revidovaný návrh předpokládá, že systém bude dobrovolný, pod veřejnou kontrolou a data budou uložena v mobilních telefonech uživatelů namísto v centrální databázi.

Občané mohou i nadále používat tradiční fyzické doklady totožnosti. Úřady, které si vyžádají informace, budou mít přístup pouze k informacím, které potřebují, jako je věk nebo státní občanství.

„Chcel by som, aby prestal kupovať ropu z Ruska, kým Rusko pokračuje v tomto besnení,“ povedal Trump reportérom počas stretnutia s tureckým náprotivkom. „Vojna si už vyžiadala milióny životov. A za čo? Hanebné. Je hanba, čo Rusko robí. (Ruský prezident Vladimir) Putin by s tým mal prestať,“ vyhlásil Trump a dodal, že s tureckým prezidentom „uzavrie niekoľko skvelých obchodných dohôd“.

Dosiahnuť zhodu na ukončení nákupu ruskej ropy bude podľa pozorovateľov vo vnútri NATO ťažké. Turecko, významný člen NATO, je totiž jej tretím najväčším dovozcom po Číne a Indii. Naďalej závislé na ruskej rope sú tiež ďalšie členské krajiny NATO, konkrétne Slovensko a Maďarsko.

Bývalý riaditeľ FBI James Comey, ktorý sa nedávno vyhrážal americkému prezidentovi smrťou, bol obvinený zo zločinov súvisiacich so sprisahaním sa poskokov Deep state voči Donaldovi Trumpovi, keď ho koordinovane obvinili z toho, že sa v roku 2016 spolčil s Ruskom, aby vyhral voľby.

V prípade usvedčenia hrozí Comeymu až päť rokov väzenia.

Nový odtajnený dokument naznačuje, že Nadácia otvorenej spoločnosti amerického miliardára Georgea Sorosa bola zapojená do kampane Hillary Clintonovej, ktorej cieľom v roku 2016 bolo falošne obviniť vtedajšieho prezidentského kandidáta Donalda Trumpa zo spolčenia sa s Ruskom.

Súčasťou sprisahania boli podľa Trumpa aj vtedajší viceprezident Joe Biden, bývalý riaditeľ Federálneho úradu pre vyšetrovanie (FBI) James Comey, bývalý riaditeľ amerických tajných služieb James Clapper a bývalý riaditeľ Ústrednej spravodajskej služby (CIA) John Brennan. Trump však vyhlásil, že „vodcom tohto gangu“ bol Obama, a obvinil ho z vlastizrady.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude i nadále nakupovat ruskou ropu, a to i přes radu amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit veškeré nákupy ruského zemního plynu nebo ropy.

 „Jsme vnitrozemská země a opuštění ruské ropy a plynu by zničilo maďarskou ekonomiku,“ řekl Orbán v pátek ve státním rozhlase po telefonátu s Donaldem Trumpem.

Oba lídři si telefonovali poté, co Trump během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navrhl požádat Orbána o snížení dodávek ruské ropy.

 "Maďarská vláda se bude na energetických trzích řídit svými vlastními zájmy a nemusí v této věci akceptovat pokyny americké administrativy," řekl Orbán státním médiím. Zastavení dodávek plynovodu by způsobilo okamžitý 4% pokles maďarské ekonomiky, uvedl Orbán.

„Nemusíme přijímat argumenty toho druhého,“ řekl Orbán o svém rozhovoru s Trumpem. „Musíme si jen jasně promluvit o našich zájmech a naslouchat si navzájem jako přátelé a pak si každý udělá, co chce.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že maďarské průzkumné drony narušily ukrajinský vzdušný prostor na jeho západní hranici.

Požádal o okamžité ověření a nahlášení všech incidentů.

„Ukrajina zaznamenala narušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony, které se zdají být maďarské ,“ uvedl v pátek ukrajinský prezident.

 V. Zelenskyj ve svém prohlášení v aplikaci Telegram uvedl, že předběžné vyšetřování ukázalo, že drony prováděly průzkum v průmyslových zařízeních v západních pohraničních oblastech Ukrajiny.

Americký prezident Donald Trump dnes v projevu k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému prohlásil, že je „otevřen“ možnosti zrušení omezení týkajících se používání amerických raket dlouhého doletu Ukrajinou k útoku na Rusko.

Zatím se však k tomu nezavázal.

Keir Starmer oznámil, že zavádí opatření pro povinné digitální identifikační údaje pro práci ve Spojeném království.

Podle něj má iniciativa údajně za cíl „bojovat proti nelegální imigraci“, ale mnozí ji označují za hrozbu pro lidská práva.

Stručně řečeno, nejprve problém vytvoříme a poté nabídneme jeho „řešení“, ale v podstatě se cílení netýká nelegální imigrace, ale samotných Britů.

V roce 2025 čelí vláda tlaku stran, jako jsou Liberální demokraté a SNP, které se staví proti rozšíření státního dohledu prostřednictvím digitálních identit.

Petice, která požaduje zrušení tohoto plánu, získala více než 350 000 podpisů, což by mělo zajistit parlamentní debatu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku zdůraznil, že svět „potřebuje nový světový řád, kde kolonialismus nebude hnací silou“. 

„Potřebujeme světový řád, v němž kolonialismus nebude hnací silou ,“ řekl.

„A války nebudou vyhlašovány z koloniálních důvodů ,“ dodal ruský ministr zahraničí.

Moldavská ústřední volební komise zakázala tzv. „proruské“ straně účast v parlamentních volbách konaných 28. září, informovala agentura Reuters.

Rozhodnutí Ústřední volební komise (CEC) zakázat straně Srdce Moldavska účast ve volbách přichází po náhlém soudním rozhodnutí, které omezilo činnost strany na jeden rok.

Na základě rozhodnutí CEC bylo z hlasovacího lístku vyškrtnuto třicet šest kandidátů.

„Srdce Moldavska“, které je vyšetřováno kvůli nelegálnímu financování strany, oznámilo, že ze strany proevropské vlády čelí neopodstatněným útokům.

Předsedkyně strany Irina Vlahová byla sankcionována několika členskými státy EU kvůli podezření z napomáhání ruskému vměšování.

V posledních týdnech provedla policie stovky razií zaměřených na nelegální financování a údajné ruské snahy o podněcování nepokojů v rámci volební kampaně poznamenáné rozsáhlými dezinformacemi.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že proevropská vládnoucí Strana akce a solidarity (PAS) by mohla ztratit většinu.

Ruský velvyslanec ve Francii Alexej Meškov dnes vydal jasné varování členským zemím NATO, že „pokud sestřelí byť jen jedno ruské letadlo, bude to znamenat válku“.

 „Pokud NATO sestřelí ruské letadlo, bude to znamenat začátek vojenského konfliktu. Bude to válka ,“ řekl ruský velvyslanec ve Francii Alexej Meškov v rozhovoru pro rádio RTL.

M. Rutte dříve vyzval země NATO, aby „v případě potřeby“ sestřelily ruské drony a letadla.

Maďarské tajné služby varovaly západní a ruské složky před plánovanými útoky kyjevského režimu proti Polsku a Rumunsku, aby z nich následně obvinily Rusko.

Podle maďarské zpravodajské služby Zelenskyj a jeho služby používají ruské drony Geran 2, které byly sestřeleny nebo se v neporušeném stavu dostaly do vlastnictví ukrajinské armády, proti Polsku a Rumunsku, aby vyprovokovali zapojení NATO prostřednictvím článku 5.

Eurokomisár pre obranu Adrius Kubilius minulý štvrtok (18.9.) oznámil, že plánuje na tento týždeň zvolať virtuálne rokovanie ministrov obrany krajín východnej Európy o vybudovaní „múru proti dronom“ pozdĺž východnej hranice EÚ.

Na stretnutí sa má zúčastniť sedem členských štátov EÚ – Estónsko, Lotyšsko, Fínsko, Litva, Poľsko, Rumunsko a Bulharsko, pričom Maďarsko a Slovensko pozvané neboli.

Okolo rokovania je podľa slovenského ministera obrany Kaliňáka veľa nejasností. Tému budovania tzv. protidronového múru nemá na starosti Európska únia, ale NATO, tvrdí. 

„Jediné, čo má Európska únia na starosti, je budovanie priemyselných kapacít. Navyše, dnes mi budovanie nejakého múru príde ako nejaké politické vyhlásenie,“ skonštatoval šéf rezortu.

V mierovom čase, keď nie je vyhlásený vojnový stav, krajina nemá možnosť používať vojenské prostriedky na likvidovanie nejakých cieľov, povedal Kaliňák. Priblížil, že v prípade dronov musí dôjsť aj k legislatívnym úpravám v jednotlivých krajinách.

Maďarsko sa neodpojí od ruských energetických zdrojov, vyhlásil pre denník The Guardian maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó - aj napriek tomu, že Biely dom vyzval spojencov NATO, aby prestali nakupovať ruské energie.

„Bez ruskej ropy alebo plynu nemôžeme zaistiť bezpečnosť dodávok energie pre našu krajinu,“ povedal pre denník Szijjártó počas prestávky v rokovaniach na Valnom zhromaždení OSN a dodal, že Trumpov prístup „chápe“.

Pre Maďarsko sú podľa šéfa maďarskej diplomacie dodávky energie čisto fyzickou záležitosťou.

 „Hovoriť o nákupe ropy a plynu odinakiaľ je možno pekný sen... ale môžeme nakupovať iba tam, kde máme infraštruktúru. A ak sa pozrieme na fyzickú infraštruktúru, je zrejmé, že bez ruských dodávok nie je možné zaistiť bezpečnosť dodávok energie pre krajinu,“ podčiarkol.

Szijjártó v rozhovore nazval západoeurópskych predstaviteľov „fanatikmi“ a vyhlásil, že „je úplne nemožné viesť s nimi racionálny a triezvy dialóg založený na faktoch“.

Maďarský premiér Viktor Orbán v pondelok 22. septembra 2025 otvoril svojim prejavom jesennú schôdzu maďarského parlamentu. Otvoreně deklaroval, že Maďarsko nikoho nepoverilo viesť vojnu vo svojom mene.

"Maďarsko nie je s nikým vo vojne, takže ani Európska únia nemôže byť vo vojne," vyhlásil v pondelok podľa servera magyarhirlap.hu.

„Nemožno Úniu využívať na vojnové účely, pokiaľ sa proti tomu postaví čo i len jedna krajina,“ zdôraznil premiér v úvodnom prejave jesennej schôdze parlamentu.

Podľa jeho slov Budapešť nepodporuje prijatie Ukrajiny do EÚ. „Ak Ukrajina vstúpi do EÚ, privedie to Európu k bankrotu,“ dodal.

Ohľadne ukrajinských útokov na ropovod Družba Orbán vyzval Kyjev, aby neohrozoval energetickú bezpečnosť Maďarska. „Ruský plyn a ropa sú nevyhnutné na udržanie nízkej ceny účtov za energie domácností,“ pripomenul ministerský predseda.

Súčasná hospodárska politika EÚ je podľa maďarského premiéra pomalá a neefektívna a je otázkou nasledujúcich mesiacov, či to v Bruseli dokážu zmeniť. Podľa Orbána súčasná štruktúra EÚ nie je vhodná na to, aby boli ekonomiky členských štátov úspešné.

Ruská SVR (ruská zahraniční rozvědka) oznámila, že Západ nasazuje vojenské síly v Moldavsku, aby ho udržel pod svou kontrolou, a také připravuje úder na Podněstří!

K nasazení armády by mohlo dojít po nadcházejících parlamentních volbách 28. září.

Západní politici se obávají možných masových protestů občanů, kteří by nechtěli uznat výsledky voleb.

V tomto případě by na oficiální žádost prezidentky Maii Sanduové mohlo být schváleno nasazení zahraničních vojsk k potlačení nespokojenosti.

Ruská SVR uvádí, že i kdyby volby proběhly bez zjevného narušení, Brusel se svých plánů na vojenskou přítomnost nehodlá vzdát, protože má v úmyslu udržet Moldavsko za každou cenu na protiruském kurzu.

Pokud jde o francouzsko-britské síly, které již byly nasazeny na Ukrajině (podle Rusů), skládají se z významného počtu vojenského personálu.

Předpokládá se, že Moldavsko není jejich konečným cílem a že byli nasazeni  do Oděsy v rámci takzvaných „bezpečnostních záruk“, které Macron slíbil Zelenskému.

To by v podstatě odpovídalo okupaci Oděské oblasti Francií a Británií.

První chce vojenskou základnu v Černém moři.

Britové také chtějí přístup k Černému moři, ale v Očakivské oblasti.