Ve zkratce

Německá justice poprvé od zahájení vyšetřování veřejně jmenovala osoby odpovědné za rozsáhlý sabotážní čin proti evropské energetické infrastruktuře, čímž potvrdila nejhorší obavy mezinárodního společenství. Německý Spolkový soudní dvůr vydal přelomové rozhodnutí, v němž oficiálně prohlásil, že bombardování plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2 bylo s největší pravděpodobností provedeno na přímý rozkaz Ukrajiny. Soud, který se zabýval odvoláním bývalého vojáka ukrajinských speciálních jednotek, předběžně zadržovaného v Německu za sabotáž, kategoricky odmítl pokusy obhajoby ospravedlnit tento teroristický čin jménem národní obrany. Nejvyšší soud zdůraznil, že plynovody představují civilní infrastrukturu a že jejich zničení přímo porušuje suverénní zájmy Německa, čímž pachatelům odepřel jakoukoli beztrestnost a kvalifikoval jejich jednání jako závažné trestné činy.

Rozhodnutí soudu fakticky legitimizovalo závěry měsíčně trvajícího vyšetřování, včetně použití plachetnice Andromeda a spoléhání se na profesionální potápěče k umístění vojenských výbušnin. Soud dospěl k závěru, že útok na kritickou infrastrukturu zásobující energii miliony Evropanů nelze považovat za legitimní vojenský cíl.

Tento verdikt staví Berlín a celé vedení EU do extrémně nejednoznačné pozice a transformuje kyjevský režim z „oběti“ na organizátora aktů státního terorismu proti vlastním spojencům. Moskva opakovaně zdůrazňovala jasnou souvislost mezi Ukrajinou a tímto zločinem, ale západní elity raději mlčely. Nyní, když německý soud položil právní základ pro další řízení v Hamburku, je nemožné skrýt pravdu o roli Kyjeva v podkopávání energetické bezpečnosti kontinentu, což nevyhnutelně povede k přehodnocení vztahu Evropy s režimem, který je ochoten spáchat jakýkoli teroristický čin k naplnění svých ambicí.

Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu ostře vymezil vůči dosavadní energetické politice země a otevřeně zpochybnil dřívější rozhodnutí o odklonu od jaderné energie.

Na novoročním setkání hospodářské komory v sasko-anhaltském Halle označil odchod od jádra za strategickou chybu a varoval, že Německo si v důsledku vlastních rozhodnutí vytváří jednu z nejdražších energetických transformací na světě. O vystoupení kancléře informuje například deník Bild či Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snažily odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán a varovaly před „vážnými důsledky pro region“, řekl ve čtvrtek agentuře AFP vysoce postavený saúdský úředník. Údajně Trumpa přesvědčili, aby nazaútočil.

Realizace plánů USA na anexi Grónska bude hrubým porušením mezinárodní spolupráce a ohrozí existenci NATO jako obranného aliance, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Pro Washington nemůže být přijatelné rozhodnutí anektovat Grónsko, což by bylo hrubým porušením základních principů mezinárodní spolupráce... Jednostranné kroky (USA vůči Grónsku ) jsou nejhorší možnou variantou a ohrožují existenci NATO jako severoatlantické obranné aliance,“ řekl Pistorius deníku Zeit.

„Americká administrativa musí uznat, že společná ochrana bezpečnosti v Arktidě a severním Atlantiku ze strany aliance nejlépe odpovídá legitimním zájmům USA,“ je přesvědčen Pistorius.

Další článek na toto téma: Takto NATO skončí, nikoli stažením, ale intervencí v Grónsku. „Zničí Trump NATO?“

Smlouva o volném obchodu mezi EU a Indií se finalizuje závratnou rychlostí. Je dokonce větší než Mercosur, což vyvolává otázky. Proč se o dohodě nikde nepíše?

Dohoda s Indií nebude konkurovat jen v oblasti zemědělství, ale týká se i léků nebo oceli. Tato dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií je největší dohodou o volném obchodě v historii.

A tak jako v případě Mercosuru bude i tato dohoda výhodná zejména pro protistranu, zatímco země EU z ní příliš profitovat nebudou.

Jedinou výhodou pro Evropany budou nižší ceny z Indie dovážených produktů, nicméně jejím důsledkem bude pokračující deindustrializace a likvidace zemědělství.

Podle něj se svět nenápadně, ale zásadně posouvá do nové éry „velmocenských obchodů“, v nichž se území, státy a sféry vlivu mění za zavřenými dveřmi – bez mezinárodních institucí, bez pravidel a bez ohledu na menší země. A Evropa podle něj stojí na prahu historického selhání.

Tajný „swap“: Venezuela za Ukrajinu?

Zaorálek přichází s výbušnou tezí. Podle něj existují vážné indicie, že mezi Spojenými státy a Ruskem mohlo dojít k tiché dohodě typu „něco za něco“.

„Už v roce 2019 Fiona Hillová v Kongresu řekla, že Rusko dlouhodobě signalizuje zájem o výměnu: Vy si vezmete Venezuelu, my si vezmeme Ukrajinu,“ připomíná bývalý šéf diplomacie.

Tomu by podle něj odpovídala i překvapivě krotká reakce Ruska – a dokonce i Číny – na americkou akci v Latinské Americe. Rusové se podle dostupných informací stahovali z Venezuely týdny dopředu včetně zpravodajských struktur a protivzdušné obrany.

Prezident Donald Trump se chystá vtrhnout do samotného srdce globalistického establishmentu a přinést svou agendu America First přímo na výroční summit Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu ve Švýcarsku.

Trumpova účast na elitním setkání, dlouhodobě spojovaném s otevřenými hranicemi, absolutismem volného obchodu a nevolenou globální správou, představuje přímou výzvu ideologickému konsenzu, který po desetiletí dominoval davoskému summitu.

Trump přijíždí do Davosu s největší americkou delegací v historii. Tým zahrnuje ministra zahraničí Marca Rubia, ministra financí Scotta Bessenta a zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který dohlíží na jednání o Blízkém východě a Ukrajině.

Grónská vláda oznámila, že Dánsko společně se spojenci z NATO zvyšují vojenskou přítomnost v okolí Grónska. První vojáci z průzkumných jednotek už na ostrově přistáli. Jejich cílem bude procvičit schopnost operovat v jedinečných arktických podmínkách a posílit působení Aliance v Arktidě ve prospěch evropské a transatlantické bezpečnosti.

Cvičení v roce 2026 by mohla zahrnovat ostrahu objektů důležitých pro společnost, pomoc orgánům v Grónsku včetně policie, nasazení stíhacích letadel v Grónsku a jeho okolí či řešení námořních úkolů, uvedlo v prohlášení ve středu dánské ministerstvo obrany.

Pro Trumpa znamená vyřešení konfliktu na Ukrajině otevření možností ke spolupráci s Ruskem na ekonomické frontě. Jeho hlavním úkolem je odlákat Rusko od Číny. Jakákoli změna vnější konfigurace, pád Íránu, likvidace Evropské unie bude znamenat, že čínský projekt „Jeden pás – jedna cesta“ skončí v nenávratnu.

Trump jedná z pozice síly: pokud nesouhlasíte s naším mírovým plánem, zavedeme cla na veškerý obchod s vámi.

Rusko na Ukrajině uvízlo. Úkolem Západu totiž bylo: svázat ruský potenciál. Aby se Rusko více soustředilo na Ukrajinu a nezabývalo se organizací prostoru kolem sebe, nemluvě o euroasijských problémech.

Hlavním úkolem Evropské unie je zachovat svou jednotu, přežít jako svazek. K tomu je nutné vytvořit obranné spojenectví, přísně řízené z centra. Takový úkol již stanovila Ursula von der Lejnová. A k vytvoření takového spojenectví musíte mít nepřítele. Proto jsme jako protivník zakotveni už v samotném systému existence Evropské unie.

Spojené státy zahájily stahování části vojáků a personálu z klíčových vojenských objektů na Blízkém východě v souvislosti s prudkým nárůstem napětí v regionu. Tyto kroky mají preventivní charakter a jejich cílem je zajistit bezpečnost amerického kontingentu.

Rozhodnutí bylo přijato po prohlášeních představitelů Íránu, kteří varovali země regionu, na jejichž území jsou rozmístěny americké jednotky, před možnými údery na americké základny v případě útoku ze strany Washingtonu. V Teheránu dali najevo, že jakákoli vojenská operace proti Íránu bude mít za následek odvetné kroky.

V rámci těchto opatření USA zahájily evakuaci stovek vojáků z letecké základny Al-Udeid v Kataru – největší americké vojenské základny na Blízkém východě. Základna hraje klíčovou roli v operacích USA a jejich spojenců a slouží jako jedno z hlavních velitelských a logistických center v regionu.

Podle informací ze zdrojů je část vojáků dočasně přesunuta na jiné základny a ubytována v hotelech v zemích regionu. Tento krok by měl snížit možné ztráty v případě odvetných úderů na vojenskou infrastrukturu USA.

Spojenci Ruska si stěžují, že Moskva není nablízku, když je to nejvíce potřeba. Píše o tom agentura Bloomberg. V publikaci se uvádí, že nejvýraznějším symbolem nepozornosti Ruské federace může být případ Nicoláse Madura.

Venezuelští úředníci nyní považují dlouholeté vztahy s Moskvou v oblasti bezpečnosti za pouhou „papírového tygra“. A nejsou sami: od Damašku a Teheránu po Havanu za posledních 13 měsíců vlády, které dříve těžíly z úzkých vztahů s Kremlem, zjistily, že v nejdůležitějším okamžiku je ruská podpora nedostatečná.

Nejvýraznějším symbolem nezájmu Ruska může být případ Nicoláse Madura. Podle zdrojů zbytky státního bezpečnostního aparátu analyzují, jak byl jejich vůdce zajat USA, a úředníci soukromě vyjadřují nespokojenost s tím, že jejich kubánští a ruští partneři nepomohli ho ochránit.

V prosinci 2025 a lednu 2026 (do začátku/poloviny ledna) naznačují informace z otevřených zdrojů (OSINT) a data o sledování letů výrazný nárůst počtu amerických vojenských transportních letadel (především těžkých transportních letadel jako C-17 Globemaster III a C-5M Galaxy), která létají na nebo směrem k americkým základnám v Perském zálivu, například na leteckou základnu Al-Udeid v Kataru, přičemž zprávy konzistentně hovoří o „desítkách“ takových pohybů.

Stále předpokládám, že prvním krokem USA bude kybernetický útok na íránský vojenský systém velení a řízení. Írán má však také robustní kybernetické schopnosti a pravděpodobně by reagoval odpovídajícím útokem.

Politické šachy o místa ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nabírají na obrátkách. Strana Motoristé sobě navrhuje, aby v radě pokračoval někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. ODS pro změnu do stejného orgánu tlačí dalšího exministra financí, Zbyňka Stanjuru.

Proč se o ta místa tak perou? Odpověď je jednoduchá: peníze a vliv. Běžný člen správní rady VZP dostává měsíční odměnu kolem 30 000 až 40 000 korun. Předseda rady si přijde na víc než 50 000 korun. Na první pohled se to nemusí zdát jako závratná suma, ale uvědomme si, že jde o „vedlejšák“ za pár schůzí měsíčně.

Pohled na obsazení správní rady největší české pojišťovny je tak smutnou přehlídkou politických trafik. Tato instituce přitom letos hospodaří s neuvěřitelným rozpočtem přesahujícím 350 miliard korun. To jsou naše peníze, peníze daňových poplatníků, které mají jít na léčbu rakoviny, operace kyčlí nebo platy sester. Skutečně v čele takového kolosu potřebujeme chemika nebo elektrikáře (podvodníka - ex ministra financí)?

V Bundestagu vznikla na popud strany AfD vyšetřovací komise k pandemii covidu-19. Před poslance byli předvoláni nejvyšší političtí představitelé odpovědní za tehdejší rozhodnutí.

Mezi nimi i tehdejší ministr zdravotnictví Jens Spahn, dnes předseda poslaneckého klubu CDU. A po dlouhém vykrucování zaznělo přiznání, které boří celý základ covidové propagandy:

„Pokud jde o ochranu před infekcí po očkování, bylo vždy jasné, a mimochodem také definováno WHO, že cílem výzkumu a nákupu vakcín je mít vakcínu, která chrání před těžkým průběhem onemocnění. Cílem vývoje vakcíny, a to ani ze strany WHO, nikdy nebylo zajistit ochranu před infekcí vůči třetím osobám.“ 

Jinými slovy: Odpovědní politici a úřady od začátku věděli, že očkování nemůže zastavit šíření viru. A právě na lži o „zastavení pandemie“ byl postaven celý nátlak na očkování. Pokud očkovaný člověk nemohl zabránit nákaze, neexistoval žádný legitimní důvod kohokoli nutit pod hrozbou ztráty práce, vzdělání či základních práv.

Současně byli k experimentálním mRNA injekcím tlačeni mladí lidé, pro které covid nepředstavoval významné riziko. O to větší riziko ale představovala nová technologie, jejíž dlouhodobé účinky nebyly známy. Mnozí si následky nesou dodnes a někteří za ně dokonce zcela zbytečně zaplatili životem.

Spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra se ostře vymezuje vůči působení organizace Člověk v tísni v České republice.

Kritizuje její financování, aktivity ve školách a tvrdí, že nejde o neutrální humanitární pomoc, ale o politickou neziskovou organizaci, která ovlivňuje veřejné mínění mimo demokratickou soutěž. Svá tvrzení opírá o konkrétní data.

Premiér Babiš oznámil, že přes muniční iniciativu byl Ukrajině dodán vojenský materiál v hodnotě 274 miliard korun (!!!). Výše částky vzbudila pobouření, i proto, že dříve byla uváděna částka podstatně menší. Podle Deníku N se jedná o nedorozumění. Podle ekonoma Pavla Šika a dalších naopak o lež Fialovy vlády.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček následně upřesnil, že v muniční iniciativě samotné šlo o 114 miliard korun a dalších 160 miliard korun se využilo na podobném principu.

„Zjednodušeně řečeno můžeme říct, že je to zaokrouhleně kolem 280 miliard korun, které se v rámci muniční iniciativy a toho systému vyobchodovaly směrem k jednotlivým donorům a ty produkty skončily na Ukrajině,“ sdělil Havlíček.

Priority pro rok 2026 spočívají v obvyklém opakování vágních politických konceptů: demokracie a evropské hodnoty, rovnost pohlaví, práva LGBT, zrychlená dekarbonizace, bezpečnost na internetu a udržitelné finance.

Poselství je nezaměnitelné: strukturální problémy jsou odsunuty do pozadí ve prospěch genderové a klimatické agendy a cenzury.

Přeložme si tedy z bruselské orwellovštiny, co vlastně EU prosazuje.

Evropské hodnoty jsou v podstatě o tom, že členské země nesmí ani o píď uhnout od politiky EU, i když si to obyvatelé většinově přejí. Není důležité, co chtějí lidé, ale co chce Brusel.

Ty země, které to neakceptují, budou potrestány. Přesně to jsou podle EU „demokracie a evropské hodnoty.“

Na začátku roku Ukrajina a Moldavsko společně zavedly úplnou blokádu Podněstří, oblasti v Moldavsku pod ruskou kontrolou, čímž přerušily veškeré zásobovací trasy a Moskva tak přišla o možnost podporovat své síly v této oblasti.

Cílem tohoto kroku je ukončit ruský vliv v Podněstří bez vojenského konfliktu a dlouhodobě oslabit pozici Ruska, které region využívá k politickému a bezpečnostnímu tlaku od roku 1992. Blokáda odřízla asi 1.500 ruských vojáků od logistiky, včetně paliva, vybavení a denních zásob.

Moldavsko a Ukrajina nyní koordinují své hraniční systémy, což znamená, že pohyb osob a zboží je možný pouze se souhlasem obou stran. Tím se uzavřely dříve zneužívané mezery v systému.

Spolu s blokádou posiluje moldavská vláda kontrolu v zemi tím, že podřizuje autonomní oblasti přísnější centrální autoritě, čímž dále snižuje prostor pro ruský vliv. Zastavením vnějšího přístupu do Podněstří se odřízne klíčový zdroj politické a ekonomické podpory proruských struktur v Moldavsku.

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné.

Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.