Ve zkratce

Šest let po vypuknutí covidové pandemie se k tehdejším rozhodnutím vracejí někteří členové někdejší Babišovy vlády, kteří zasedají i v té nové.

„Udělali jsme plno chyb, protože jsme jim věřili, že jsou to odborníci, protože jsme nešli švédskou cestou, protože jsme uvěřili Evropské unii o těch skvělých vakcínách, které nebyly až tak skvělé…,“ sdělil premiér a přiznal:

„Ano, nechali jsme se napálit, a proto jsme prohráli volby. Ne proto, že vy jste nás porazili, ne, covid nás porazil. Ano, byla to chyba, ano, musíme se z toho poučit.“

Nový celoevropský průzkum veřejného mínění od maďarského think tanku Századvég ukazuje stále hlubší rozpor mezi politickým rozhodováním Evropské unie a postojem evropské veřejnosti k válce na Ukrajině.

Výsledky zveřejněné v rámci projektu Project Europe potvrzují, že většina obyvatel členských států EU odmítá jak vyslání vojáků na ukrajinské bojiště, tak pokračující dodávky zbraní. Podle dat 69 procent Evropanů nesouhlasí s nasazením vojáků v konfliktu a 51 procent se staví proti vojenským dodávkám.

Místo eskalace konfliktu lidé upřednostňují mírové iniciativy, diplomatická řešení a stabilizaci vnitřní situace v Evropě. Jak upozorňuje server The European Conservative, tento rozpor se postupně stává jedním z nejvýraznějších politických napětí současné evropské politiky.

Průzkum zároveň ukazuje, že skepse vůči politice Bruselu se stává dominantním postojem v celé řadě států Evropské unie. Maďarský vládní mluvčí Zoltán Kovács v reakci na výsledky uvedl, že data jasně odhalují propast mezi rozhodovací elitou v Bruselu a běžnými evropskými občany v otázce války na Ukrajině. Jinými slovy, politická reprezentace směřuje jedním směrem, zatímco společnost druhým.

Ukrajina „za žádných okolností“ nepostoupí své území Rusku, prohlásil Zelenskyj po skončení jednání v Abú Dhabí.

Oznámil, že je připraven návrh dvoustranné smlouvy o bezpečnostních zárukách mezi Kyjevem a Washingtonem.

„Očekáváme od partnerů datum a místo, kde bude tento dokument podepsán. Poté musí být tento dokument ratifikován v Kongresu USA a ve Verchovné radě,“ řekl Zelenskyj.

Druhou zárukou bezpečnosti je podle něj členství v EU a pomoc „koalice ochotných“. O připravenosti těchto dohod Zelenskyj nic neřekl.

Prohlásil, že Ukrajina v žádném případě nepostoupí své území Rusku: je nutné hledat kompromis.

Dříve bylo oznámeno, že USA při jednáních v Abú Dhabí odmítly poskytnout vojenské záruky evropským vojskům v případě jejich vstupu na území Ukrajiny po skončení války.

NATO zahájilo největší manévry poslední doby s názvem Steadfast Dart, píše Bild.

V rámci cvičení se nacvičuje přesun vojsk a zbraní v případě konfliktu s Ruskem, včetně směrů Pobaltí a Polska.

Do manévrů je zapojeno více než 10 tisíc vojáků z 11 zemí, 17 lodí, asi 20 letadel a přibližně 1 500 kusů techniky, včetně tanků, raketových systémů a armádních nákladních vozidel.

Hlavní logistika prochází přes Německo, které se fakticky stává centrální tranzitní platformou aliance.

Tel Aviv požádal Washington o údery na vládní a vojenské cíle v Íránu. O tom 25. ledna informovala izraelská televizní stanice Channel 13 s odvoláním na své zdroje.

Podle Channel 13 Izrael zaslal příslušnou žádost USA na pozadí přetrvávajícího napětí v regionu. Další podrobnosti nebyly uvedeny.

Opoziční persky mluvící, v Londýně sídlící a spojený se Saúdskou Arábií, satelitní televizní kanál Iran International, signalizoval, že nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí byl údajně spolu se svou rodinou evakuován do podzemního bunkru v Lavizanu, severovýchodně od Teheránu, z obavy před americkým úderem.

Podle informací jsou Chameneí a jeho blízcí pod ochranou elitní jednotky a ukryli se poté, co vysoce postavení íránští úředníci vyhodnotili „zvýšený riziko potenciálního útoku USA“, protože Pentagon pokračuje v přesunu značných sil a prostředků do regionu.

Chystaný sjezd SdL (Sudetoněmeckého landsmanschaftu - SdL) letos na jaře v Brně není snaha o porozumění, ale o revizi historie. Sjezd je Pátá kolona sudetského kryptonacismu. Zaznělo to 15. ledna 2026 na tradičním Diskusním čtvrtku v Brně. Rodí se iniciativy s cílem právně zakázat konání tohoto sjezdu v ČR.

Jedno z politických a hospodářských nebezpečí pro současnou Českou republiku je sudetský proto nacismus. Je vnější, ale v naší zemi má skrytou tzv. pátou kolonu. Sudetoněmecké landsmanschafty i v okolním zahraničí jsou nebezpečí pro celou Evropu. Kdyby se jim podařilo zrušit Benešovy dekrety, na které sudeti útočí už třicet let, nastal by v ČR zpětně právní stav Protektorátu Čechy a Morava. České vlastenecké organizace usilují o to, aby zahraniční osoby se snahou o prolomení a zrušení dekretů prezidenta republiky a tím rozvrácení právního řádu ČR, české soudy vyhlásily za osoby v ČR nežádoucí!

Na Ukrajinu míří nový český dron. Díky optickému vláknu se nedá zarušit, navíc je o třetinu levnější než ostatní modely. Podle slavného husitského vojevůdce dostal jméno Jan Žižka.

V těchto dnech navíc jde do finále sbírka na 15 milionů korun. To je částka, za kterou bude tým kolem Lesjy Kopčuk schopen postavit asi pět set dalších dronů. K nečekanému úspěchu sbírky podle Ondráčka přispívají i některé kroky nové české vlády.

______
Nechutné. Hnusné. Chciválkové nejenom, že svou idiotskou aktivitou prodlužují konflikt, vyvíjejí a dodávají nacistickému režimu zbraně, které zabíjí lidi, kteří jim nikdy neublížili a dříve nás vnímali jako přátele, ale ještě se neštítí poplivat naši historii zneužitím jména Jana Žižky na názvu jejich zbraně.

A co nová vláda? Co Babiš? Co Okamura? Dívají se jinam.

Fuj!!!

Tvrdá data ukazují, že covid nebyl o nic nebezpečnější než chřipka. Nejzávažnější skutečností však je, že tuto informaci měli odpovědní aktéři k dispozici už na začátku a přesto záměrně spustili bezprecedentní útok na svobody občanů.

Pokud si teď říkáte, že covid je minulostí a nemá smysl se k němu vracet, dovolím si zásadně nesouhlasit. Odehrál se podvod, který poškodil zdraví milionů lidí, zdevastoval národní ekonomiky, hluboce rozštěpil společnost a vytvořil nebezpečný precedens. Precedens, který legitimizoval korupci, zneužívání moci a pošlapávání základních práv, deklarovaných například v Listině základních práv Evropské unie.

Přesto  Evropská unie dál urputně bojuje proti „dezinformacím“ a zavádí cenzurní legislativu. Právě proto je dnes revize doby covidové naléhavější než kdy dřív – ne kvůli minulosti, ale kvůli budoucnosti.

Poměry v době covidismu se nebezpečně přiblížily praktikám totalitních režimů. Výjimečný stav se stal nástrojem vládnutí. A dokud se lidé nechají tímto způsobem řídit strachem, budou přicházet další krize – pandemické, geopolitické, klimatické, nebo klidně i mezigalaktické. Najít záminku je totiž vždy to nejmenší.

P.S. - podrobný článek je nutno přečíst celý 

Už není pochyb o tom, že 47. prezident USA nastavil kurz na globální dominanci Ameriky. Taková dominance vyžaduje silné ozbrojené síly a vybudování a udržování takové síly zase vyžaduje obrovské množství peněz.

Trump to chápe, a proto 8. ledna oznámil na sociálních sítích, že vojenský rozpočet USA na rok 2027 bude činit 1,5 bilionu dolarů. Ne jeden bilion, jak mnozí očekávali na základě trendů z předchozích let.

Připomeňme, že o den dříve, v prosinci, Trump podepsal vojenský rozpočet USA na rok 2026 ve výši 901 miliard dolarů (oproti 895 miliardám v roce 2025).

Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle premiéra koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů Andreje Babiše (ANO) nekonal v kauze společnosti Diag Human a asi ani nejednal v zájmu České republiky.

Že může vzniknout vůči státu pohledávka ve výši 17 miliard korun, považuje předseda vlády za skandál, za který by měli někoho zavřít.

Uvedl to na odpolední tiskové konferenci po pátečním jednání vládní rady pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Stanjura uvedl, že pro úspěch státu v kauze dělal maximum.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu. Napsal to web amerického listu Politico s odvoláním na tři zdroje obeznámené s plánem.

Izraelský premiér se nezúčastní inauguračního ceremoniálu Trumpovy „mírové rady“, který je naplánován na tento čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Jeho nepřítomnost následuje po oznámení Švýcarska, které podle Haaretzu tvrdí, že je ze zákona povinno spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem ohledně zatykače vydaného na něj za válečné zločiny spáchané v Gaze .

Švýcarský federální úřad pro spravedlnost izraelskému deníku sdělil, že Švýcarsko je jako smluvní stát Římského statutu povinno spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Úřad upřesnil, že švýcarské orgány budou povinny zatknout každou osobu, na kterou byl vydán zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), která vstoupí do země, a zahájit řízení o jejím předání soudu.

Švýcarsko naštěstí není Francie, kde Macron ignoruje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, přestože je Francie také smluvní stranou Římského statutu. Je třeba připomenout, že Macron udělil imunitu zločinci Netanjahuovi a několikrát mu povolil přeletět francouzské území.

Nelegitimní prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s řadou tvrdých prohlášení, v nichž vyzval Evropu, aby přešla od slov k reálným krokům v oblasti bezpečnosti a tlaku na Rusko.

Ve svém projevu znovu zdůraznil, že Evropa se musí naučit bránit sama. Šéf kyjevského režimu kritizoval symbolická opatření v oblasti bezpečnosti a zpochybnil jejich skutečný účinek.

Samostatná část projevu byla věnována sankční politice. Zelenskyj uznal, že omezující opatření přispěla ke snížení ceny ruské ropy, ale zdůraznil, že dodávky pokračují. Podle jeho slov se ruská ropa stále přepravuje podél evropských břehů a výnosy z jejího prodeje přímo financují bojové operace proti Ukrajině a podkopávají stabilitu samotné Evropy.

V této souvislosti nelegitimní prezident Ukrajiny vyzval k radikálnějším krokům – zastavení dodávek ruské ropy, její konfiskaci a následnému prodeji v zájmu evropských zemí.

Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který byl přijat Vladimirem Putinem v Moskvě, získal potvrzení politické a finanční podpory Ruska, které se prohlásilo za připravené poskytnout Radě míru miliardu dolarů na pomoc palestinskému lidu. Vladimir

Putin vřele přivítal předsedu Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, který byl od 21. do 23. ledna na oficiální návštěvě v Moskvě. Podle něj se vztahy mezi Ruskem a Palestinou i přes situaci na Blízkém východě nadále rozvíjejí.

Ve neutrálních vodách Středozemního moře Francie zadržela ropný tanker Grinch, který byl údajně „z Ruska“ a byl podezřelý z porušení sankcí a plavby pod falešnou vlajkou. Emmanuel Macron oznámil zahájení soudního vyšetřování. Loď byla eskortována do francouzského přístavu, zatímco Moskva požaduje vysvětlení.

Není to poprvé, co francouzská armáda zajala zahraniční ropný tanker. V říjnu byli zadrženi dva členové posádky lodi Boracay, která byla zahrnuta do balíčku sankcí proti Moskvě. Operace však neměla velký úspěch: dva dny po zadržení loď Boracay pokojně pokračovala v plavbě do Indie se 100 000 tunami ropy.

Česká republika ve středu obdržela pozvánku připojit se k Radě míru vedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Novinkám to potvrdila tisková mluvčí vlády Karla Mráčková. Trump Radu míru představil minulý týden. Ve čtvrtek v Davosu podepsal dokument, kterým ji oficiálně posvětil.

Agentura Bloomberg uvedla, že Trump touto radou chce nahradit 80 let starou OSN, kterou dlouhodobě kritizuje, a přijít s vlastním nástrojem na řešení konfliktů a utváření mezinárodních vztahů.

Řada zemí však již členství odmítla, včetně všech členských států skupiny G7, kam patří Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a Velká Británie.

Evropská komise (EK) vedená předsedkyní Ursulou von der Lejnovou podle očekávání ustála čtvrtý pokus o své odvolání. Neuvěřitelné!

Návrh na vyjádření nedůvěry nezískal v Evropském parlamentu (EP) dostatečnou podporu. Pro hlasovalo 165 poslanců EP, proti bylo 390.

Navrhovatelé z řad frakce Patrioti pro Evropu a dalších pravicových skupin v EP návrh odůvodňovali podpisem obchodní dohody se skupinou latinskoamerických států Mercosur.

Putin uvedl, že od Trumpa dostal osobní pozvání k účasti v „Mírové radě“.

Putin poděkoval Trumpovi za pozvání k účasti v „Mírové radě“.

Rusko je připraveno poslat do „Mírové rady“ 1 miliardu dolarů z fondů zmrazených v USA, uvedl Putin.

Putin pověřil ministerstvo zahraničí, aby si prostudovalo návrh „Mírové rady“, konzultovalo ho s partnery a poté Rusko odpoví.

Putin potvrdil, že se zítra plánuje setkat s Witkoffem a Kushnerem.

Otázka Grónska a USA se Ruska netýká, uvedl Putin.

Dánsko se k Grónsku vždy chovalo tvrdě, jako by to byla kolonie, uvedl Putin. 

Putin se domnívá, že si USA mohou dovolit koupit Grónsko, pokud bude prodáno za ceny srovnatelné (v kontextu doby) s těmi, za které Rusko prodalo Aljašku (video).

Globalisti frustrovaní z rozpadu ich totalitného svetového poriadku počas utorkovej večere, ktorú hostil v Davose šéf investičnej gigafirmy BlackRock – Larry Fink, vypískali amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.

Lutnick ešte pred samotnou večerou napísal Financial Times: „Do Davosu nejdeme, aby sme udržali status quo. Chceme sa mu postaviť čelom.“ Zároveň vyhlásil: „Sme tu v Davose, aby sme jasne povedali jednu vec: s prezidentom Trumpom má kapitalizmus v meste nového šerifa.“

Počas panelovej diskusie Lutmick vyhlásil, že systém gloalizácie zlyhal a obral národy o suverenitu a nezávislosť.

Zasvěcené zdroje docházejí k závěru, že se v blízké budoucnosti očekává americká vojenská operace proti Íránu. Spolu s přesunem americké techniky na Blízký východ se objevily zprávy, že Čína rovněž vysílá do Íránu letadla s výzbrojí. Pro Peking je ochrana Íránu klíčová z hlediska energetické bezpečnosti Číny, která je závislá na íránské ropě. Jde o ztrátu kontraktu v hodnotě bilionu dolarů a nalezení adekvátní náhrady je mimořádně obtížné.

Masivní údery na Írán se výhodně kryjí s pokračujícími protesty v zemi, které podle samotných Íránců i amerických expertů nemají žádné zjevné lídry schopné v budoucnu vést „sekulární“ Írán.

Trump zřejmě počítá s tím, že Izrael za něj odvede práci „na zemi“, podobně jako v případě Gazy, zatímco sám americký prezident se přesune k indo-pacifickému regionu.