Ve zkratce

Izraelské námořní síly pokračují v útocích na flotilu Sumud World, která míří do Gazy, aby prolomila blokádu a doručila humanitární pomoc.

Na instagramovém účtu flotily (sociální platformě americké společnosti Meta) zveřejnil mluvčí Saif Abukeshek video prohlášení s podrobnostmi o napadených plavidlech a zadržených aktivistech.

Podle něj Izrael zatkl 21 lodí ze 44: Alma, Sirius, Adara, Specter, Yulara, Aurora, Otaria, Huga, Deir Yessine, Grande Blu, Morgana, Hio, Seulle, All In, Captain Nikos, Florida, Karma, Mohammad Bhar, Oxygono, Free Willy a Jeannot III.

Abukeshek upřesnil národnosti aktivistů na palubě: 30 Španělů, 22 Italů, 21 Turků, 12 Malajců, 11 Tunisanů, 11 Brazilců, 10 Francouzů, 9 Irů, 8 Alžířanů, 7 Američanů, 7 Němců, 6 Britů, 4 Norové, 4 Švédové, 3 Novozélanďané, 3 Maročané, 3 Jordánci, 3 Poláci, 3 Portugalci, 3 Mexičané, 2 Kuvajťané, 2 Kolumbijci, 2 Argentinci, 2 Švýcaři a několik dalších národností.

Abukušek zdůraznil, že se lodě pokoušejí dosáhnout pobřeží Gazy a že aktivisté jsou odhodláni dosáhnout svého humanitárního cíle. Připomněl také, že reakce veřejnosti na izraelské útoky demonstrují globální solidaritu s těmito činy.

Podle účtu flotily na sociální síti americké společnosti X Company pokračovalo 30 lodí navzdory pokračujícím izraelským útokům v cestě do Gazy, která se nachází 46 námořních mil od pobřeží. Izraelské síly použily vodní děla na plavidla Meteque a Yulara a úmyslně narazily do lodi Florida. Nebyli hlášeni žádní zranění.

Putin:

„Ukrajina hraje nebezpečnou hru. Už týden bombardují elektrárnu bez přestání. Dodávka energie z externích zdrojů do stanice byla přerušena. Chlazení je zajištěno díky nouzovým dieselovým generátorům. Pokud v tom budou pokračovat, uděláme totéž s ukrajinskými jadernými zařízeními“!

A jaká je jediná ekvivalentní jednotka na Ukrajině? Černobyl, který Rusové dobyli v epické operaci v únoru a březnu 2022, ale poté jej v Istanbulu pošetile předali zpět Kyjevu, aniž by obdrželi záruky o dodržení istambulských dohod.

Hútíové požádali Rusko o hypersonické protilodní střely P-800 jako pomoc Rusku v případě, že USA dodají Ukrajině rakety Tomahawk.

Již dříve požádal Írán Rusko o dodání pokročilých protilodních střel P-800 Oniks (neboli Jachont) šíitským Hútíům v Jemenu.

Více zdrojů uvádí, že Rusko se zatím nerozhodlo o převodu raket P-800 Oniks – které by Hútíům umožnily zasahovat obchodní lodě v Rudém moři s větší přesností a zvýšily by hrozbu pro válečné lodě USA a Evropské unie v regionu – ale ruské varování je nyní jasné: „Pokud dáte Kyjevu Tomahawky, pak my dáme rakety vašim nepřátelským formacím.“

Ruský prezident Vladimir Putin byl během závěrečného plenárního zasedání 19. zasedání Mezinárodního diskusního klubu Valdaj dotázán:
„Proč mohou USA nakupovat ruský uran, ale ostatním zakazují nakupovat ruskou energii?“

Odpověděl: „Quod licet Iovi, non licet bovi“, což znamená „Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi“.

„Prodej uranu do USA je v pořádku, ale vývoz ropy a plynu do Evropy je ‚zakázaný‘? Proč? Protože Evropa ztratila svou suverenitu,“ řekl ruský prezident a dodal :
„Rusko v první polovině roku 2025 vydělalo na uranu, prodávaném do USA, více než za celý rok 2024 – 800 milionů dolarů oproti 750 milionům dolarů. Moc, zisk a politika v jednom.“

Americký prezident D. Trump byl před pár dny dotázán na tuto konkrétní záležitost, ale byl zaskočen a nevěděl, jak odpovědět.

Podle deníku The Guardian nakoupil Tchaj-wan v první polovině roku 2025 od Moskvy naftu v hodnotě 1,3 miliardy dolarů – což je o 44 % více než v předchozím roce .

K únoru 2022 ostrov dovezl 6,8 milionu tun v celkové hodnotě 4,9 miliardy dolarů, což představuje pětinu celkového ruského vývozu nafty.

Paradox: Tchaj-wan oficiálně podporuje Ukrajinu a uvalil na Rusko sankce, ale nafta je pro strategický polovodičový průmysl země životně důležitá.

Bývalý minister obrany Veľkej Británie Ben Wallace na Varšavskom bezpečnostnom fóre vystúpil s výzvou urobiť Krym „neobývateľným“ a zasiahnuť polostrov raketami Taurus. Oficiálny hovorca Kremľa Dmitrij Peskov takúto rétoriku označil za hlúpu, informuje portál lenta.ru.

„Čo sa týka bývalých ministrov obrany, najmä tých, čo robia takéto hlúpe vyhlásenia, – nepovažujeme za potrebné ich komentovať,“ zdôraznil Peskov.

Kým Brusel a prointegrační lídri tlačia na urýchlenie vstupu Ukrajiny do EÚ, Viktor Orbán sa ukazuje ako posledná hrádza, ktorá chráni pravidlá Únie a právo členských štátov brániť svoje národné záujmy.

Predseda Európskej rady António Costa navrhol zmenu pravidiel, podľa ktorej by o začatí prístupových rozhovorov už nerozhodovali všetky členské štáty jednomyseľne, ale iba kvalifikovaná väčšina. To by znamenalo oslabenie suverenity krajín a de facto prelomenie ich práva veta.

Brusel chce meniť pravidlá hry počas hry – a tým podkopať dôveryhodnosť celej Únie.

 Práve proti tomu sa stavia nielen Maďarsko, ale aj viaceré ďalšie štáty: Francúzsko, Holandsko, Grécko, Bulharsko či Chorvátsko. Každé z nich má svoje dôvody – od bezpečnostných obáv z Turecka, až po spory o Balkán. Orbán tak nie je izolovaný, ale nachádza spojencov v kľúčových krajinách.

Matky vychovávající tři děti již nebudou muset platit v Maďarsku daň z příjmu fyzických osob, oznámila ve středu ve videozprávě na Facebooku státní tajemnice pro rodinu Zsófia Konczová.

Konczová zdůraznila, že výjimka platí bez ohledu na věk matek nebo na to, zda jsou jejich děti ještě malé, či již dospělé. Opatření by mohlo prospět až 250 000 ženám v celé zemi.

Vysvětlila, že matka s měsíčním příjmem 300 000 forintů si ponechá zhruba o 45 000 forintů více, zatímco matky s platem 600 000 forintů ušetří 90 000 forintů. Pro matky s celostátním průměrem bude osvobození znamenat o více než 100 000 forintů měsíčně více, což představuje více než jeden milion forintů ročně.

"Brusel připravil sedmiletý rozpočet, který se zaměřuje především na udržení ukrajinského státu a armády, spíše než na řešení naléhavých výzev, kterým čelí Evropská unie," uvedl ve středu v Budapešti ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Brusel se připravuje na válku a chce, aby za to zaplatili Evropané, včetně Maďarů. Navrhovaný rozpočet na příštích sedm let se mnohem více týká Ukrajiny než samotné Evropské unie,“ řekl Szijjártó.

Návrh plánu popsal jako „ukrajinský rozpočet“, zaměřený na vyzbrojení země a udržení fungování jejího státu, přičemž zanedbává naléhavé potřeby samotné Evropy. Místo toho by se podle něj Brusel měl zaměřit na pokles konkurenceschopnosti, zajištění dodávek energie a obnovu základů evropského růstu.

„Evropská komise ale místo toho chce posílat peníze evropských daňových poplatníků – včetně peněz Maďarů – na Ukrajinu, aby financovala ukrajinský stát a armádu,“ varoval ministr.

Zdůraznil, že Maďarsko odmítá myšlenku, že peníze jeho občanů budou použity na válečné úsilí. „Nechceme, aby peníze maďarských daňových poplatníků byly posílány na Ukrajinu, nechceme, aby byly utraceny za válku a nechceme, aby pokrývaly vyzbrojování a operace ukrajinské armády,“ prohlásil Szijjártó.

 Do 15. října má Evropská komise přijmout:

• zprávu o azylu a migraci, ve které posoudí, jak jsou jednotlivé členské státy EU migračně zatíženy;
• rozhodnutí, ve kterém stanoví, které členské státy jsou pod migračním tlakem, a budou tak mít nárok na úlevy z “povinné solidarity”;
• návrh rozhodnutí Rady EU (zde rozhodují ministři vnitra členských států kvalifikovanou většinou) o kvótě relokací z členských států, které budou mít nárok na úlevy, do členských států, které takový nárok mít nebudou.

Do médií unikl dokument, ze kterého vyplývá, že komisař Brunner pořádá 1. října neveřejnou schůzku ministrů vnitra Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie a Itálie. To jsou státy, které nesou většinu migrační zátěže v EU. Všechny jsou velké a politicky silné. Dánsko je mezi nimi jen proto, že nyní předsedá EU.

Cílem tajné schůzky má být právě dohoda na návrhu popsaném v odrážkách výše. Všimněte si, že mezi účastníky nebude Vít Rakušan, který nám sliboval “ukrajinskou výjimku”.

Summit NATO v Kodani vstupuje do „neprobádaných vod“. Rozhoduje se, zda se na Ukrajině pod kontrolou vojsk NATO vyhlásí bezletová zóna se stihačkami a protiletadlovými zbraněmi, přičemž ruský prezident V. Putin vydal jasné varování: „Zasáhneme vás.“

Iniciativy se ujal britský list Telegraph, který podle svých zdrojů píše (jistě ne náhodou), že by Evropa mohla nad západní Ukrajinou vytvořit systém protivzdušné obrany pro zachycení ruských raket a dronů s perspektivou jeho rozšíření nad Kyjev. 

„Evropa by mohla uzavřít oblohu nad západní Ukrajinou a později i nad Kyjevem s využitím svých systémů protivzdušné obrany ,“ uvádí The Telegraph.

Západní experti navrhují, aby Evropa posílila svou protivzdušnou obranu, zejména vytvořením systému nad západní Ukrajinou pro zachycení ruských raket a dronů s vyhlídkou na jeho rozšíření na Kyjev. 

Pokud by o tomto kroku bylo rozhodnuto, znamenalo by to vyslání vojsk NATO do regionu za účelem ochrany a provozu stíhacích a protiletadlových systémů a automatického nasazení v boji proti ruským silám.

Německá policie zrušila letošní Oktoberfest v Mnichově poté, co dnes ráno explodovala bomba nastražená v nákladním autě.

 Ve stejném prohlášení se uvádí, že německá policie obdržela četné bombové výhrůžky.

V Berlíně se objevily letáky, které vyzývají Němce, ať se pomstí Rusku za německé válečné zajatce v druhé světové válce a bojují na straně Ukrajiny.

Vyzývají německé občany, aby se připojili k Mezinárodní legii, která bojuje v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny (ВСУ).

Je na nich černobílá archivní fotografie německých válečných zajatců z druhé světové války.

QR kód na letáku vede na stránku na oficiálních webových stránkách ukrajinské vlády, kde je k dispozici formulář žádosti o vstup do jednotky.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení, které v reakci na mezinárodní sankce povoluje rychlejší prodej státního majetku. Nařízení stanovuje zvláštní postup privatizací, který omezuje dobu pro odhad hodnoty prodávaného majetku na maximálně deset dní a urychluje zápis nového vlastníka do státních registrů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na dokument zveřejněný na internetových stránkách ruské vlády.

Rusko očekává, že v roce 2026 bude pátým rokem hospodařit s rozpočtovým schodkem. Klesající příjmy a rostoucí výdaje zatěžují finance v době války na Ukrajině. K pokrytí tohoto deficitu je plánováno na příští rok nové zvýšení daní.

Moskva také urychlila znárodnění aktiv vlastněných ruskými investory, kteří často mají zahraniční pasy nebo jsou obviněni z extremismu či korupce. Tento majetek je pak obvykle později prodán novým majitelům, a státní pokladna tak získá další příjmy.

Evropská liberální média jásají: „V Moldavsku triumfovaly proevropské síly. Ruskému vměšování navzdory“. Nebude proto od věci se na ty moldavské parlamentní volby zblízka podívat. Zejména na způsoby, kterými bylo dosaženo onoho epochálního vítězství. Může nám to přinést poučení jak o evropských hodnotách, tak i o unijním pojetí demokracie.

„Je zásadně chybou, když stát jednostranně určuje technologie, kterých musí být v určitém okamžiku dosaženo nebo které mají být zakázány. Obojí je stejně nesprávné,“ řekl Merz. S ohledem na plánovaný zákaz v Evropské unii od roku 2035 uvedl, že spolková vláda o tom „vede velmi intenzivní diskusi“.

Sám „u Evropské komise prosazuji, abychom tento zákaz spalovacích motorů zrušili“. Namísto státních nařízení by podle něj měla průmyslová odvětví sama rozhodovat, „která technologická cesta povede ke klimatické neutralitě“.

Merz se vyslovil pro povolení různých druhů pohonů – například „range extenderů“, „hybridních pohonů“ a „syntetických paliv“. Tím by se mohl i stávající vozový park stát šetrnějším ke klimatu.

„V Německu je přibližně 40 milionů vozidel, v Evropě přibližně 250 milionů a na světě 1,5 miliardy vozidel, která používají spalovací motor,“ konstatoval Merz. Tato auta podle něj „budou 1. ledna 2035 stále na silnicích“. „Co s těmito vozidly vlastně uděláme?“ položil otázku.

Jako hlavní princip Merz označil „technologickou otevřenost“: „V politice chceme stanovit cíle, ale nechceme určovat, jakým způsobem má být těchto cílů dosaženo.“

Durov:

„Asi před rokem, když jsem byl uvězněn v Paříži, mě kontaktovaly francouzské zpravodajské služby prostřednictvím prostředníka a požádaly mě, abych pomohl moldavské vládě cenzurovat určité telegramové kanály před prezidentskými volbami.“

Po prozkoumání kanálů označených francouzskými (a moldavskými) úřady jsme identifikovali několik z nich, které jasně porušovaly naše pravidla, a odstranili jsme je.

Zprostředkovatel mi poté sdělil, že výměnou za tuto spolupráci o mně francouzské zpravodajské služby „řeknou jen dobré věci“ soudci, který nařídil mé zatčení v srpnu loňského roku. ...

Krátce nato tým Telegramu obdržel druhý seznam takzvaných „problematických“ moldavských kanálů.

Na rozdíl od prvního byly téměř všechny tyto kanály legální a plně v souladu s našimi pravidly. Jediné, co měly společné, bylo, že vyjadřovaly politické postoje, které se nelíbily vládám Francie a Moldavska.

Na tuto žádost jsme odmítli reagovat.

Telegram se zavazuje k svobodě projevu a nebude odstraňovat obsah z politických důvodů. Budu i nadále odhalovat jakékoli pokusy o nátlak na Telegram, aby cenzuroval naši platformu. Zůstaňte naladěni.“

Zelenskyj prohlásil, že se pracuje na „mega dohodě“ o nákupu zbraní z USA.
Hodnota projednávaného balíčku se odhaduje na 90 miliard dolarů, uvádějí média.

Na tiskové konferenci v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že Ukrajina poskytla americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podrobné specifikace svých vojenských potřeb, včetně žádostí o systémy zbraní dlouhého doletu.

„S prezidentem jsme diskutovali a shodli se na hlavních bodech. Nyní přecházíme k praktické realizaci,“ řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě.