Ve zkratce

Podle údajů agentury kurdská strana požádala o vojenskou podporu USA, diskutuje se mimo jiné o účasti CIA na dodávkách zbraní.

Vůdci v Erbílu a Bagdádu v posledních dnech udržovali kontakty s Trumpovou administrativou. Deklarovaným cílem je vytvoření podmínek pro vnitřní povstání proti současnému íránskému vedení.

Agentura Reuters poukazuje na nejistotu ohledně bojeschopnosti íránských kurdských skupin: jejich zkušenosti a potenciál jsou hodnoceny jako nejednotné.

Nejasná zůstává také reakce ostatních států regionu na takový scénář.

Dle analytiků může eskalace posílit separatistické nálady mezi Balúčany v Íránu, vzhledem k jejich vazbám na skupiny v pákistánské provincii Balúčistán. Je však nepravděpodobné, že Pákistán podpoří kroky vedoucí k možné nezávislosti regionu.

Americká ponorka v Indickém oceánu potopila fregatu íránského námořnictva Dena projektu Mowj, která se vracela z námořní přehlídky v Indii.

Na palubě lodi bylo asi 180 lidí, z nichž se podařilo zachránit pouze 30.

Americký ministr války Hegset potvrdil, že to byla právě americká ponorka, která potopila íránskou válečnou loď.

Mosadu se podařilo hacknout dopravní kamery určené pro sledování řidičů a opozice v Íránu. Dále znali dopravní značky aut, které používá ochranka Alího Chámeneího a lidé z jeho nejbližšího okolí. Z údajů z těchto kamer měli velmi dobrý přehled, kde se vůdce nachází.

Je to paradox, že sledovací systémy obyvatelstva se mohou stát smrtelné i pro elitu, která je nechala nainstalovat.

Bývalý minister školstva a politický analytik Juraj Draxler na sociálnej sieti ostro kritizuje súčasné smerovanie európskej diplomacie.

Podľa jeho slov sme svedkami totálneho morálneho úpadku a selektívnej slepoty lídrov Európskej únie, ktorí ignorujú obete agresie a ozývajú sa až vtedy, keď sú zasiahnuté záujmy ich spojencov.

To, čo Draxlera pobúrilo najviac, je následná reakcia európskych špičiek na odvetu Teheránu. Keď Irán zasiahol americké základne v regióne, mlčanie vystriedal organizovaný odpor.

„Británia, Nemecko a Francúzsko okamžite odsúdili odvetné údery Iránu. K nim sa pridali aj šéfka Eurokomisie von der Leyen a šéfka Europarlamentu Metsola,“ konštatuje Draxler.

Tento prístup považuje za vrchol pokrytectva – smrť školáčok nenechala bruselských úradníkov vydať ani strohé vyhlásenie, no útok na vojenskú infraštruktúru ich zmobilizoval v priebehu hodín.

Budova Rady islámských učenců v Kume byla napadena izraelským letectvem v okamžiku, kdy se zde sešli duchovní vůdci; počet obětí zatím není znám.

Rada se skládá z 88 mudžtahidů, kteří volí nejvyššího vůdce země.

„Věděli jsme, že Izrael podnikne (vojenskou) akci. Věděli jsme, že by to vyvolalo útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud bychom proti nim (proti Íráncům) nezasáhli preventivně ještě předtím, než tyto útoky zahájí, utrpěli bychom vyšší ztráty,“ řekl Rubio.

Bylo to poprvé, co představitel administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřeně řekl, že Izrael je hnací silou války proti Íránu, a to v době, kdy se Izrael mezi Američany těší historicky nejmenší podpoře, poznamenal web Axios.

Rubiovy výroky byly podle Axiosu široce interpretovány tak, že Washington se podřídil mnohem menšímu národu, který ozbrojuje, financuje a chrání.

Ceny pohonných hmot mohou podle ekonoma Lukáše Kovandy v krajním případě vystoupat až k hranici padesáti korun za litr.

Důvodem je eskalace napětí na Blízkém východě a riziko narušení klíčové námořní tepny, kterou proudí zhruba čtvrtina světové ropy. První zdražení podle něj mohou řidiči pocítit už v nejbližších dnech.

Ve svém projevu o budoucnosti francouzského jaderného odstrašování, který pronesl 2. března na ostrově Île Longue, francouzský prezident oznámil rozšíření jaderného arzenálu země a zastavení veškeré komunikace o počtu jaderných hlavic.

Velkoobchodní ceny plynu na evropském trhu dnes prudce stoupají v důsledku americko-izraelských útoků na Írán. (Foto: Flickr)

Odpolední nárůst se zrychlil na 50 procent poté, co se objevily zprávy, že společnost Qatarenergy zastavila produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) kvůli těmto útokům.

Evropská unie je významným odběratelem plynu z Kataru.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly skladovací kapacity plynu v Evropské unii v sobotu naplněny méně než z 30 %. V České republice se tato hodnota pohybovala kolem 31 %.

„To znamená výrazně vyšší potřebu letních injekcí do zásobníků a tím i vyšší poptávku po LNG,“ řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něj bude pro další vývoj klíčová situace v Hormuzském průlivu, který je klíčovou trasou pro vývoz ropy a plynu ze Středního východu.

Několik analytiků upozorňuje na to, že i v případě Íránu jde především o Čínu. To si myslí i geopolitický analytik Andrew Korybko.

Cílem je získat zástupnou kontrolu nad obrovskými íránskými zásobami ropy a plynu, aby je bylo možné využít jako páku proti Číně. Tato kontrola by ji přinutila k jednostranné obchodní dohodě, která by zmařila vzestup supervelmoci a tím obnovila unipolaritu vedenou USA.

USA by získaly bezkonkurenční zdrojový vliv na Čínu prostřednictvím proxy kontroly íránského ropného a plynárenského průmyslu a zároveň by zvětšily obklíčení Ruska, což by zasadilo silnou ránu multipolaritě.

Francie, Británie a Německo by mohly udeřit na Írán.

Ve společném prohlášení tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

Ruský politik, který zemřel v dubnu 2022, v jednom ze svých posledních veřejných vystoupení (pravděpodobně z let 2010–2012) varoval přesně před scénářem, který se nyní odehrává,

Žirinovskij popsal podle něj skutečný americký plán:

- Nejprve obsadit další arabské země, dokončit zničení Sýrie.
- Poté zaútočit na Írán silou.
- Oficiální záminka: „demokratizace násilím“.
- Skutečný cíl: ovládnout energetické zdroje.
- Klíčový dopad podle něj spočívá v ekonomickém kolapsu soupeřů USA:

„USA potřebují oslabit Čínu. Pokud Írán dostane úder, ropa vyskočí na 200 dolarů za barel. Čína to nezvládne. Evropská unie také ne. Jedním úderem na Írán oslabíte najednou Evropu i Čínu.“

„Jak oslabit Rusko? Íránští uprchlíci mohou jít jen jedním směrem – na sever. Na jih je Sýrie, kde už bude proamerický režim. Na jih je Irák, kde se už léta bojuje a kde se dá snadno zase rozdmýchat chaos. Takže jedině na sever – přes Ázerbájdžán.“

Spisovatel a novinář Radim Panenka upozorňuje na metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který zásadně mění pohled na pohlaví a umožňuje jeho úřední změnu bez operace či povinné léčby. Tento nebezpečný posun státní politiky by měl být podle něj politicky přehodnocen.

Stát umožňuje úředně měnit pohlaví mj. i dětí a zároveň je směruje ke konzultacím s neziskovými organizacemi spojenými s LGBT a transgender tématy. Problematické nastavení vzniklo v době vlády Petra Fialy na ministerstvu zdravotnictví.

„Jedná se o skutečně šílené dědictví bývalé Fialovy vlády na ministerstvu zdravotnictví a tehdejšího ministra Vlastimila Válka, které zatím nikdo nezrušil,“ uvedl na začátek Radim Panenka.

Česká republika má možnit úřední změnu pohlaví bez nutnosti předchozí hormonální léčby či operace, a to i u nezletilých. „Je to proti logice, zdravému rozumu, proti přírodě, proti Bohu, proti absolutně všemu, ale na základě rozhodnutí Ústavního soudu je to možné,“ dodává novinář.

"Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cílem akce proti Íránu je ochránit americký lid před hrozbou, kterou představuje tamní režim," píše iDnes.

Oni se už ani nesnaží přijít s lepším zdůvodněním.

Vnímám tento věrolomný útok jakou další fázi útoku na uskupení BRICS a jejich energetické zdroje.

Podle slov ředitele prodeje AvtoVAZu byl začátek roku ještě horší, než se očekávalo: leden a únor 2026 byly pro ruský automobilový trh nejhoršími měsíci za posledních 20 let, za které se vedou statistiky.

„Na konci loňského roku jsme dělali prognózy, jak začne rok 2026. Bohužel začal ještě hůře, než jsme předpovídali. Bez kreativních nápadů se tento trh pravděpodobně nezvedne,“ dodal zástupce společnosti a zdůraznil, že dosavadní přístupy již nefungují.

V loňském roce prudce poklesly prodeje automobilů Lada společnosti AvtoVAZ, a to navzdory zvýšení sběru starých vozidel.

Vedení centrální banky Ruska se připravuje na prudký pokles, který by měl nastat během několika měsíců.

V Kanadě  je LGBTQ agenda v co nejtvrdší podobě prosazována centrální vládou (dřív v podobě Trudeaua, dnes Carneyho), nicméně v různých provinciích se tato politika liší.

Například v konzervativní Albertě je zcela odmítnuta, zatímco Britská Kolumbie ji prosazuje v té nejradikálnější podobě.

Za jakýkoli projev odporu proti oficiální propagandě hrozí velmi vysoké pokuty, často pro autora výroku ničivé.

Tribunál pro lidská práva Britské Kolumbie nařídil bývalému zaměstnanci školy Chilliwack Barrymu Neufeldovi zaplatit 750 000 dolarů za veřejné vyjádření názoru, že existují pouze dvě biologická pohlaví.

Tento názor opakoval v mnoha svých publikacích, proto je pokuta tak vysoká.

Tribunál rozhodl, že 24 Neufeldových publikací představuje diskriminační a nenávistné projevy a jasně uvedl, že jeho odmítnutí genderové ideologie bylo klíčové pro jejich rozhodnutí.

Dne 26. února 2026 skončilo v Ženevě třetí kolo nepřímých jednání mezi USA a Íránem o jaderném programu.

Delegace vedené za zprostředkování Ománu absolvovaly intenzivní konzultace na pozadí rekordního vojenského posilování USA na Blízkém východě a ostrých prohlášení Donalda Trumpa o připravenosti k vojenským úderům.

K žádnému průlomu však nedošlo: Teherán kategoricky odmítl klíčové požadavky Washingtonu.

Benešovy dekrety jsou pilířem poválečného uspořádání. „Sudetoněmecký landsmannschaft se dodnes nezřekl snahy zrušit dekrety. To, že ustoupili od revize majetkových vztahů, je jenom úkrok stranou a léčka,“ varuje poslanec Jindřich Rajchl (SPD, PRO).

Jakékoli zpochybnění dekretů by podle něj spustilo lavinu soudních sporů o majetky v pohraničí, což by fatálně ohrozilo právní stabilitu země. Diskusi o plánovaném sudetoněmeckém sněmu v Brně uspořádal spolek Svatopluk.

Volodymyr Zelenskyj fakticky pohřbil naděje Budapešti a Bratislavy na rychlé obnovení dodávek ropy. Prohlásil, že oprava ropovodu Družba není jednoduchý úkol a že potrubí nebude v dohledné době uvedeno do provozu.

Toto prohlášení zaznělo uprostřed vyhroceného energetického konfliktu, který by mohl nechat východní Evropu bez paliva a Kyjev bez miliardových půjček, uvádí Reuters.