Připoutejte se, let 1929-2001-2008-2025 skončí v One-WTC

A nebude se vám to líbit! Ale vraťme se k počátkům této hanebné situace, do které nás uvrhly generace pseudopolitiků a dalších podvodných finančníků, protože krize, jako je ta, která se blíží, nevzniká za pár dní nebo let, ale je to „build-up”, který má svůj původ v souběhu geopolitických, ekonomických a historických událostí.

K dosažení následujících závěrů bylo zapotřebí několik měsíců výzkumu. Přeskočím podrobnosti o snaze anglosaského impéria zničit ruské impérium, protože všechny podrobnosti znáte a bylo by zbytečné se k nim vracet. Je však užitečné si všimnout, že změna tohoto úmyslu, vedená globaligarchií WEF a dalších Bilderbergů, aby prosadila tuto vizi světa, vychází ze „slavného“ klanu pánů, který tak dobře popisuje Paul Antoine Martin. To samozřejmě zahrnuje kontrolu všech zdrojů nezbytných pro naše ekonomiky i finance (CBDC). Projekt se tedy dobře rozvinul díky evropské laboratoři pod širým nebem.

To, co se chystá, má svůj původ v roce 2000, kdy euro získalo 18% podíl na světové peněžní zásobě, což se strýčku Samovi velmi nelíbilo, protože to omezilo jeho schopnost zadlužovat se, a bylo tedy nutné najít „výmluvy“, aby se zastavil nebezpečný únik potenciálu. Tak se to stalo Christophe de Margerie v říjnu 2014 při „nehodě“ letadla v Moskvě (po státním převratu na Majdanu), když podepsal dohodu o obchodu s energetickými zdroji v eurech... Ušetřím vás aktivní korupce pařížských a bruselských panovníků, kteří se významně podílejí na přípravě všech destabilizací a dalších převratů od Glucksmanna po BHL, včetně „Attalů“ (s i bez i)... Protože jejich jediným zájmem je to, co se děje v jejich kapsách. „Jeden za všechny a všichni zkorumpovaní“, jak říkal drahý Coluche.

Dnes jsme svědky konvergence krizí: systémové, strukturální, konjunkturální a časové. Nazveme ji #2SCT25.

Všichni si pamatujeme debakl internetové bubliny v roce 2001, masivní investice do všeho možného, aniž by si někdo uvědomil, že desítky společností byly financovány z vzduchu bez budoucnosti a že jen málokteré z nich odolají pádu Světového obchodního centra v roce 2001. Tato technologická revoluce přinesla prospěch pouze těm, jejichž obchodní modely byly solidní a měly ekonomický smysl. Dotčen byl pouze jeden průmyslový sektor, a to sektor hi-tech, ostatní sektory z tohoto nového transakčního, logistického a informačního vektoru značně profitovaly.

Grispan i Bernanke tedy přišli s úžasným nápadem: dát Američanům možnost splnit si svůj sen díky (téměř) nulovým úrokovým sazbám, a každý by tak mohl mít svou vilu v zemi Santa Clause, aniž by byla prověřována jeho bonita, aby se roztočil ekonomický kolotoč... To vše jsme posypali geniálními finančními machinacemi USA, které nemají žádné limity pro zvyšování zisků požadovaných Wall Streetem, a skončili jsme ve stratosférické krizi, krizi slavných subprime hypoték nebo MBS (Mortgage Backed Security), které byly sekuritizovány, aby pokryly tranše špatných úvěrů (známka C- a D), a smíchány s vyššími úrovněmi, aby zakryly chuť halibuta, který byl týden vystaven slunci.

Krize, během níž se světový finanční systém málem dostal do kanalizace. FED tak byl nucen masivně pumpovat likviditu, aby udržel světový finanční systém nad vodou (slavné kvantitativní uvolňování, 34 miliard dolarů měsíčně po dobu 7 let). Jinými slovy, zelená turbo kokain s nulovou sazbou. Důsledky této měnové politiky nás přivedly tam, kde jsme dnes, k nekontrolovatelným a nesplatitelným úrovním zadlužení, a to jak v Evropě, tak v USA, kde se lámají všechny rekordy. Předchozí krize byly „zvládnutelné“, protože míra zadlužení USA byla ještě relativně nízká (2001: 6 bilionů dolarů a 2008: 10 bilionů dolarů). Dnes se zadlužení federální vlády čtyřnásobně zvýšilo na 38,2 bilionů dolarů, z toho 1 bilion za posledních 10 měsíců a 200 miliard za poslední týden. Kvantitativní uvolňování QE (i=1 až 3) zředilo peněžní zásobu dolaru a vyvolalo prudkou inflaci. Společnosti kótované na finančních trzích toho využily k masivnímu zpětnému odkupu akcií díky bezúročným půjčkám, což je postup povolený S.E.C (Security Exchange Commission). To jim umožňuje odkoupit své akcie na burzách DOW JONES a NASDAQ, aby „stabilizovaly” hodnotu akcií a zabránily spekulacím na pokles (shorting). Ve skutečnosti je to však mnohem zákeřnější, protože se jedná o způsob, jakým si vedoucí pracovníci rozdělují bonusy prostřednictvím systému „Employees Stock Purchase Plan“ (ESPP) nebo rozdělování akcií se slevou (15 %).

→ A tak se ocitáme tváří v tvář „margin debt“ ve výši 1 bilionu dolarů v účetnictví společností, což je časovaná bomba, která v roce 2026 vyvolá další krizi.

Bublina AI. Podívejme se na čísla blíže: index „Buffet“ ukazuje, že celková tržní kapitalizace USA představuje 223 % HDP a kapitalizace NASDAQ je o 145 % vyšší než peněžní zásoba M2 v dolarech. Ani v roce 2001 nebyly dosaženy takové výšky... Při hlubším zkoumání zjistíme, že umělá není pouze inteligence, ale že index S&P zahrnující NVIDIA (specializovaného výrobce GPU) má podíl 31,5 % a hodnota této skupiny 32 000 lidí je o 20 % vyšší než HDP Německa, které činí 5 bilionů dolarů. Fenomén bubliny je umocněn cirkulární ekonomikou: Oracle investuje do OpenAI, která nakupuje své procesory od NVIDIA, a NVIDIA investuje do Oracle. Je třeba poznamenat, že zákazníci NVIDIA projevují zájem o vývoj vlastních procesorů (X/Grok, Amazon...), takže se zákazník stává konkurentem? Obrat se zjevně sníží.

Průměrná hodnota P/E (price per earning) kótovaných společností je 42 (39,5 v roce 2001), některé dosahují až šílených hodnot 320 až 590, jako Tesla nebo Palantir. A ano, jsou to jediné společnosti, které se dostaly na Měsíc, což nevěstí nic dobrého... Pokud se podíváme na zisky různých startupů na trhu, zjistíme, že jen velmi málo z nich bylo založeno na solidních obchodních modelech a ve srovnání s jejich oceněním nemají žádné nebo jen malé příjmy. Michael Burry „The Big Short“ to dobře pochopil a rozhodl se pro shorting akcií AI (1,4 mld. USD). AI bude přínosem pro ty, jejichž stávající obchodní model je osvědčený, protože zlepší jejich ziskovost na úkor mzdových nákladů, což bude mít závažné sociální a daňové důsledky. Pokud 10 až 15 % kancelářských pracovníků přijde o práci, rozhodně to nebudou servery datových center spotřebovávající elektřinu, které kupují domy nebo auta a neplatí sociální pojištění. A co státní rozpočty? Amazon se rozhodl propustit 14 tisíc zaměstnanců, aby investoval do umělé inteligence, která bude pracovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a ušetří tak 2 miliardy dolarů ročně, tedy 20 miliard za deset let. Velcí hráči v tomto odvětví si mnou ruce při pomyšlení na budoucí příjmy. Pokud by umělá inteligence převzala převahu, mohli bychom čelit nedostatku spotřebitelů... Mohla by lidstvo fungovat bez své vlastní přítomnosti? Rétorická metafyzická otázka, která si zaslouží být položena.

→ Existuje bublina, a není to ta papežská, zesílená „margin debt“, ale to je jen začátek příběhu, pojďme k vážným věcem.

A co kdybychom si promluvili o „ABS“, Asset Backed Security, ekvivalentu „MBS“ z roku 2008. Od krize subprime hypoték se regulace bank stala velmi přísnou, aby se minimalizovala systémová rizika, ale když se potlačuje přirozenost, velmi často se vrátí oknem. Tak se nekontrolované skryté mechanismy financování přesunuly do investičních fondů „private equity“ a těm nechyběla fantazie, aby mohly těžit z nového finančního zdroje, protože mnoho není nikdy dost a bylo třeba najít způsoby, jak získat více příjmů, i za cenu zničení světové ekonomiky ve prospěch menšiny. Vítejte ve světě „stínového bankovnictví“ nebo paralelního bankovnictví, ekonomiky půjček představující 41,9 bilionů (2024) bez povinnosti zákonného zveřejňování.

Takto vznikají služby BNPL (Buy Now Pay Later) a EWA (Earn Wage Access, také nazývané „On demand pay“ nebo záloha na mzdu), které nabízejí krycí finanční společnosti. Tyto služby nepodléhají regulaci FDIC a u dlužníků se neprovádí žádná kontrola úvěrového skóre, což vede k tomu, že si dlužníci berou více úvěrů, aby mohli nakoupit stejné spotřební zboží od různých organizací.

Tyto subprime úvěry jsou poskytovány dlužníkům s kreditním skóre nižším než 620 (vysoké riziko, vyšší úrokové sazby), zejména v oblasti spotřeby, jako jsou automobily, kreditní karty a osobní úvěry. Tento paralelní bankovní systém rozšiřuje přístup k subprime úvěrům prostřednictvím nebankovních institucí. Celkový objem dluhu amerických domácností souvisejícího s subprime úvěry se tak podle údajů ze zprávy o dluhu domácností Federálního rezervního systému v New Yorku odhaduje na 1 až 1,5 bilionu dolarů ve třetím čtvrtletí 2025, což představuje 10 až 15 % všech úvěrů.

Počet úvěrových selhání prudce stoupá, stejně jako počet případů podle „kapitol 7 a 11“ (bankrot bank): Tricolor a First Bands jsou prvními „šváby“, které v automobilovém sektoru vylezly z texaské skříně. S galopující inflací za posledních 15 let se průměrná cena vozidel v USA zvýšila z 25 000 USD na 43 000 USD. Vozidlo, které je nezbytným dopravním prostředkem pro cestu do práce, se tak stalo rozpočtovým omezením pro kupující, kteří se významně zadlužují. První důsledek na sebe nenechal dlouho čekat: Carmax, největší prodejce ojetých vozů v USA, se topí v neprodaných vozech a jeho akcie propadly o více než 50 %. Celkem bylo za 10 měsíců zabaveno 1,8 milionu vozů, což je bezprecedentní číslo.

Úrokové sazby jsou pro uživatele tohoto typu služeb (zejména pokud se nacházejí v obtížné situaci) nepřijatelné, ale jsou lákavé pro správce fondů, kteří tak mohou přilákat soukromé investory s velkou finanční kapacitou. Až na to, že tentokrát budou obětí špatného vtipu subprime ABS, „bag holders“, jak se říká na druhé straně Atlantiku. Standardní doba návratnosti investic (ROI) v oblasti „private equity“ je 5 až 7 let, fondy však tuto dobu prodloužily na 10 až 12 let, protože si uvědomily, že se vystavily riziku toxických aktiv, a chtějí své konečné zákazníky přimět k trpělivosti, i když dobře vědí, že většina z nich zůstane na holičkách. Švábi vylézají ze všech koutů Zions, Western, CT-AL, VoiceBridge, PrimaLend, panika se šíří a nutí velké banky uzavřít své fondy soukromého kapitálu, jako je tomu v případě UBS, která uzavřela dva ze svých fondů O'Connor v Chicagu, vystavené dluhu First Brand (více než 10 miliard dolarů), a primární investoři požadují zavedení postupu splacení (překlad: „vrať mi moje peníze“). Minulý týden jsem se setkal s jedním z jejich zástupců v Ženevě na soukromé schůzce a jeho tvář zbledla.

Zatímco vidíme bilionového švába běhat po podlaze stínového bankovnictví, což je pořádný šváb, ještě nevidíme ty, kteří vyjdou z účetnictví bank, protože ano, investiční fondy, které sekuritizovaly spotřebitelské dluhy (ABS) stejným způsobem, jakým byly vytvořeny MBS, banky/pojišťovny se vystavily riziku a vlastní přibližně 24 % svých aktiv v MBS/ABS. Tato aktiva nejsou kryta úrokovými swapy, což je vystavuje riziku duration, pokud se část nepojištěných vkladatelů rozhodne vybrat své prostředky kvůli ztrátě hodnoty aktiv (viz SVB Bank Run z března 2023), což způsobí krizi likvidity... 2008 2.0 návrat na trh REPO (bývalý Libor).

REPO, řekli jste odpočinek? Ne, není čas na siestu, naopak, je čas se rychle probudit... Politika kvantitativního zpřísňování (QT, neboli vysychání hotovostních rezerv za účelem zklidnění inflace tím, že se znesnadní přístup k úvěrům) spojená s financováním IORB[1] / ON RRP[2] se nezdá být příliš účinná, protože v posledních týdnech mezibankovní sazby SOFR[3] prudce stoupají a výrazně překračují sazby uplatňované FED. Denní objemy obchodů přesahují 3 biliony dolarů a byly mnohem vyšší než hotovostní rezerva FEDu k dispozici bankám (~2,8 bilionu dolarů). Tyto rozdíly ve spreadu vyvolané nedostatkem likvidity byly způsobeny různými faktory:

• Systémové: Nezajištěné úvěry (spojené s kreditními kartami, studentskými půjčkami, půjčkami na vozidla atd.) podporující ABS (zesílené mechanismy BMPL/EWA) pocházející ze stínového bankovnictví způsobily prudký nárůst rizika nesplácení v 30, 60 a 90 dnů v důsledku galopující inflace, která byla základem tarifů oznámených D. Trumpem (selhání EWA +12 %, delikvence ABS/MBS +20 % meziročně). Investiční fondy organizující sekuritizaci nyní čelí mechanismu zpětného odkupu. Vzhledem k nedávným skandálům s podvody a bankroty souvisejícími s podvodnými úvěry (Tricolor, First Brand...) požadují investoři soukromého kapitálu v panice výstup z fondů, takže poptávka po likviditě je více než naléhavá.
• Strukturální: dopady celních sazeb uvalených Trumpovou administrativou od dubna 2025 jsou stále více patrné. Vyvolávají hluboké a přetrvávající nerovnováhy v ekonomice, jako je zakořeněná inflace, fragmentace globálních dodavatelských řetězců, ztráta konkurenceschopnosti (v důsledku explozivního nárůstu provozních nákladů) nebo trvalá sektorová realokace (např. úpadek výrobního průmyslu nebo geopolitické obchodní napětí). Cla urychlují krizi likvidity. Administrativa argumentuje „vyrovnáním“ (Bílý dům: Made in America), ale modely (CEPR, MMF) ukazují jasné fiskální a ekonomické náklady, které plně pocítily americké domácnosti a podniky (uzavření přístavů, prázdné regály, preventivní skladování, nestabilita bránící dlouhodobým rozhodnutím...). Pokud se odvetná opatření zintenzivní (např. EU/Brazílie), mohlo by to do roku 2026 vést k celosvětové recesi.
• Konjunkturální : v důsledku QT (~95 miliard dolarů/měsíc) a vysychání ON RRP se bilance FEDu blíží nule hotovosti, již neinvestuje zpět splátky jistiny dluhu spojené se splatnými pokladničními poukázkami, a proto již není k dispozici likvidita, protože je při přijetí zničena (viz mechanismus tvorby/ničení peněz).
  
  Vyřešení otázky dluhového stropu v říjnu 2025 (prostřednictvím zvýšení o ~5 bilionů USD na 41,1 bilionu USD, zahrnutého v „Big Beautiful Bill“) umožnilo ministerstvu financí obnovit emisi dluhopisů za účelem doplnění svých rezerv po mimořádných opatřeních uplatňovaných od ledna 2025. Ve 4. čtvrtletí 2025 (říjen–prosinec) ministerstvo financí plánuje půjčit si celkem ~590 miliard (méně než předchozí odhady díky postupnému ukončení QT Fedu v prosinci), což omezí likviditu dostupnou bankám.
• Časový faktor: Na konci čtvrtletí klesají daně a další bankovní poplatky, krytí margin call, arbitráž... Banky mají tendenci ztěžovat přístup k úvěrům, a proto je hotovost méně dostupná.

Závěr

Nejviditelnějším a nejzřetelnějším příznakem potřeby likvidity, která působí jako významný protivítr pro riziková aktiva, byl prudký pokles bitcoinu. Ten skutečně zaznamenal propad o 23 %. Je to jasný znak okamžité potřeby hotovosti pro soukromé subjekty (hedgeové fondy, investiční fondy...) nebo drobné investory, což navíc vyvolává spirálovitou paniku (doplňkové marže, stres...). Poslední poklesy indexu DOW JONES (2100 bodů) za 96 hodin jsou jistě předzvěstí něčeho mnohem závažnějšího, co má přijít, jako je konvergence různých krizí, krize z roku 1929 (clá), zhoršená technologickou bublinou jako v roce 2001 (AI), finanční katastrofy způsobené předlužením domácností jako v roce 2008 (MBS/ABS) a federálním zadlužením na pozadí měnového kolapsu dolaru, ekonomické války s Čínou, přístupu ke světovým komoditám a geopolitického napětí v Evropě. Dostali jsme zprávu o uzavřeném soukromém setkání mezi FED a velkými bankami, z něhož vyplývá, že mechanismy ON RRP nejsou dostatečně využívány k poskytování přístupu k hotovosti, což vede k nárůstu sazeb SOFR, které zdražují úvěry. Velcí hráči z Wall Streetu jsou vyděšeni budoucími důsledky stínového bankovnictví. Pokud FED neotevře kohoutky QE, skončí to krvavou lázní na finančních trzích, na úkor inflace, která nabere neočekávané obrátky v podobě devalvace dolaru, a krvavá lázeň se odehraje na Main Street. Dluhové šváby se stávají stejně radioaktivní jako Černobyl, zatímco Jean Reno z FEDu je na dovolené!

„Dokonalá bouře“ se blíží k roku 2026 bez George Clooneyho a mohla by stát D. Trumpa volby v polovině funkčního období. Jaký bude dopad na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud se demokraté vrátí v plné síle! Poté, co jsem se v červenci loňského roku přímo setkal s některými z jejich poradců na konferenci o řešení konfliktu na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii (za přítomnosti CIA), mohu nyní potvrdit, že se něco chystá... Generál amerického ministerstva financí Scott Bessent má jediný způsob, jak zachránit vojáka D. Trumpa a jeho vládu: zajistit, aby zlato bylo výrazně přeceněno, aby podpořilo dolar, aby opustil svůj přístup slona v porcelánu a aktivně se podílel na spravedlivé spolupráci BRIC tím, že zkrotí malé vzteklouny v Evropě. Celý politický program, který je mnohem rozumnější než jaderný konflikt, že? Matka (v 1 nebo 2 slovech?) všech krizí klepe na dveře, doufejme, že to nebude na úkor našich úspor, chraňte se, kupujte zlato!

1. IORB: Úroková sazba z rezervního zůstatku, úroková sazba placená Fedem z bankovních vkladů v rámci instituce.
2. RRP: Reverzní repo. Úroková sazba, kterou Fed platí za splacení úvěrů po dobu 24 hodin, zajištěných kolaterálem, například cennými papíry, nebankovním subjektům. Slouží především jako nástroj pro snižování rozvahy.
3. SOFR: Secure Overnight Financial Rate (Sigurná jednodenní finanční sazba). Tato sazba se vypočítává na základě objemu trojstranných repo smluv a distribuuje ji OFR. Jedná se o mezibankovní sazbu nahrazující LIBOR. Jejím cílem je úzce sledovat klíčovou úrokovou sazbu stanovenou Fedem.