Zvědavec

Drtivou porážku strany Viktora Orbána opozicí v Maďarsku nelze vysvětlit tvrzeními o vměšování do voleb. Na první pohled se výsledek jeví pro Rusko nepříznivý – realita však může být trochu jiná.

Volby s vysokými sázkami a rekordní volební účastí

Poslední parlamentní volby v Maďarsku se rychle proměnily z rutinního demokratického procesu v klíčový politický moment jak pro samotnou zemi, tak pro širší evropský kontext. I když se hlasy stále sčítají, premiér Viktor Orbán již uznal porážku, zatímco opoziční politik Péter Magyar se jasně dostává do čela.

Během mého posledního vystoupení ve středečním pořadu soudce Napolitana Judging Freedom jsem vyjádřil názor, že současné příměří mezi Washingtonem a Teheránem je podvod, jehož cílem je podpořit izraelské zájmy v regionu a poskytnout Tel Avivu i Bílému domu čas na přípravu dalšího velkého útoku na Írán.

Co se 7. dubna jevilo jako začátek konce války proti Íránu, se dnes ukázalo jako konec další kapitoly války, která by nyní mohla být vedena prostřednictvím zástupců, jako ta na Ukrajině. Izrael výslovně prohlásil, že jeho prst zůstává na spoušti. Příměří mezi Washingtonem a Teheránem je skutečné, ale pouze pro ně.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v neděli prohlásil, že prezident Donald Trump vytyčil novou strategickou mapu, která sahá od Grónska až po Mexický záliv, včetně Panamského průplavu a okolních zemí.

Trump si nyní uvědomuje, že válka je prohraná – možná je prohraná, ale ještě neskončila. Může ještě nějakou dobu trvat.

V konfliktu s Íránem došlo k nečekanému zvratu. Jak informoval deník New York Times, včera večer dosáhly USA a Írán dohody o dvoutýdenním příměří. Stalo se tak několik hodin poté, co prezident Trump pohrozil zničením „celé civilizace“ Íránu, pokud nezajistí bezpečný průchod obchodních lodí Hormuzským průlivem.

Všichni si ze školy pamatujeme, že za starověku válčili Řekové s Peršany, od této události uplynulo nedávno 2.500 let a je dobré si to připomenout v kontextu současných událostí, nikoliv jednotlivé bitvy, ty nejsou tak důležité, ale důležité je celkový kontext.

Poprvé jsem o Putinovi začal pochybovat v roce 2008, kdy jeho lhostejnost vůči přípravám Washingtonu na invazi gruzínské armády do Jižní Osetie přivedla Rusko do války s jeho bývalou provincií. Bylo zřejmé, že ruské zpravodajské služby byly buď k ničemu, nebo je nikdo nebral vážně.

V posledních čtyřech letech byla americko-evropská „pomoc“ Ukrajině bezprecedentní. A je to v historii jedinečný jev, kdy se celá země dobrovolně stala v podstatě žoldnéřem dvou pánů – NATO a Evropské unie.

Armchair Warlord

Při snaze pochopit složitou událost je často nejlepší začít u faktů a od nich se pak postupně propracovávat zpět. Co si tedy máme myslet o tomto víkendu v Íránu?

Moje teorie zní, že jsme právě byli svědky toho, jak se rozpadl pokus o zmocnění se íránských zásob obohaceného uranu.

Brány Gazy

„Útočníci přišli za úsvitu a rychle obsadili město. Muži byli odděleni od žen a zastřeleni. Jeden z útočníků otevřel dveře jednoho z domů a našel tam stojícího starého muže. Zastřelil ho. ‚Udělalo mu to radost,‘ řekl později očitý svědek útoku.

Chua Chin Leng

Trump prohlásil, že podmínkou pro ukončení operace je, aby byl Írán „uvržen do doby kamenné“ a neměl možnost v dohledné době získat jadernou zbraň.

„Pak odejdeme,“ řekl. CNA

Dochází k úplnému rozkolu mezi oběma břehy Atlantiku. NATO je otřeseno a dokonce se hroutí. Na jedné straně Trump zdůrazňuje své prohlášení o vůli opustit tuto politickou a vojenskou alianci a historické spojenci – jako Francie – odmítají pomoci Spojeným státům v jejich válce na podporu Izraele proti Íránu.