Ve zkratce

Senát se postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Vyzval dnes na závěr lednového zasedání vládu, aby upustila od destrukce systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než 30 let.

Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.

Petr Pavel si z ústavy udělal trhací kalendář, je třeba podniknout kroky, které ho vrátí do zákonných mantinelů. Pro ParlamentníListy.cz to říká předseda strany PRO a poslanec za SPD Jindřich Rajchl.

Podle jeho slov selhávají i média, která si Pavla hýčkají. Rajchl hovoří také o své cestě do Budapešti a výzvě sudetským Němcům, kterou podepsal.

P.S. - a nechodit do ČT rozhodně není dobrým řešením. Lidé chtějí slyšet všechny názory a otevřená a svobodná diskuse jen přispěje ke konečnému ztrapnění soudruhů redaktorů ČT. Pravda a fakta musí vyjít na povrch. K tomu také veřejnoprávní médium slouží, že. 

Prý nepředvídatelné problémy? V pěti pod nulou? Vypadá to, že elektrické autobusy nikdo netestoval pro zimní provoz, protože aktuální podmínky nejsou nijak vyjímečné, je prostě průměrná lednová zima. Problémy s mrazem by měly být řešitelné a dávno vyřešené před nasazením do provozu.

Nyní úřady uvádí: „Úplná stabilizace autobusové dopravy není možná, alespoň ne v krátkodobém časovém horizontu.” Některé linky tak vůbec nejezdí odpovědná a ani společnost Daimler Buses, výrobce dodaných autobusů Mercedes-Benz, nemá dost náhradních strojů.

Co bylo špatného na moderních naftových autobusech? Kdyby nic jiného, jezdily a topily, nic z toho teď němci pokoušející se dostat do práce v pěti pod nulou nemají. A za této situace si Německo prosadilo navíc další dotace na elektrická auta.

Náš prezident a někteří politici se bratříčkují se Sudetoněmeckým landsmannschaftem (SL).

SL požaduje zrušení Benešových dekretů. Co by to pro náš stát znamenalo?

Německo považuje Mnichovskou dohodu za nulitní - ale ne od samého počátku. Považuje ji za nulitní od vzniku Protektorátu. Česká republika ji považuje za nulitní od samého počátku. Z důvodu této neshody neoznačuje Čs.-německá deklarace z r. 1997 německo-českou hranici jako státní, ale pouze jako „bestehende Grenze“ čili stávající hranici.

Vnitrostátním právem nelze zrušit mezinárodněprávní dokument, jakým je Mnichovská dohoda. Proto Benešův ústavní dekret č. 11/1944 z 3. 8. 1944, o obnovení právního pořádku zrušil alespoň vnitrostátní předpisy, které byly v Československu vydány jako následek Mnichovské dohody. Pokud bychom tento dekret zrušili, začaly by tyto předpisy (udělané na základě Mnichovské dohody) opět platit.

Pro názornost – Německo v r. 1938 anektovalo 28 643 km2, tj. 36 % rozlohy dnešní ČR, která činí 78 871 km2; po jejím odečtení by ČR zůstalo 50 228 km2.

---------------------------

Snad proto zavedl Fiala němčinu jako druhý úřední jazyk i v oblastech, kde nyní německá menšina vůbec nežije. Asi toho ví více než my.

A pozor! SL se svých nároků nevzdal, přečtěte si znění stanov SL - Witikobundu.

Zdá se,že největší bezpečností hrozbou je pro náš stát Německo a německá pátá kolona v ČR.

O jednom z patronů sudetských Němců.

Dánský poslanec Rasmus Jarlov prohlásil, že pokud Spojené státy zahájí invazi Grónska, propukne válka, protože Dánsko bude ostrov bránit.

Uvedl to s tím, že Kodaň má povinnost bránit své území a desítky tisíc Gróňanů, kteří na ostrově žijí. Jarlov to uvedl v rozhovoru pro americkou stanici CNN.

Zadržený Čech Jan Darmovzal se po více než 500 dnech ve venezuelském vězení vrátil armádním speciálem. Vítali ho ministři i premiér.

Odkdy je záchrana jednoho českého občana, který sám odcestoval do rizikové země, tak výjimečnou událostí, že se jí zaobírá premiér, dva ministři a celý aparát státu?

V minulosti se repatriace českých vězňů z Íránu, Ruska či Běloruska obešly bez armádních speciálů a bez premiéra na letištní ploše.

Zde se naopak mluvilo o náročné operaci připravované několik dní s neustálou pohotovostí a to vše kvůli údajně nezodpovědnému turistovi.

Publicista Karel Strakoš klade nepohodlné otázky.

Prezident Spojených států amerických Donald Trump požaduje od dánské vlády, aby mu předala kontrolu nad Grónskem. Dánské úřady nechtějí přijít o obrovské území s velkými zásobami přírodních nerostných surovin. Jak však ukázaly poslední události, Kodaň se obává vstupu do závažného vojenského konfliktu s Washingtonem.

V této situaci zvolili lídři skandinávského království nejabsurdnější postoj – předstírají, že hodlají bránit Grónsko před Ruskem nebo Čínou, jež však dánské hranice nijak neohrožují.

V kauze kolem obviněného zápasníka MMA Karla „Karlose“ Vémoly jde o pašování desítek až stovek kilogramů kokainu mimo jiné do Velké Británie, Česka i Ruska.

Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou Novinkám v úterý zaslala mluvčí Národní protidrogové centrály (NPC) Lucie Šmoldasová.

Vémolu pustili z vazby na kauci 15 milionů korun (!!!)

Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Okamura to novinářům řekl po dnešním jednání rady ANO, SPD a Motoristů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

P.S. - konečně. Uvidíme potom, jak dlouho jim vydrží propaganda jednoho názoru? 

Berlín vydal nečekaný rozkaz k okamžitému odchodu. Vojáci jsou již na letišti v Nuuku (hlavním městě Grónska) a odlétají civilním letem (Icelandair) do Kodaně. Německé ministerstvo obrany vysvětluje, že mise byla plánována jako krátká a že je dokončena (výměna informací, průzkum ukončen). Německá ( Bild , Spiegel ) a mezinárodní média však informují o „ukvapeném“ odchodu „bez podrobného oficiálního vysvětlení“ a spekulují o dopadu Trumpových celních hrozeb (10–25 % pro Německo a sedm dalších evropských zemí počínaje únorem/červnem, pokud nedojde k dohodě o Grónsku).

Ekonomický pesimismus ve Spojených státech dosahuje historických maxim a stále více zasahuje každodenní život pracujících. Zatímco pocit nejistoty je patrný napříč celou zemí, Kalifornie se podle nových dat propadá nejhlouběji.

Varovné závěry zazněly na odborném semináři Institutu pro veřejnou politiku Kalifornie, kde ekonomové a zástupci zaměstnavatelů popsali prudký nárůst obav z budoucnosti, ztráty zaměstnání i zhoršující se finanční stability domácností.

Ve dnech 6. 6. až 8. 6. 2025 se v bavorském Řezně konal 75. sudetoněmecký sjezd. Účastnil se ho tehdejší ministr školství ČR Mikuláš Bek (za STAN). 

V roce 2013 v Mnichově tehdejší premiér Petr Nečas (tehdy ODS) vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům. Bělobrádek (KDU-ČSL), vicepremiér vlády, se v roce 2015 i 2017 zúčastnil sjezdu landsmanšaftu. V roce 2016 byl na sudetosjezdu Daniel Herman (KDU-ČSL) jako úřadující ministr české vlády (ministr kultury). Jako podporovatel sudetismu se výrazně projevil i současný prezident Petr Pavel.

Václav Havel se v roce 1990 v Německu omluvil za odsun většiny Němců z tehdejšího Československa, tj. za odsun původně německých občanů ČSR, kteří kolaborovali s nacismem, přihlásili se k Říši a dopouštěli se vražd a dalších zločinů na českém obyvatelstvu. 

Sudeťáky do Brna na rok 1926 pozvali: zakladatel spolku Meeting Brno,lidovec David Macek, pozvánku napsali Mojmír Jeřábek a Milan Uhde.

Pozvánku podepsali: Miloš Doležal, Tomáš Halík, Josef Holcman,Matěj Hollan (Žít Brno),Petr Hruška,Karel Hvížďala,Mojmír Jeřábek,Dora Kaprálová,Vladimír Karfík,Pavel Kosatík,Jiří Kratochvil,Eda Kriseová,Daniel Kroupa,Mikuláš Kroupa,Josef Mlejnek,Bedřich Moldan,Dobrava Moldanová,Petr Oslzlý,Petr Pithart,Bolek Polívka,Petr Pospíchal,Jaroslav Rudiš,Pavel Rychetský,Břetislav Rychlík,Vít Slíva,Olga Sommerová,Jiří Suchý,Jan Šabata,Anna Šabatová,Marcela Šabatová,Pavel Švanda,Kateřina Tučková,Milan Uhde,Ondřej Vaculík,Jan Vedral,Alena Zemančíková.

Spojené státy oficiálně znovu získaly kontrolu nad několika ostrovy, které dříve patřily Dánsku, a formalizovaly dohodu podle všech pravidel diplomacie — stejně jako v éře Trumana.

Stálý zástupce Washingtonu při OSN Mike Waltz odhalil několik překvapivých detailů: Grónsko je další na seznamu, aby se zastavil postup Ruska a Číny v Arktidě.

Chystaný sjezd Sudetoněmeckého landsmanschaftu letos v květnu v Brně není snaha o porozumění, ale o revizi historie.

Jedno z politických a hospodářských nebezpečí pro současnou Českou republiku je sudetský proto nacismus. Je vnější, ale v naší zemi má skrytou tzv. pátou kolonu.

Sudetští Němci požadují od ČR za svůj poválečný odsun a pozbytí majetku náhradu 512 miliard eur. K tomu potřebují zrušit platnost dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše, které jsou nedílnou součástí právního řádu ČR.

Kdyby se jim podařilo zrušit Benešovy dekrety, na které sudeti útočí už třicet let, nastal by v ČR zpětně právní stav Protektorátu Čechy a Morava.

České vlastenecké organizace usilují o to, aby zahraniční osoby se snahou o prolomení a zrušení dekretů prezidenta republiky a tím rozvrácení právního řádu ČR, české soudy vyhlásily za osoby v ČR nežádoucí!

Na Slovenku už přijali zákon, který jakékoliv snahy o náhrady po 2. světové válce odsunutým zakazuje. Nerespektování této legislativy považuje slovenská společnost za trestný čin. 

Navzdory zdánlivě smířlivým prohlášením Donalda Trumpa, že se rozhodl odložit údery proti Íránu, vojenské a politické napětí na Blízkém východě nadále narůstá.

Zdá se, že všichni, kdo mohou a mají na to právo, opouštějí státy Perského zálivu letadly. Naopak na americké vojenské základny přilétá stále více válečných lodí a letadel, stejně jako transporty se zbraněmi a municí.

„Trump odkládá útok na Írán, aby mohl útok důkladněji naplánovat,“ souhlasí Barak Ravid, korespondent amerického zpravodajského média Axios.

Podle jeho názoru se ve Washingtonu v současnosti diskutují pouze dvě klíčové otázky: načasování případné vojenské operace a pravděpodobnost, že by úder vedl k vážné destabilizaci íránského režimu.

„Ačkoli se úder v tuto chvíli nezdá bezprostřední, zdroj z USA obeznámený se situací mi řekl: ‚Všichni vědí, že prezident má prst na spoušti,'“ vysvětlil autor.

Kvůli mrazivým teplotám a odstavení jaderných elektráren ve Francii a nesmyslné německé politice, která zemi zbavila tepelných a jaderných elektráren, Evropa vyprazdňuje skladovací plynové zásobníky a dosahuje nového rekordu v dovozu LNG. Dodávky zkapalněného zemního plynu z Jamalu (Ruská federace) mohou dosáhnout nového historického maxima.

V lednu by Evropa mohla obdržet veškerý náklad z prvního ruského arktického projektu. Gazprom také dosahuje maximální kapacity pro TurkStream. Ceny plynu na evropských burzách překročily 420 dolarů. Vzrostly i ceny elektřiny.

Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy.

Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to dnes řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Podle skandinávských médií plánují Dánové rozmístit F-16 v Grónsku, aby čelili případné americké invazi a bránili ostrov.

Odborníci však už nyní vyjadřují pochybnosti, že Kyjev techniku vrátí. „Kdo vám ji asi vrátí?“ reagoval na tuto zprávu vojenský bloger Jurij Podoljaka. Následně dodal: „Z Kyjeva se žádný materiální majetek nevrací.“ „Co Kyjev dostane, to je pro vás ztraceno.“ „A to byste si měli konečně uvědomit, vy kodaňští žebráci.“

Podoljaka je navíc přesvědčen, že kyjevský lídr Volodymyr Zelenskyj odmítne realizovat dohodu o vzájemné pomoci, „kterou se jak ukrajinské, tak dánské vedení v poslední době snažilo zviditelnit“.

„Pomoc v této věci může jít pouze jedním směrem,“ uzavřel vojenský bloger.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu údajně požádal prezidenta USA Donalda Trumpa, aby odložil plány na vojenský útok proti Íránu, uvedl vysoký americký představitel, který hovořil s deníkem New York Times.

Tato informace následuje po vypuknutí rozsáhlých protestů, nepokojů a polovojenských útoků uvnitř Íránu, které si podle zpráv vyžádaly životy téměř 200 příslušníků bezpečnostních sil, což bylo vnímáno jako optimální příležitost pro eskalaci ze strany nepřátel země.

Úspěšné rušení americké sítě Starlink ze strany Íránu, která zajišťovala velení a řízení pro Západem podporované polovojenské skupiny využívající téměř 40 000 terminálů, bylo údajně klíčovým faktorem, jenž umožnil, aby protesty a nepokoje utichly, a zároveň narušil velení a řízení nepřátelských polovojenských skupin.

Vzhledem k tomu, že země zůstala stabilní, byla rizika odvety za případný útok pravděpodobně vyhodnocena jako příliš vysoká, přičemž Izrael by zůstal hlavním cílem.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele, aby město opustili, pokud mají takovou možnost, kvůli vážné energetické krizi, masovým výpadkům vytápění a rostoucí zátěži infrastruktury v důsledku extrémně nízkých teplot, které sevřely ukrajinskou metropoli.

V pátečním prohlášení agentuře Reuters Kličko uvedl, že nedostatek je důsledkem vlny ruských úderů na energetickou infrastrukturu Ukrajiny.

Moskva oznámila, že se zaměřila na zařízení pro výrobu dronů, energetickou infrastrukturu a další vojenské cíle v reakci na ukrajinské útoky na ruská energetická zařízení, ale také, jak tvrdí, na nerozlišující útoky na civilisty.