Oficiální vyjádření vydavatele Zvědavce k jeho stíhání

Na svých stránkách www.zvedavec.org věnuji snad největší počet článků právě dodržování práv a svobod člověka a upozorňuji na jejich porušování. Považuji lidská práva za velmi důležitá a jedním ze základních lidských práv je právo na svobodu projevu a právo na vlastní názor.

Obecně o pochybování (jakémkoliv): To, co nás činí lidmi, čím se lišíme od robotů a strojů, je naše schopnost pochybovat. Počítače nepochybují, lidé ano. A je to právě pochybování, co žene vývoj ku předu. Kdyby Giordano Bruno, Galileo Galilei a další následovníci nepochybovali o tom, že je Země středem vesmíru, a že je plochá, dodnes bychom věřili (museli věřit), že tomu tak je. Vezměte nám právo pochybovat a učiníte z nás roboty.

Inkriminovaný článek nezpochybňuje holocaust. Pouze klade otázky a upozorňuje na rozpory v i oficiálních zdrojích. Klást otázky je podstatou Zvědavce. Máme to přímo v jeho názvu. Zvědavec je zvědavý a proto se ptá. (V článku je 117 vět. Z toho je 16 vět tázacích [14%] a zbytek oznamovacích. Ty oznamovací věty převážně upozorňují na rozpory ve zdrojích.)

Pokud bude trestáno kladení otázek, budeme jako v Číně, kde jsou zavírání rodiče dětí poté, když se ptají „proč školy stavěné ze železobetonu při posledním zemětřesení spadly, zatímco řada dalších budov, například vládních staveb, otřesy ustála.“ (viz nedávný článek na iDnes V Číně zatýkají rodiče dětí, které zemřely při zemětřesení) A co se upozorňování na rozpory ve faktech týče, i to je náplní Zvědavce. Zvědavec nedělá závěry, netvrdí, že něco je tak nebo jinak, pouze přemýšlí vlastní hlavou. Je to trestné?

V redakčním systému máme přes 3200 článků od 770 autorů. Většina z nich se zabývá upozorňováním na porušování lidských práv, bojem proti rasismu, omezování svobody v západních zemích, část věnuji přírodě a právům zvířat.

V redakčním systému máme přes 3200 článků. Mám být odsouzen na základě jediného z nich? Je to jako z té Werichovy repliky: „...copak stránka, ale někdy i slovo zasmrádne. Proto mám dnes v knihovně knížky pouze přísně o dnešku...“

Rovněž není pravdou, že mám vůči židovskému národu „paušalizující a negativistický postoj.“ Kdyby to byla pravda, nepublikoval byl celou řadu židovských autorů od Noama Chomského přes Uri Avneryho, Gilada Atzmona, Normana Finkelsteina, Paula Fromma, Henry Makowa, Břetislava Olšera, Johna Pilgera a dalších. Židovského národa si velmi vážím a oceňuji jeho přínos naší civilizaci. Čeho si nevážím, jsou sionisté. Prosím aby nebylo kladeno rovnítko mezi sionisty a Židy, není to totéž. Židé jsou inteligentní, citlivý a těžce zkoušený národ. Jejich skutečnými představiteli jsou původní Sefardi Židé a dnešní Palestinci. Sionisté jsou většinou Chazaři původem z Asie, kteří si navlékli židovský kabát, a využívají ho k páchání zla. V Izraeli jsou Sefardi Židé občany druhé kategorie. Sionismus je politické, rasistické hnutí, které bylo roku 1975 Valným shromážděním OSN označeno za rasistické (rezoluce 3379). Rezoluce byla sice v roce 1991 zrušena, ale jen kvůli nátlaku USA, které je největším sponzorem OSN, a hrozilo, že přestane platit, pokud rezoluci nezruší. Rezoluce tedy nebyla zrušena protože by Izrael byl méně rasistický.

Uzavřel bych citátem člověka, kterého si velmi vážím. Je to mimochodem Žid:

If you believe in freedom of speech, you believe in freedom of speech for views you don’t like. Goebbels was in favor of freedom of speech for views he liked. So was Stalin. If you’re in favor of freedom of speech, that means you’re in favor of freedom of speech precisely for views you despise.

Věříte-li ve svobodu slova, věříte ve svobodu slova i v případě názorů, se kterými nesouhlasíte. Goebbels podporoval svobodu slova, ale jen u názorů, se kterými souhlasil. Stejně tak Stalin. Podporujete-li svobodu slova, znamená to, že podporujete svobodu slova právě pro ty názory, se kterými se neztotožňujete.

Noam Chomsky