Zvědavec

Jen několik týdnů před rozhodujícími parlamentními volbami v Maďarsku, které se konají 12. dubna, se opozice, věrný posel Bruselu, pokusí svrhnout jednoho z posledních relativně nezávislých evropských lídrů: premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz.

„Historie nás učí, že společnosti páchající genocidu se ke své lidskosti nevracejí samy od sebe“. K jejich zastavení je zapotřebí vnější síla. Zdá se, že historie tuto roli na Blízkém východě přidělila Íránu. Klobouk dolů před Íránem!

Summit EU, který skončil 20. března, se vyznačoval dalším neúspěchem pokusu evropských globalistů formalizovat poskytnutí slíbených 90 miliard eur Kyjevu. K přijetí tohoto rozhodnutí (stejně jako 20. balíčku protiruských sankcí) nedošlo kvůli vetu Maďarska a Slovenska, které již téměř dva měsíce požadují od Zelenského obnovení dodávek ruské ropy ropovodem „Druzhba“. Jejich postoj je jednoduchý: „Žádná ropa – žádné peníze!“ A tak se postavily do tvrdé opozice v ukrajinské otázce.

Z sobotního telefonického rozhovoru mezi premiérem Narendrou Modim a íránským prezidentem Masoudem Pezeshkianem vyplývá, že bilaterální vztahy mezi těmito dvěma „civilizačními státy“ jsou v poslední době napjaté. Rozdílnost názorů je až příliš zřejmá.

Upravený přepis rozhovoru, který jsem poskytl maďarskému novináři Tamásovi Maráczimu pro Danube Institute a Hungarian Conservative.

Když Karel Čapek ve druhé polovině třicátých let minulého století psal svá protiválečná a protifašistická díla, např. Bílou nemoc, zřejmě netušil, jak vizionářskými se stanou jeho poselství o necelých 100 let později.

Trumpův nejnovější krok v Íránu, zvažování mobilizace druhé, větší vlny vojáků, by mohl být činem šílence, který upřímně věří, že válka s Íránem může mít pro Ameriku a Izrael pozitivní výsledek. Možná jsme svědky nové, zoufalejší a extrémnější strategie poté, co si uvědomil, že prakticky celá první strategie skončila katastrofálními důsledky. Určitě můžeme usoudit, že takový krok zvažuje.

Moje milá prasátka a mé ještě milejší svině, dnes vám povím pohádku, usaďte se pohodlně na své prdele jako v kině.

Myslel jsem si, že vláda Spojených států dosáhla minulý týden nového dna, když Federální komise pro výtvarné umění schválila pamětní minci z 24karátového zlata k 250. výročí, na které je vyobrazen prezident Donald J. Trump opírající se o svůj stůl se zaťatými pěstmi a zamračeným výrazem, ale to bylo ještě předtím, než ministr války Pete Hegseth požadoval od amerických daňových poplatníků 200 miliard dolarů na pokračování války proti Íránu se slovy „Zabíjení padouchů stojí peníze!“

Útok na íránské plynové pole South Pars – největší na planetě – představuje vrcholnou eskalaci.

Neo-Caligula, ve svém typickém zbabělém stylu na Truth Social, se zoufale snaží svalit vinu na kult smrti v západní Asii a zbavit se jakékoli odpovědnosti: tvrdí, že Izrael zaútočil na South Pars „z hněvu“ a že USA „o tomto konkrétním útoku nic nevěděly“. Katar nebyl „v žádném případě, ani v nejmenším, zapojen“. A Írán zasáhl katarské LNG v odvetě „na základě nesprávných zpravodajských informací“.

Minulý týden předseda Federální komise pro komunikace (FCC) pohrozil odebráním vysílacích licencí mediálním subjektům, které nepodávají zprávy o událostech v Íránu či na Ukrajině tak, jak by si to přála Trumpova administrativa. Ze stejných důvodů zaútočil také na deníky The Wall Street Journal a The New York Times. O den později následoval verbální útok na CNN ze strany ministra obrany, který dal najevo svou hlubokou nespokojenost s tím, jak CNN informuje o válce v Íránu.

Tento článek znovu publikujeme (poprvé vyšel 17.4.2025), abychom všem Američanům připomněli, že v době, kdy ceny pohonných hmot raketově stoupají a naše ekonomika se hroutí, víme, koho za to vinit – sionismus, lidského parazita, který se přisál k Americe.

Jurij Mavašev

Pozice USA jako světového hegemona stále více slábne, a to jak v očích satelitů, tak z pohledu nepřátel. O tom se bylo možné na vlastní oči přesvědčit při pohledu na poslední události druhé poloviny března. Především jde o rozporuplnost postoje Washingtonu k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Kromě toho žádost šéfa Oválné pracovny Donalda Trumpa o odložení summitu s předsedou ČLR Si Ťin-pchingem na konec března – začátek dubna nenechává ani nejmenší pochybnosti – „Akela se netrefil“.

Christelle Néant

Při rozhovoru s uprchlíky, kteří byli nedávno evakuováni z města Seversk (nedávno osvobozeného ruskou armádou), jsem zjistila, do jaké míry jsou ukrajinské úřady zapojeny do pronásledování dětí, v němž hraje dominantní roli organizace Bílí andělé, a jak daleko jsou ochotny zajít, aby se jich zmocnily.