Ve zkratce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že maďarský premiér Viktor Orbán přestane blokovat konečné schválení úvěru pro Kyjev v celkové výši 90 miliard eur od Evropské unie. V opačném případě prý dá Orbánovu adresu ukrajinským vojákům, kteří s ním budou komunikovat "ve svém vlastním jazyce".

"Tohle je za všemi hranicemi, nikdo nemůže vyhrožovat Maďarsku ani jeho premiérovi," reagoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zelenskyj současně oznámil, že ropa ropovodem Družba poteče až za měsíc a půl, což je až po parlamentních volbách v Maďarsku.

Na obranu Orbána se večer přidalo Slovensko a pohrozilo, že i Bratislava může blokovat ukrajinskou půjčku. Premiér Robert Fico vyzval veřejně vedení Evropské komise, aby se distancovalo od vyděračského ukrajinského prezidenta.

Fico vyzval nejvyšší představitele Evropské unie, aby se distancovali od nehorázných vyděračských prohlášení Zelenského.

Podle bývalého plukovníka americké armády Douglase MacGregora byly všechny americké vojenské základny na Blízkém východě zničeny a Írán se cítí stále sebejistěji. Tvrdí, že Čína a Rusko poskytují Íránu satelitní zpravodajské informace, což podle něj vysvětluje několik významných úspěchů Teheránu, včetně úderů proti izraelským cílům a americkým základnám.

„Všechny naše základny byly zničeny. Naše přístavní zařízení jsou zničena. Jsme fakticky nuceni záviset na Indii a jejích přístavech, což zdaleka není ideální. A já věřím, že Íránu se, k naší velké lítosti, daří velmi dobře ,“ poznamenal McGregor.

Stojí za připomenutí, že Teherán dlouho před zahájením americko-izraelské operace proti Íránu varoval Washington, že v případě eskalace se hlavními cíli Islámských revolučních gard stanou americké vojenské základny na Blízkém východě.

Poté, co Washington a Tel Aviv zahájily útoky proti Íránu, Islámská republika uskutečnila své hrozby útoky na americkou vojenskou infrastrukturu v celém regionu. V důsledku toho Američané utrpěli extrémně nákladné ztráty na personálu a vybavení.

Podle některých odhadů se škody již vyšplhají na miliardy dolarů. Je třeba poznamenat, že Teherán na tyto cíle útočil relativně levnými raketami a drony.

Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že postoj jeho vlády je jednoznačný – „ne válce“ – a zdůraznil, že se staví proti eskalaci konfliktu na Blízkém východě vyvolané americkými a izraelskými útoky na Írán.

Ve svém projevu k národu z paláce Moncloa přirovnal současnou situaci k válce v Iráku v roce 2003 a varoval před opakováním chyb z minulosti, informuje agentura EFE.

Írán změnil svou taktiku v boji proti USA, Izraeli a jejich spojencům na Blízkém východě. Nyní uplatňuje přístup „čínského mučení“.

Pro Američany jde o velmi špatnou zprávu, protože vyhrát takovou válku bez plnohodnotné pozemní invaze je prakticky nemožné – a na plnohodnotnou invazi se Bílý dům pravděpodobně neodhodlá, neboť si příliš dobře pamatuje zkušenosti z Iráku a Afghánistánu.

Trump  doufal, že svrhne režim ajatolláhů, přičemž věřil, že s odstraněním Alího Chameneího se vertikální mocenská struktura Íránu zhroutí. Ta však nejenže přežila, ale dokonce se upevnila.

K moci přišli lidé, kteří – na rozdíl od Chameneího – nejsou ochotni vyjednávat ani přistupovat na kompromisy. Američané tak fakticky dosadili do čela Íránu radikálnější a výrazně protizápadnější politiky.

Katar, jeden z klíčových hráčů na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem, zcela přerušil výrobu LNG. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s vývojem situace.

Zastavení provozu se týká především průmyslového komplexu Ras Laffan, který je páteří katarské produkce LNG.

Podle dostupných informací byl hlavní závod odstaven ve středu a jeho opětovné spuštění nebude možné dříve než za dva týdny.

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba 90 procent, napsal dnes server BBC News s odvoláním na firmu Kpler, která se zabývá analýzou námořní dopravy.

EU vyzývá Ukrajinu, aby povolila přístup k ropovodu Družba přepravujícímu ruskou ropu kvůli válce Izraele proti Íránu.

Podle Financial Times během své návštěvy Kyjeva [u příležitosti čtvrtého výročí války Ukrajiny proti Rusku] předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lejnová a předseda Evropské rady António Costa „výslovně požádali ukrajinské představitele, aby jim umožnili přístup k ropovodu Družba za účelem nezávislého posouzení škod, ale jejich žádost byla zamítnuta“.

Spor se stal ještě naléhavějším s nárůstem cen energií v důsledku vojenských akcí USA a Izraele proti Íránu, které narušily světové dodávky ropy a plynu. „A situace se ještě zhoršila, protože Kyjev nadále odmítá přístup evropským inspektorům,“ uvádí publikace.

Podle údajů agentury kurdská strana požádala o vojenskou podporu USA, diskutuje se mimo jiné o účasti CIA na dodávkách zbraní.

Vůdci v Erbílu a Bagdádu v posledních dnech udržovali kontakty s Trumpovou administrativou. Deklarovaným cílem je vytvoření podmínek pro vnitřní povstání proti současnému íránskému vedení.

Agentura Reuters poukazuje na nejistotu ohledně bojeschopnosti íránských kurdských skupin: jejich zkušenosti a potenciál jsou hodnoceny jako nejednotné.

Nejasná zůstává také reakce ostatních států regionu na takový scénář.

Dle analytiků může eskalace posílit separatistické nálady mezi Balúčany v Íránu, vzhledem k jejich vazbám na skupiny v pákistánské provincii Balúčistán. Je však nepravděpodobné, že Pákistán podpoří kroky vedoucí k možné nezávislosti regionu.

Americká ponorka v Indickém oceánu potopila fregatu íránského námořnictva Dena projektu Mowj, která se vracela z námořní přehlídky v Indii.

Na palubě lodi bylo asi 180 lidí, z nichž se podařilo zachránit pouze 30.

Americký ministr války Hegset potvrdil, že to byla právě americká ponorka, která potopila íránskou válečnou loď.

Mosadu se podařilo hacknout dopravní kamery určené pro sledování řidičů a opozice v Íránu. Dále znali dopravní značky aut, které používá ochranka Alího Chámeneího a lidé z jeho nejbližšího okolí. Z údajů z těchto kamer měli velmi dobrý přehled, kde se vůdce nachází.

Je to paradox, že sledovací systémy obyvatelstva se mohou stát smrtelné i pro elitu, která je nechala nainstalovat.

Bývalý minister školstva a politický analytik Juraj Draxler na sociálnej sieti ostro kritizuje súčasné smerovanie európskej diplomacie.

Podľa jeho slov sme svedkami totálneho morálneho úpadku a selektívnej slepoty lídrov Európskej únie, ktorí ignorujú obete agresie a ozývajú sa až vtedy, keď sú zasiahnuté záujmy ich spojencov.

To, čo Draxlera pobúrilo najviac, je následná reakcia európskych špičiek na odvetu Teheránu. Keď Irán zasiahol americké základne v regióne, mlčanie vystriedal organizovaný odpor.

„Británia, Nemecko a Francúzsko okamžite odsúdili odvetné údery Iránu. K nim sa pridali aj šéfka Eurokomisie von der Leyen a šéfka Europarlamentu Metsola,“ konštatuje Draxler.

Tento prístup považuje za vrchol pokrytectva – smrť školáčok nenechala bruselských úradníkov vydať ani strohé vyhlásenie, no útok na vojenskú infraštruktúru ich zmobilizoval v priebehu hodín.

Budova Rady islámských učenců v Kume byla napadena izraelským letectvem v okamžiku, kdy se zde sešli duchovní vůdci; počet obětí zatím není znám.

Rada se skládá z 88 mudžtahidů, kteří volí nejvyššího vůdce země.

„Věděli jsme, že Izrael podnikne (vojenskou) akci. Věděli jsme, že by to vyvolalo útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud bychom proti nim (proti Íráncům) nezasáhli preventivně ještě předtím, než tyto útoky zahájí, utrpěli bychom vyšší ztráty,“ řekl Rubio.

Bylo to poprvé, co představitel administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřeně řekl, že Izrael je hnací silou války proti Íránu, a to v době, kdy se Izrael mezi Američany těší historicky nejmenší podpoře, poznamenal web Axios.

Rubiovy výroky byly podle Axiosu široce interpretovány tak, že Washington se podřídil mnohem menšímu národu, který ozbrojuje, financuje a chrání.

Ceny pohonných hmot mohou podle ekonoma Lukáše Kovandy v krajním případě vystoupat až k hranici padesáti korun za litr.

Důvodem je eskalace napětí na Blízkém východě a riziko narušení klíčové námořní tepny, kterou proudí zhruba čtvrtina světové ropy. První zdražení podle něj mohou řidiči pocítit už v nejbližších dnech.

Ve svém projevu o budoucnosti francouzského jaderného odstrašování, který pronesl 2. března na ostrově Île Longue, francouzský prezident oznámil rozšíření jaderného arzenálu země a zastavení veškeré komunikace o počtu jaderných hlavic.

Velkoobchodní ceny plynu na evropském trhu dnes prudce stoupají v důsledku americko-izraelských útoků na Írán. (Foto: Flickr)

Odpolední nárůst se zrychlil na 50 procent poté, co se objevily zprávy, že společnost Qatarenergy zastavila produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) kvůli těmto útokům.

Evropská unie je významným odběratelem plynu z Kataru.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly skladovací kapacity plynu v Evropské unii v sobotu naplněny méně než z 30 %. V České republice se tato hodnota pohybovala kolem 31 %.

„To znamená výrazně vyšší potřebu letních injekcí do zásobníků a tím i vyšší poptávku po LNG,“ řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něj bude pro další vývoj klíčová situace v Hormuzském průlivu, který je klíčovou trasou pro vývoz ropy a plynu ze Středního východu.

Několik analytiků upozorňuje na to, že i v případě Íránu jde především o Čínu. To si myslí i geopolitický analytik Andrew Korybko.

Cílem je získat zástupnou kontrolu nad obrovskými íránskými zásobami ropy a plynu, aby je bylo možné využít jako páku proti Číně. Tato kontrola by ji přinutila k jednostranné obchodní dohodě, která by zmařila vzestup supervelmoci a tím obnovila unipolaritu vedenou USA.

USA by získaly bezkonkurenční zdrojový vliv na Čínu prostřednictvím proxy kontroly íránského ropného a plynárenského průmyslu a zároveň by zvětšily obklíčení Ruska, což by zasadilo silnou ránu multipolaritě.

Francie, Británie a Německo by mohly udeřit na Írán.

Ve společném prohlášení tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

Ruský politik, který zemřel v dubnu 2022, v jednom ze svých posledních veřejných vystoupení (pravděpodobně z let 2010–2012) varoval přesně před scénářem, který se nyní odehrává,

Žirinovskij popsal podle něj skutečný americký plán:

- Nejprve obsadit další arabské země, dokončit zničení Sýrie.
- Poté zaútočit na Írán silou.
- Oficiální záminka: „demokratizace násilím“.
- Skutečný cíl: ovládnout energetické zdroje.
- Klíčový dopad podle něj spočívá v ekonomickém kolapsu soupeřů USA:

„USA potřebují oslabit Čínu. Pokud Írán dostane úder, ropa vyskočí na 200 dolarů za barel. Čína to nezvládne. Evropská unie také ne. Jedním úderem na Írán oslabíte najednou Evropu i Čínu.“

„Jak oslabit Rusko? Íránští uprchlíci mohou jít jen jedním směrem – na sever. Na jih je Sýrie, kde už bude proamerický režim. Na jih je Irák, kde se už léta bojuje a kde se dá snadno zase rozdmýchat chaos. Takže jedině na sever – přes Ázerbájdžán.“