Ve zkratce

Kvůli mrazivým teplotám a odstavení jaderných elektráren ve Francii a nesmyslné německé politice, která zemi zbavila tepelných a jaderných elektráren, Evropa vyprazdňuje skladovací plynové zásobníky a dosahuje nového rekordu v dovozu LNG. Dodávky zkapalněného zemního plynu z Jamalu (Ruská federace) mohou dosáhnout nového historického maxima.

V lednu by Evropa mohla obdržet veškerý náklad z prvního ruského arktického projektu. Gazprom také dosahuje maximální kapacity pro TurkStream. Ceny plynu na evropských burzách překročily 420 dolarů. Vzrostly i ceny elektřiny.

Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy.

Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to dnes řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Podle skandinávských médií plánují Dánové rozmístit F-16 v Grónsku, aby čelili případné americké invazi a bránili ostrov.

Odborníci však už nyní vyjadřují pochybnosti, že Kyjev techniku vrátí. „Kdo vám ji asi vrátí?“ reagoval na tuto zprávu vojenský bloger Jurij Podoljaka. Následně dodal: „Z Kyjeva se žádný materiální majetek nevrací.“ „Co Kyjev dostane, to je pro vás ztraceno.“ „A to byste si měli konečně uvědomit, vy kodaňští žebráci.“

Podoljaka je navíc přesvědčen, že kyjevský lídr Volodymyr Zelenskyj odmítne realizovat dohodu o vzájemné pomoci, „kterou se jak ukrajinské, tak dánské vedení v poslední době snažilo zviditelnit“.

„Pomoc v této věci může jít pouze jedním směrem,“ uzavřel vojenský bloger.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu údajně požádal prezidenta USA Donalda Trumpa, aby odložil plány na vojenský útok proti Íránu, uvedl vysoký americký představitel, který hovořil s deníkem New York Times.

Tato informace následuje po vypuknutí rozsáhlých protestů, nepokojů a polovojenských útoků uvnitř Íránu, které si podle zpráv vyžádaly životy téměř 200 příslušníků bezpečnostních sil, což bylo vnímáno jako optimální příležitost pro eskalaci ze strany nepřátel země.

Úspěšné rušení americké sítě Starlink ze strany Íránu, která zajišťovala velení a řízení pro Západem podporované polovojenské skupiny využívající téměř 40 000 terminálů, bylo údajně klíčovým faktorem, jenž umožnil, aby protesty a nepokoje utichly, a zároveň narušil velení a řízení nepřátelských polovojenských skupin.

Vzhledem k tomu, že země zůstala stabilní, byla rizika odvety za případný útok pravděpodobně vyhodnocena jako příliš vysoká, přičemž Izrael by zůstal hlavním cílem.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele, aby město opustili, pokud mají takovou možnost, kvůli vážné energetické krizi, masovým výpadkům vytápění a rostoucí zátěži infrastruktury v důsledku extrémně nízkých teplot, které sevřely ukrajinskou metropoli.

V pátečním prohlášení agentuře Reuters Kličko uvedl, že nedostatek je důsledkem vlny ruských úderů na energetickou infrastrukturu Ukrajiny.

Moskva oznámila, že se zaměřila na zařízení pro výrobu dronů, energetickou infrastrukturu a další vojenské cíle v reakci na ukrajinské útoky na ruská energetická zařízení, ale také, jak tvrdí, na nerozlišující útoky na civilisty.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která by se chtěla stát stálým členem jeho nové Rady míru. Trump má být jejím prvním předsedou a rozhodovat o tom, kdo bude přizván. Kritici mají obavy z toho, že se Trump snaží vytvořit konkurenci OSN, kterou dlouhodobě kritizuje.

Několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, píše Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho, aby s ním zasedli v Radě míru pro Gazu, která by spadala do širšího rámce jeho nové Rady míru, píše Bloomberg.

Americký prezident tento týden avizoval, že plánuje potlačit protesty proti imigračním zátahům v Minneapolisu armádu s využitím zákona o povstání.

Pentagon nařídil přibližně 1 500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na představitele amerického ministerstva obrany.

Prezident Donald Trump ve čtvrtek pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům v Minnesotě využije zákon o povstání, který mu umožňuje povolat vojsko.

Zpravodajská služba Revolučních gard, elitní armády Islámské republiky, oznámila, že zadržela íránskou agentku zahraniční rozvědky napojenou na syna svrženého šáha, který se stal vůdcem nepokojů, které od konce prosince sužují Írán.

Nazanin Baradaran byla zadržena při pokusu o návrat do Íránu, informovala v pátek íránská média. „Měla v úmyslu řídit terorismus a ozbrojené nepokoje,“ uvedla IRGC bez dalších podrobností (videa).

V pátek se po páteční modlitbě konaly v několika íránských provinciích lidové pochody, které odsoudily nedávné ozbrojené nepokoje a sabotážní činy spáchané v zemi.

Účastníci mávali íránskými vlajkami a skandovali slogany proti izraelskému a americkému vměšování do vnitřních záležitostí Íránu.

Některé pochody doprovázely pohřební průvody policistů a členů bezpečnostních složek, kteří byli zabiti výtržníky.

Česká republika dodá Ukrajině "stíhačky" pro boj s ruskými bezpilotními letouny. Prohlásil to prezident Petr Pavel v pátek v Kyjevě.

Pavel neupřesnil, o jaké letouny se má jednat, ale podle Ukrajinců je pravděpodobné, že má jít o lehké podzvukové bitevníky L-159 ALCA určené pro výcvik pilotů, uvedla agentura Unian.

Bližší informace nebyly zveřejněny. Prezident přitom mluvil i o dalších zbrojních dodávkách z Česka pro Ukrajinu. Jak by se letadla a zbraňové systémy financovaly, zprávy rovněž nezmiňují.

P.S. - a jako bonus modré z nebe a zlaté hajzly. A co na to nová česká vláda? Snad má také právo vyjádřit svůj názor?

Včera byl na NetEase, jedné z největších čínských mediálních platforem, zveřejněn článek s titulkem:

„Pokud Rusko zkolabuje, nesmí dojít ke ztrátě 7 milionů čtverečních kilometrů.“

Důraz je kladen na Dálný východ. A nejde o analýzu, ale o pokyn.

Klíčové body:

• Ruský Dálný východ je pro Rusko „kuřecí křídlo“, ale pro Čínu „poklad“.
• Na Dálném východě zůstává méně než 50 000 vojáků – „prázdná skořápka“.
• HDP Ruska je „menší než HDP jedné čínské provincie“
• Získat ho silou není možné – bylo by to jako na Krymu
• Je nutné „podporovat pročínské síly“ a „svázat je půjčkami“
• Cíl: „nominálně nezávislý, ale fakticky závislý na Číně“

Přímá citace:

„Čí je tato země? Je to jen název – životně důležité tepny jsou v našich rukou.“

Zatímco kremelská propaganda hovoří o „velkém přátelství“, čínská média klidně diskutují o tom, jak zabrat třetinu ruského území, „až se změní politická situace“.

Přátelství je přátelství – ale sedm milionů čtverečních kilometrů je sedm milionů čtverečních kilometrů.

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje on-line jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

Nepředpokládá se, že se kyjevské tepelné elektrárny dostanou tuto sezónu na plný výkon. Obyvatelé jsou přitom nuceni platit za elektřinu, i když jsou většinu dne bez proudu, píší ukrajinská média.

Ukrajina opět zahájila útoky dronů na tankery spojené s částečně americkým konsorciem Caspian Pipeline Consortium (CPC), které prochází Ruskem a slouží jako životně důležitá ropovodná trasa pro vnitrozemský Kazachstán, přes kterou se realizuje 80 % jeho ropného vývozu.

Vývoz energie představuje přibližně 35 % HDP, 75 % vývozu a odhadem 30 % příjmů vlády. S ohledem na tyto údaje je zpráva agentury Bloomberg o tom, jak kazašský vývoz přes CPC za poslední měsíc klesl o 45 %, alarmující.

Pokračující útoky v roce 2026 by mohly vést k dlouhodobým výpadkům, které výrazně sníží rozpočtové příjmy Kazachstánu a povedou k drastickým škrtům v sociálních výdajích v příštím roce, což by mohlo vyvolat protesty, které se vymknou kontrole, stejně jako tomu bylo v lednu 2022, kdy došlo ke krizi na jižní hranici Ruska.

V odvážném gestu, které se zapíše do dějin světové geopolitiky, se Emmanuel Macron rozhodl obsadit Grónsko s bezprecedentní údernou silou: patnácti francouzskými vojáky, vyzbrojenými až po zuby termoskami s kávou a zimními bundami.

Deklarovaným cílem je „zlepšit ostrahu ostrova“ ve spolupráci s dalšími evropskými vojáky, mezi nimiž je třináct Němců, kteří si s sebou přivezli klobásy, aby přežili v nepříznivém podnebí.

Ale nenechme se mýlit, jedná se o skrytou válku proti americkému imperialismu, této pohromě, která ohrožuje suverenitu tučňáků a ledovců.

Mimochodem, země Donalda Trumpa by měla zájem o ložiska vzácných zemin, uranu, lithia, grafitu, mědi, zlata, železa, stříbra, platiny, diamantů a uhlovodíků v pobřežních vodách.

Od začátku agresivní války vedené EU a NATO proti Rusku „poskytla EU a její členské státy Ukrajině a Ukrajincům celkovou podporu ve výši 193,3 miliardy eur, z čehož 3,7 miliardy eur pochází z výnosů z prodeje zmrazených ruských aktiv“, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lejnová.

Dále uvedla, že „Evropská komise přijala [14. ledna] řadu legislativních návrhů, jejichž cílem je zajistit Ukrajině pokračující finanční podporu v letech 2026 a 2027“, a upřesnila, že „tento finanční závazek bude mít formu úvěru s omezeným regresem ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027 – známého jako podpůrný úvěr pro Ukrajinu“.

„Unie si vyhrazuje právo použít ruské aktiva zmrazené na jejím území k splacení úvěru, a to v plném souladu s právem Unie a mezinárodním právem. Úvěr na reparace, jak byl navržen dne 3. prosince 2025, zůstává v platnosti,“ uzavírá.

Německá justice poprvé od zahájení vyšetřování veřejně jmenovala osoby odpovědné za rozsáhlý sabotážní čin proti evropské energetické infrastruktuře, čímž potvrdila nejhorší obavy mezinárodního společenství. Německý Spolkový soudní dvůr vydal přelomové rozhodnutí, v němž oficiálně prohlásil, že bombardování plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2 bylo s největší pravděpodobností provedeno na přímý rozkaz Ukrajiny. Soud, který se zabýval odvoláním bývalého vojáka ukrajinských speciálních jednotek, předběžně zadržovaného v Německu za sabotáž, kategoricky odmítl pokusy obhajoby ospravedlnit tento teroristický čin jménem národní obrany. Nejvyšší soud zdůraznil, že plynovody představují civilní infrastrukturu a že jejich zničení přímo porušuje suverénní zájmy Německa, čímž pachatelům odepřel jakoukoli beztrestnost a kvalifikoval jejich jednání jako závažné trestné činy.

Rozhodnutí soudu fakticky legitimizovalo závěry měsíčně trvajícího vyšetřování, včetně použití plachetnice Andromeda a spoléhání se na profesionální potápěče k umístění vojenských výbušnin. Soud dospěl k závěru, že útok na kritickou infrastrukturu zásobující energii miliony Evropanů nelze považovat za legitimní vojenský cíl.

Tento verdikt staví Berlín a celé vedení EU do extrémně nejednoznačné pozice a transformuje kyjevský režim z „oběti“ na organizátora aktů státního terorismu proti vlastním spojencům. Moskva opakovaně zdůrazňovala jasnou souvislost mezi Ukrajinou a tímto zločinem, ale západní elity raději mlčely. Nyní, když německý soud položil právní základ pro další řízení v Hamburku, je nemožné skrýt pravdu o roli Kyjeva v podkopávání energetické bezpečnosti kontinentu, což nevyhnutelně povede k přehodnocení vztahu Evropy s režimem, který je ochoten spáchat jakýkoli teroristický čin k naplnění svých ambicí.

Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu ostře vymezil vůči dosavadní energetické politice země a otevřeně zpochybnil dřívější rozhodnutí o odklonu od jaderné energie.

Na novoročním setkání hospodářské komory v sasko-anhaltském Halle označil odchod od jádra za strategickou chybu a varoval, že Německo si v důsledku vlastních rozhodnutí vytváří jednu z nejdražších energetických transformací na světě. O vystoupení kancléře informuje například deník Bild či Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snažily odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán a varovaly před „vážnými důsledky pro region“, řekl ve čtvrtek agentuře AFP vysoce postavený saúdský úředník. Údajně Trumpa přesvědčili, aby nazaútočil.

Realizace plánů USA na anexi Grónska bude hrubým porušením mezinárodní spolupráce a ohrozí existenci NATO jako obranného aliance, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Pro Washington nemůže být přijatelné rozhodnutí anektovat Grónsko, což by bylo hrubým porušením základních principů mezinárodní spolupráce... Jednostranné kroky (USA vůči Grónsku ) jsou nejhorší možnou variantou a ohrožují existenci NATO jako severoatlantické obranné aliance,“ řekl Pistorius deníku Zeit.

„Americká administrativa musí uznat, že společná ochrana bezpečnosti v Arktidě a severním Atlantiku ze strany aliance nejlépe odpovídá legitimním zájmům USA,“ je přesvědčen Pistorius.

Další článek na toto téma: Takto NATO skončí, nikoli stažením, ale intervencí v Grónsku. „Zničí Trump NATO?“

Smlouva o volném obchodu mezi EU a Indií se finalizuje závratnou rychlostí. Je dokonce větší než Mercosur, což vyvolává otázky. Proč se o dohodě nikde nepíše?

Dohoda s Indií nebude konkurovat jen v oblasti zemědělství, ale týká se i léků nebo oceli. Tato dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií je největší dohodou o volném obchodě v historii.

A tak jako v případě Mercosuru bude i tato dohoda výhodná zejména pro protistranu, zatímco země EU z ní příliš profitovat nebudou.

Jedinou výhodou pro Evropany budou nižší ceny z Indie dovážených produktů, nicméně jejím důsledkem bude pokračující deindustrializace a likvidace zemědělství.

Podle něj se svět nenápadně, ale zásadně posouvá do nové éry „velmocenských obchodů“, v nichž se území, státy a sféry vlivu mění za zavřenými dveřmi – bez mezinárodních institucí, bez pravidel a bez ohledu na menší země. A Evropa podle něj stojí na prahu historického selhání.

Tajný „swap“: Venezuela za Ukrajinu?

Zaorálek přichází s výbušnou tezí. Podle něj existují vážné indicie, že mezi Spojenými státy a Ruskem mohlo dojít k tiché dohodě typu „něco za něco“.

„Už v roce 2019 Fiona Hillová v Kongresu řekla, že Rusko dlouhodobě signalizuje zájem o výměnu: Vy si vezmete Venezuelu, my si vezmeme Ukrajinu,“ připomíná bývalý šéf diplomacie.

Tomu by podle něj odpovídala i překvapivě krotká reakce Ruska – a dokonce i Číny – na americkou akci v Latinské Americe. Rusové se podle dostupných informací stahovali z Venezuely týdny dopředu včetně zpravodajských struktur a protivzdušné obrany.