Ve zkratce

Kým Brusel a prointegrační lídri tlačia na urýchlenie vstupu Ukrajiny do EÚ, Viktor Orbán sa ukazuje ako posledná hrádza, ktorá chráni pravidlá Únie a právo členských štátov brániť svoje národné záujmy.

Predseda Európskej rady António Costa navrhol zmenu pravidiel, podľa ktorej by o začatí prístupových rozhovorov už nerozhodovali všetky členské štáty jednomyseľne, ale iba kvalifikovaná väčšina. To by znamenalo oslabenie suverenity krajín a de facto prelomenie ich práva veta.

Brusel chce meniť pravidlá hry počas hry – a tým podkopať dôveryhodnosť celej Únie.

 Práve proti tomu sa stavia nielen Maďarsko, ale aj viaceré ďalšie štáty: Francúzsko, Holandsko, Grécko, Bulharsko či Chorvátsko. Každé z nich má svoje dôvody – od bezpečnostných obáv z Turecka, až po spory o Balkán. Orbán tak nie je izolovaný, ale nachádza spojencov v kľúčových krajinách.

Matky vychovávající tři děti již nebudou muset platit v Maďarsku daň z příjmu fyzických osob, oznámila ve středu ve videozprávě na Facebooku státní tajemnice pro rodinu Zsófia Konczová.

Konczová zdůraznila, že výjimka platí bez ohledu na věk matek nebo na to, zda jsou jejich děti ještě malé, či již dospělé. Opatření by mohlo prospět až 250 000 ženám v celé zemi.

Vysvětlila, že matka s měsíčním příjmem 300 000 forintů si ponechá zhruba o 45 000 forintů více, zatímco matky s platem 600 000 forintů ušetří 90 000 forintů. Pro matky s celostátním průměrem bude osvobození znamenat o více než 100 000 forintů měsíčně více, což představuje více než jeden milion forintů ročně.

"Brusel připravil sedmiletý rozpočet, který se zaměřuje především na udržení ukrajinského státu a armády, spíše než na řešení naléhavých výzev, kterým čelí Evropská unie," uvedl ve středu v Budapešti ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Brusel se připravuje na válku a chce, aby za to zaplatili Evropané, včetně Maďarů. Navrhovaný rozpočet na příštích sedm let se mnohem více týká Ukrajiny než samotné Evropské unie,“ řekl Szijjártó.

Návrh plánu popsal jako „ukrajinský rozpočet“, zaměřený na vyzbrojení země a udržení fungování jejího státu, přičemž zanedbává naléhavé potřeby samotné Evropy. Místo toho by se podle něj Brusel měl zaměřit na pokles konkurenceschopnosti, zajištění dodávek energie a obnovu základů evropského růstu.

„Evropská komise ale místo toho chce posílat peníze evropských daňových poplatníků – včetně peněz Maďarů – na Ukrajinu, aby financovala ukrajinský stát a armádu,“ varoval ministr.

Zdůraznil, že Maďarsko odmítá myšlenku, že peníze jeho občanů budou použity na válečné úsilí. „Nechceme, aby peníze maďarských daňových poplatníků byly posílány na Ukrajinu, nechceme, aby byly utraceny za válku a nechceme, aby pokrývaly vyzbrojování a operace ukrajinské armády,“ prohlásil Szijjártó.

 Do 15. října má Evropská komise přijmout:

• zprávu o azylu a migraci, ve které posoudí, jak jsou jednotlivé členské státy EU migračně zatíženy;
• rozhodnutí, ve kterém stanoví, které členské státy jsou pod migračním tlakem, a budou tak mít nárok na úlevy z “povinné solidarity”;
• návrh rozhodnutí Rady EU (zde rozhodují ministři vnitra členských států kvalifikovanou většinou) o kvótě relokací z členských států, které budou mít nárok na úlevy, do členských států, které takový nárok mít nebudou.

Do médií unikl dokument, ze kterého vyplývá, že komisař Brunner pořádá 1. října neveřejnou schůzku ministrů vnitra Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie a Itálie. To jsou státy, které nesou většinu migrační zátěže v EU. Všechny jsou velké a politicky silné. Dánsko je mezi nimi jen proto, že nyní předsedá EU.

Cílem tajné schůzky má být právě dohoda na návrhu popsaném v odrážkách výše. Všimněte si, že mezi účastníky nebude Vít Rakušan, který nám sliboval “ukrajinskou výjimku”.

Summit NATO v Kodani vstupuje do „neprobádaných vod“. Rozhoduje se, zda se na Ukrajině pod kontrolou vojsk NATO vyhlásí bezletová zóna se stihačkami a protiletadlovými zbraněmi, přičemž ruský prezident V. Putin vydal jasné varování: „Zasáhneme vás.“

Iniciativy se ujal britský list Telegraph, který podle svých zdrojů píše (jistě ne náhodou), že by Evropa mohla nad západní Ukrajinou vytvořit systém protivzdušné obrany pro zachycení ruských raket a dronů s perspektivou jeho rozšíření nad Kyjev. 

„Evropa by mohla uzavřít oblohu nad západní Ukrajinou a později i nad Kyjevem s využitím svých systémů protivzdušné obrany ,“ uvádí The Telegraph.

Západní experti navrhují, aby Evropa posílila svou protivzdušnou obranu, zejména vytvořením systému nad západní Ukrajinou pro zachycení ruských raket a dronů s vyhlídkou na jeho rozšíření na Kyjev. 

Pokud by o tomto kroku bylo rozhodnuto, znamenalo by to vyslání vojsk NATO do regionu za účelem ochrany a provozu stíhacích a protiletadlových systémů a automatického nasazení v boji proti ruským silám.

Německá policie zrušila letošní Oktoberfest v Mnichově poté, co dnes ráno explodovala bomba nastražená v nákladním autě.

 Ve stejném prohlášení se uvádí, že německá policie obdržela četné bombové výhrůžky.

V Berlíně se objevily letáky, které vyzývají Němce, ať se pomstí Rusku za německé válečné zajatce v druhé světové válce a bojují na straně Ukrajiny.

Vyzývají německé občany, aby se připojili k Mezinárodní legii, která bojuje v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny (ВСУ).

Je na nich černobílá archivní fotografie německých válečných zajatců z druhé světové války.

QR kód na letáku vede na stránku na oficiálních webových stránkách ukrajinské vlády, kde je k dispozici formulář žádosti o vstup do jednotky.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení, které v reakci na mezinárodní sankce povoluje rychlejší prodej státního majetku. Nařízení stanovuje zvláštní postup privatizací, který omezuje dobu pro odhad hodnoty prodávaného majetku na maximálně deset dní a urychluje zápis nového vlastníka do státních registrů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na dokument zveřejněný na internetových stránkách ruské vlády.

Rusko očekává, že v roce 2026 bude pátým rokem hospodařit s rozpočtovým schodkem. Klesající příjmy a rostoucí výdaje zatěžují finance v době války na Ukrajině. K pokrytí tohoto deficitu je plánováno na příští rok nové zvýšení daní.

Moskva také urychlila znárodnění aktiv vlastněných ruskými investory, kteří často mají zahraniční pasy nebo jsou obviněni z extremismu či korupce. Tento majetek je pak obvykle později prodán novým majitelům, a státní pokladna tak získá další příjmy.

Evropská liberální média jásají: „V Moldavsku triumfovaly proevropské síly. Ruskému vměšování navzdory“. Nebude proto od věci se na ty moldavské parlamentní volby zblízka podívat. Zejména na způsoby, kterými bylo dosaženo onoho epochálního vítězství. Může nám to přinést poučení jak o evropských hodnotách, tak i o unijním pojetí demokracie.

„Je zásadně chybou, když stát jednostranně určuje technologie, kterých musí být v určitém okamžiku dosaženo nebo které mají být zakázány. Obojí je stejně nesprávné,“ řekl Merz. S ohledem na plánovaný zákaz v Evropské unii od roku 2035 uvedl, že spolková vláda o tom „vede velmi intenzivní diskusi“.

Sám „u Evropské komise prosazuji, abychom tento zákaz spalovacích motorů zrušili“. Namísto státních nařízení by podle něj měla průmyslová odvětví sama rozhodovat, „která technologická cesta povede ke klimatické neutralitě“.

Merz se vyslovil pro povolení různých druhů pohonů – například „range extenderů“, „hybridních pohonů“ a „syntetických paliv“. Tím by se mohl i stávající vozový park stát šetrnějším ke klimatu.

„V Německu je přibližně 40 milionů vozidel, v Evropě přibližně 250 milionů a na světě 1,5 miliardy vozidel, která používají spalovací motor,“ konstatoval Merz. Tato auta podle něj „budou 1. ledna 2035 stále na silnicích“. „Co s těmito vozidly vlastně uděláme?“ položil otázku.

Jako hlavní princip Merz označil „technologickou otevřenost“: „V politice chceme stanovit cíle, ale nechceme určovat, jakým způsobem má být těchto cílů dosaženo.“

Durov:

„Asi před rokem, když jsem byl uvězněn v Paříži, mě kontaktovaly francouzské zpravodajské služby prostřednictvím prostředníka a požádaly mě, abych pomohl moldavské vládě cenzurovat určité telegramové kanály před prezidentskými volbami.“

Po prozkoumání kanálů označených francouzskými (a moldavskými) úřady jsme identifikovali několik z nich, které jasně porušovaly naše pravidla, a odstranili jsme je.

Zprostředkovatel mi poté sdělil, že výměnou za tuto spolupráci o mně francouzské zpravodajské služby „řeknou jen dobré věci“ soudci, který nařídil mé zatčení v srpnu loňského roku. ...

Krátce nato tým Telegramu obdržel druhý seznam takzvaných „problematických“ moldavských kanálů.

Na rozdíl od prvního byly téměř všechny tyto kanály legální a plně v souladu s našimi pravidly. Jediné, co měly společné, bylo, že vyjadřovaly politické postoje, které se nelíbily vládám Francie a Moldavska.

Na tuto žádost jsme odmítli reagovat.

Telegram se zavazuje k svobodě projevu a nebude odstraňovat obsah z politických důvodů. Budu i nadále odhalovat jakékoli pokusy o nátlak na Telegram, aby cenzuroval naši platformu. Zůstaňte naladěni.“

Zelenskyj prohlásil, že se pracuje na „mega dohodě“ o nákupu zbraní z USA.
Hodnota projednávaného balíčku se odhaduje na 90 miliard dolarů, uvádějí média.

Na tiskové konferenci v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že Ukrajina poskytla americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podrobné specifikace svých vojenských potřeb, včetně žádostí o systémy zbraní dlouhého doletu.

„S prezidentem jsme diskutovali a shodli se na hlavních bodech. Nyní přecházíme k praktické realizaci,“ řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě.

Švýcaři podruhé hlasují o tom, zda země zavede elektronické identity (e-ID).

Jedná se o druhé referendum k této otázce poté, co byl návrh v roce 2021 zamítnut kvůli obavám ohledně ochrany osobních údajů a zapojení soukromých společností.

Revidovaný návrh předpokládá, že systém bude dobrovolný, pod veřejnou kontrolou a data budou uložena v mobilních telefonech uživatelů namísto v centrální databázi.

Občané mohou i nadále používat tradiční fyzické doklady totožnosti. Úřady, které si vyžádají informace, budou mít přístup pouze k informacím, které potřebují, jako je věk nebo státní občanství.

„Chcel by som, aby prestal kupovať ropu z Ruska, kým Rusko pokračuje v tomto besnení,“ povedal Trump reportérom počas stretnutia s tureckým náprotivkom. „Vojna si už vyžiadala milióny životov. A za čo? Hanebné. Je hanba, čo Rusko robí. (Ruský prezident Vladimir) Putin by s tým mal prestať,“ vyhlásil Trump a dodal, že s tureckým prezidentom „uzavrie niekoľko skvelých obchodných dohôd“.

Dosiahnuť zhodu na ukončení nákupu ruskej ropy bude podľa pozorovateľov vo vnútri NATO ťažké. Turecko, významný člen NATO, je totiž jej tretím najväčším dovozcom po Číne a Indii. Naďalej závislé na ruskej rope sú tiež ďalšie členské krajiny NATO, konkrétne Slovensko a Maďarsko.

Bývalý riaditeľ FBI James Comey, ktorý sa nedávno vyhrážal americkému prezidentovi smrťou, bol obvinený zo zločinov súvisiacich so sprisahaním sa poskokov Deep state voči Donaldovi Trumpovi, keď ho koordinovane obvinili z toho, že sa v roku 2016 spolčil s Ruskom, aby vyhral voľby.

V prípade usvedčenia hrozí Comeymu až päť rokov väzenia.

Nový odtajnený dokument naznačuje, že Nadácia otvorenej spoločnosti amerického miliardára Georgea Sorosa bola zapojená do kampane Hillary Clintonovej, ktorej cieľom v roku 2016 bolo falošne obviniť vtedajšieho prezidentského kandidáta Donalda Trumpa zo spolčenia sa s Ruskom.

Súčasťou sprisahania boli podľa Trumpa aj vtedajší viceprezident Joe Biden, bývalý riaditeľ Federálneho úradu pre vyšetrovanie (FBI) James Comey, bývalý riaditeľ amerických tajných služieb James Clapper a bývalý riaditeľ Ústrednej spravodajskej služby (CIA) John Brennan. Trump však vyhlásil, že „vodcom tohto gangu“ bol Obama, a obvinil ho z vlastizrady.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude i nadále nakupovat ruskou ropu, a to i přes radu amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit veškeré nákupy ruského zemního plynu nebo ropy.

 „Jsme vnitrozemská země a opuštění ruské ropy a plynu by zničilo maďarskou ekonomiku,“ řekl Orbán v pátek ve státním rozhlase po telefonátu s Donaldem Trumpem.

Oba lídři si telefonovali poté, co Trump během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navrhl požádat Orbána o snížení dodávek ruské ropy.

 "Maďarská vláda se bude na energetických trzích řídit svými vlastními zájmy a nemusí v této věci akceptovat pokyny americké administrativy," řekl Orbán státním médiím. Zastavení dodávek plynovodu by způsobilo okamžitý 4% pokles maďarské ekonomiky, uvedl Orbán.

„Nemusíme přijímat argumenty toho druhého,“ řekl Orbán o svém rozhovoru s Trumpem. „Musíme si jen jasně promluvit o našich zájmech a naslouchat si navzájem jako přátelé a pak si každý udělá, co chce.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že maďarské průzkumné drony narušily ukrajinský vzdušný prostor na jeho západní hranici.

Požádal o okamžité ověření a nahlášení všech incidentů.

„Ukrajina zaznamenala narušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony, které se zdají být maďarské ,“ uvedl v pátek ukrajinský prezident.

 V. Zelenskyj ve svém prohlášení v aplikaci Telegram uvedl, že předběžné vyšetřování ukázalo, že drony prováděly průzkum v průmyslových zařízeních v západních pohraničních oblastech Ukrajiny.

Americký prezident Donald Trump dnes v projevu k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému prohlásil, že je „otevřen“ možnosti zrušení omezení týkajících se používání amerických raket dlouhého doletu Ukrajinou k útoku na Rusko.

Zatím se však k tomu nezavázal.

Keir Starmer oznámil, že zavádí opatření pro povinné digitální identifikační údaje pro práci ve Spojeném království.

Podle něj má iniciativa údajně za cíl „bojovat proti nelegální imigraci“, ale mnozí ji označují za hrozbu pro lidská práva.

Stručně řečeno, nejprve problém vytvoříme a poté nabídneme jeho „řešení“, ale v podstatě se cílení netýká nelegální imigrace, ale samotných Britů.

V roce 2025 čelí vláda tlaku stran, jako jsou Liberální demokraté a SNP, které se staví proti rozšíření státního dohledu prostřednictvím digitálních identit.

Petice, která požaduje zrušení tohoto plánu, získala více než 350 000 podpisů, což by mělo zajistit parlamentní debatu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku zdůraznil, že svět „potřebuje nový světový řád, kde kolonialismus nebude hnací silou“. 

„Potřebujeme světový řád, v němž kolonialismus nebude hnací silou ,“ řekl.

„A války nebudou vyhlašovány z koloniálních důvodů ,“ dodal ruský ministr zahraničí.