Postřehy našich amerických krajanů
Článek na Zvědavci (https://www.zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://www.zvedavec.news/prispevky/2006/05/1601-postrehy-nasich-americkych-krajanu.htm
Všude je něco, ale můj nedávný odchod z USA bylo jedno z nejlepších rozhodnutí. Asi jako odchod z komunistického Československá před 23 lety.
Podle mě je problémem to, že George Bush a jeho "parta" jsou náboženští fanatici, kteří si myslí, že Bůh jim vše povoluje. Je to poprvé v historii, co vládne náboženská strana. Republikáni ji totiž jsou. V Americké konstituci je, že se má oddělovat náboženství od státu (zákonů), ale v poslední době, za vlády W, se to začíná měnit. Např. v Nashvillu, kde já momentálně bydlím, si lidé nemohou koupit alkohol v neděli, či si nemůžou půjčit pornovideo v neděli. To proto, že se chodí do kostela. To je pár příkladu. A to, že do Nejvyššího soudu Bush zvolil konzervativce, nevidím moc dobře. Za chvíli budou zakázány interupce, homosexuálové, kromě pár státu, které už to schválili, se nikdy nebudou moci vzít a tak. Nehledě na to, že tyhle války v středo-východě mají náboženský důvod (kromě ropy). Doporučují přečíst "American theocracy" nebo "Dark Ages of America". A dívat se na show Bill Mahera. Ten se aspoň někomu snaží otevřít oči.
Asi opravdu záleží na tom, kde tu člověk žije. Jih Ameriky je opravdu na pováženou.
Už pracuju na tom co nejdřív odejít. Vzala jsem si Americana z Detroitu a ten chce odsud taky odejít. Problém je v tom, že jsme jaksi v začarovaném kruhu. Snažíme se vydělat peníze na to, abychom si pořídili byznys v Čechách (salón), ale s upadající americkou ekonomikou je to čím dál tím horší. Už jsme oba velmi deprimováni, jelikož lidí už víc přemýšlejí, kolik utratit za stříhání a barvy a čas mezi jednotlivými návštěvami prodlužují. Je to smutné, protože my, střední vrstva, vlastně na všechno platíme. Všechno je den ode dne dražší a hlavně cena benzínu má vliv na všechno. Nashville už se dostal do takové pointy, že 2 pokojový apartmán kousek od centra stojí 500 000 dolarů. A celej Nashville není žádný extra krásný město. Takže většina lidí žije dál, v tzv. "suburbs". Jako my. Každý den dojíždíme 15 mil do práce a 15 mil z práce (což ještě není nic špatného). Ale na cenách se to promítá. Není tu městská hromadná doprava ani vlaky, lidí nemají jinou možnost.
Můj případ je takový, že pracuju ve stejném salónu, jako můj muž, takže používáme jedno auto. Druhé bychom si dovolit nemohli. Sice každý děláme jinou směnu, ale jelikož máme Hondu Civic, tak ještě neprojezdíme tolik. Moc to nežere. Jenže sleduju rapidní pokles zákazníků tohoto salónu, i když poskytujeme stejné služby na stejné profesionální úrovni jako před rokem či dokonce půl rokem. Lidé už si prostě nemůžou dovolit utrácet tolik, protože všechny ostatní služby rostou na cenách. Já a můj muž splácíme jedno auto a také splácíme dům, dohromady nám poplatky za vše dělají 3000 dolarů. A to nemáme zdravotní pojištění. Ani já ani můj muž. To by dělalo zhruba 600 dolarů navíc za oba. A většina zdravotních pojišťoven nehradí veškerou zdravotní péči. Možná tak 80%. Nepřipadá mi, že si můžu tolik stěžovat, ale je to čím dál horší. Byznysmeni ztrácejí byznys, takže dochází ke zvyšování jejich cen, aby se uživili.
Ale abychom si mohli dovolit vše, co máme, dělá můj muž od deseti od rána do devíti do večera. A také tu lidí nemají takové sociální výhody, jako máme my. Dovolená - 1 týden za rok a to až po 1 odpracovaném roce. V případě mého muže to je tak - dovolená = žádné peníze. Ale to proto, že je vlastně živnostník. Z toho, co vydělá za týden, má 60%, z toho 30% jde na daně. Pro mě to není tak hrozný, protože v Čechách jsem vydělávala kolem 6400 čistýho (dělala jsem mistrovou na poště). Odjela jsem, když mi bylo 20 let. Teď je mi 26 a mám dům a auto. Ale když vidím, jak jsou Američani zničeni z toho, že nemají dostatek dovoleny, dřou jak mezci a když jsou nemocní, tak taky nedostanou zaplaceno, tak je mi zle a nechce se mi tu zůstat. Všude je něco a já bohužel nemám v ruce žádná fakta a čísla, ale píšu jenom to, co cítím, že se děje.
Příspěvek byl uveřejněn v nějaké diskuzi a přišel mi emailem. Uveřejňuji bez svolení autorky, protože nemám žádnou možnost, jak jí vypátrat. Snad mi to odpustí. Je to dost přesně vypodobněná situace.
Článek byl publikován 16.5.2006
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.