Netanjahuův nový přístup, jak přimět Trumpa k válce s Íránem

V posledních dnech Trumpova administrativa zadržela nebo zabavila tři tankery, které buď vezly venezuelskou ropu, nebo směřovaly do Venezuely (například Bella1). Nejzávažnější zabavení – z hlediska nezákonnosti – se týkalo čínské lodi plující pod panamskou vlajkou, která údajně směřovala do Číny a nebyla na žádném sankčním seznamu.

V jiné konfliktní zóně ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) minulý pátek oznámila, že ve vodách Středozemního moře u Maroka zasáhla pomocí dronů ruský tanker Qendil, který patří k takzvané „stínové flotile“.

SBU neposkytla další podrobnosti o útoku, včetně toho, jak SBU nasadila dron ve Středozemním moři (2 000 km od Ukrajiny) nebo z jakého místa byl vypuštěn. Zdroj SBU uvedl, že nákladní loď byla v době útoku prázdná.

Prezident Putin uprostřed svého každoročního maratonu otázek a odpovědí slíbil, že Rusko podnikne odvetné kroky.

„Blokády“, zabavování a útoky jsou zcela jasně válečnými činy (navzdory tvrzení USA, že Amerika vlastní veškerou ropu produkovanou Venezuelou – dokud nebudou uspokojeny všechny historické právní nároky USA vůči Venezuele). Tato epizoda s tankerem je dalším krokem k bezpráví v zahraniční politice USA.

Tyto činy jsou zaměřeny především na Čínu (která má velké podíly ve venezuelském ropném průmyslu) a Rusko, které má dlouhodobé vazby jak na Venezuelu, tak na Kubu (nyní také pod „blokádou“ Trumpa). K tomu přidejme 11 miliard dolarů za zbraně zasílané na Tchaj-wan – součástí plánovaného transferu je značné množství střednědobých a dlouhodobých raketových systémů, včetně 82 odpalovacích zařízení HIMARS s raketami Army ATACMS, které umožňují tchajwanským silám zasáhnout cíle přes Tchajwanský průliv.

Tento poslední transfer rozzuřil Čínu.

To naznačuje, že Národní strategické prohlášení (NSS) týkající se Číny (uvádí, že Washington již nepovažuje Čínu za „hlavní hrozbu“, ale pouze za ekonomického konkurenta) je bezvýznamnou rétorikou. Čína je považována za nepřátelskou hrozbu a bude tak i reagovat.

Čína a Rusko budou „číst“ Trumpovu administrativu spíše podle jejích činů než podle rétoriky NSS. A signály jasně naznačují eskalaci.

Všechno toto vložte do kontextu „úniků“ informací od vysokých Trumpových úředníků, které ředitelka Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová označuje za „lži a propagandu“. Říká, že tvrzení, že „americká zpravodajská komunita souhlasí s názorem EU/NATO a podporuje jej, že cílem Ruska je invaze/dobytí Evropy (aby „získalo podporu“ pro svou proválečnou politiku)“ – že se jedná o lži šířené tím, co ona nazývá „válečnými štváči z Deep State a jejich propagandistickými médii … s cílem podkopat Trumpovy snahy o nastolení míru na Ukrajině“.

„Pravda“, píše Gabbardová na Twitteru, je opačná:

„[Že] americká zpravodajská komunita informovala tvůrce politik, včetně člena HPSCI z řad demokratů citovaného agenturou Reuters, že americká zpravodajská služba hodnotí, že Rusko se snaží vyhnout větší válce s NATO. Rovněž hodnotí, že, jak ukázaly poslední roky, Rusko … nemá schopnost napadnout a okupovat Evropu“ – a že „americká zpravodajská služba hodnotí, že Rusko se snaží vyhnout větší válce s NATO“.

Gabbard nám tedy říká, že na vrcholu Trumpovy administrativy probíhá otevřená válka. Na jedné straně stojí CIA, jestřábi a jejich evropští spolupracovníci, na druhé straně Gabbardovi analytici zpravodajských služeb a větší část americké veřejnosti.

Kde v tomto kolotoči stojí Trump? Proč se staví na hranici dalšího kola konfliktu s Čínou? Proč by to dělal, když jsou ekonomické struktury USA tak křehké a Čína prokázala, že má ekonomickou páku, kterou může použít v boji? Je vysvětlením zjednodušující odpověď, že se jedná o odvedení pozornosti od zveřejnění dalších Epsteinových fotografií?

Proč také Trump vyslal pány Witkoffa a Kushnera do Berlína, když bylo předem zcela zřejmé, že Evropané mají v úmyslu zničit proces jednání s Ruskem? Oba američtí „vyslanci“ euro-návrh nepodepsali. Seděli tiše, ale ani nevznesli námitky, ani když se diskutovalo o bezpečnostních zárukách podle článku 5 (podobných NATO).

Kdo také poskytl údaje o cílech, díky nimž Ukrajina (zřejmě) mohla zaútočit na loď Qendil u severoafrického pobřeží, 2 000 km od Ukrajiny?

Jaký závěr měl Putin vyvodit z těchto dvou incidentů? Rusové si jistě udělali vlastní domněnky.

A proč do toho zatáhnout i Írán, když zadrželi íránskou loď Bella 1, která údajně plula pod guayanskou vlajkou směrem k Venezuele? Znamená to začátek dalšího kola íránské tankerové války, kterou původně vedl Izrael? Vyhovuje to Netanjahuovi a určitým voličům v Izraeli, aby vyhrotili situaci ohledně Íránu?

Stojí za to se na to zeptat, protože Netanjahu má 28. prosince odletět do Palm Beach v Miami, kde se v následujících dnech má setkat s Trumpem v Mar-a-Lago, a to možná i dvakrát (ačkoli v době psaní tohoto článku ještě nebyla setkání s Trumpem potvrzena).

Zdá se, že za Netanjahuovým záměrem setkání nestojí ani Hamas, ani druhá fáze války v Gaze, ale spíše Írán.

Otázky Gazy a Hamasu proto pravděpodobně budou hrát druhořadou roli ve „novém“ narativu, který vytváří kancelář izraelského premiéra: Írán nebude Trumpovi prezentován jako země spěchající k „jadernému průlomu“, jak tomu bylo podle starého klišé.

To je „starý příběh“. Nový příběh je, jak píše přední izraelská komentátorka Anna Barsky (v hebrejštině) v Ma’ariv:

„Bezprostřednější hrozbou zde [více] než samotné jaderné zbraně [je] systematická [íránská] rekonstrukce střední vrstvy: průmysl balistických raket, jeho výrobní linky a schopnost obnovit funkčnost poškozených systémů protivzdušné obrany“.

„Ne proto, že by jaderná otázka zmizela z agendy … ale proto, že rakety jsou klíčem, který Íránu umožňuje chránit vše ostatní – a také útočit. Bez raket a protivzdušné obrany jsou jaderná zařízení zranitelným cílem. S obranou [naopak] se stávají mnohem složitějším strategickým problémem … A zde je bod, který často uniká veřejné diskusi: Írán se „rehabilituje“ nejen proto, aby se vrátil k tomu, co bylo, ale aby se vrátil jinak“.

„Jinými slovy: „obnova raketového programu“ a „obnova jaderného programu“ nejsou dvě oddělené osy, ale jeden systém – a to je pro Izrael velmi znepokojivé. Rakety vytvářejí ochranný plášť, plášť umožňuje jadernou moc a jaderná moc – i když je odmítána – zůstává konečným [íránským] cílem“.

Poselství, které Netanjahu přednese v Mar-a-Lago, zní: „Izrael nedovolí Íránu obnovit raketový a obranný deštník, který uzavře nebe nad citlivými místy“.

Trump se možná více soustředí na vytvoření nového regionálního řádu, aniž by se nechal vtáhnout do války bez jasného konce. Netanjahu nicméně pravděpodobně tvrdí (jak to dělá již více než 25 let), že „okno“, ve kterém může Írán znovu vybudovat svůj obranný deštník, se rychle uzavírá, a pravděpodobně prezidentovi jemně připomene, že Trump byl uveden do úřadu nejen proto, aby propagoval image Izraele, ale také z důvodu reálné politiky, jejímž cílem je rozšíření reálné moci Izraele v regionu a kontrola nad územím.

Veselé Vánoce, Donalde!