Teroristé na baterky

Hned v pondělí ve zprávách promluvil jeden z obhájců zadržených. S vážnou tváří sdělil do šokovaných kamer a mikrofonů, že jeho klient chtěl chytit kanadského prvního ministra Stephena Harpera a uřezat mu hlavu. Takhle přesně se prý k tomu přiznal.

Tak mě napadlo, být já teroristou, zda bych něco podobného hned čerstvě po zatčení řekl. Ale kdoví, nejsem náboženský fundamentalista, možná mají ti lidé jiná měřítka. No budiž.

Ve vládních budovách byla okamžitě posílená bezpečnost, zvláštní bezpečnostní komise protiteroistických expertů prošla všemi chodbami a tipovala slabá místa, kde by mohli teroristé proniknout do budov. Rovněž byla posílená ostraha a přijata nová bezpečnostní a šmírovací opatření.

V úterý jsme se dozvěděli, že teroristé měli vlastní výcvikový tábor a to v rekreační oblasti Washago asi 150 km od Toronta. Mnoho místních i rekreantů v té oblasti střetlo v prosinci snědé muže v maskáčích s vaky na zádech.

Teroristé se tam cvičili po dobu dvou týdnů právě v prosinci. Spali ve spacácích a hráli hru paintball – oblíbenou mezi zdejší mládeží (spočívá v tom, že účastníci na sebe navléknou ochranné gumové oblečení a střílejí po sobě barvícími kuličkami). Z míst se prý ozývala střelba, takže místní neváhali a celou věc nahlásili policii. Policie jim doporučila, aby o tom nemluvili. O existenci tábora věděl torontský starosta David Miller, ontarijský premiér i první ministr Kanady.

Místní člověk Mike Côté, který skupinu jednou potkal, řekl novinám Toronto Star, že vypadali mokří, promrzlí a otrávení. Jejich velitel (ten, co se později přiznal, že chtěl řezat hlavu panu Harperovi) byl natolik nespokojen s výkonem svého družstva, že si dokonce panu Mike Côté stěžoval, že mladí jsou nekompetentní.

Z tréningového tábora zůstala dnes polorozbořená budova s propadlou střechou a bez dveří. Podle policie to bylo hlavní řídicí centrum.

Plánem teroristů prý mimo jiné bylo namířit si to s náklaďákem naplněným výbušninou rovnou do vchodu parlamentu v Ottawě, ale od plánu později upustili, protože nikdo z nich se v hlavním městě Kanady příliš neorientoval.

Někteří teroristé se volně bavili o svých plánech v internetových chatech, např. na dnes už zrušené (a policii bedlivě sledované) http://www.shaheed.ca/. Zde se svěřoval například jeden ze zatčených, že právě dostal novou zbraň a zítra s ní bude trénovat na cíl. „Díval jsem se dnes také ve Walmartu na nějaké pistole pro paintball,“ napsal.

Shaheed znamená v arabštině svědek a často má i význam někoho, kdo zemřel při obraně islámu – včetně bombových sebevrahů. Zvolené jméno tedy není příliš důvtipné pro stránku, která by měla sjednocovat kanadské muslimské radikály.

„Člověče, prosím tě přiznej, že Ummah (=muslimská komunita) je slabá, blah, blah, blah,“ napsal v roce 2004 do fóra jiný zatčený. „Jaký Ummah? Nevěřím, že muslimů jsou ve světě dvě miliardy. Blbost!“ (v originále It sux. Správně se píše It sucks – je to švindl, je to humbuk).“

"Alhumdulilah (díky bože), dnes jsme konečně byli v práci úspěšní,“ praví se v dalším postu z roku 2004. „Jo, jo, přišli jsme pozdě, ale je to daleko... Alhumdulilah, náš vedoucí, byl však prima. Potom jsme šli společně na pizzu.“

Takhle se chovají teroristé? Podle premiéra Harpera zřejmě ano. Ten s kamennou tváří řekl novinám, že tito teroristé byli (cituji) „součástí efektivní, zlověstné konspirace zaměřené na zničení naší svobody, demokracie a práva.“

Odhalení a zatčení sedmnáctí teroristů nemohlo přijít pro premiéra Harpera v lepší dobu.

Vzdoruje vzrůstající opozici veřejnosti i politiků vůči kanadské účastí v afghánské krizi. Kanada má totiž v Afghánistánu kontingent 2300 žoldnéřů, kteří tam bojují po boku Američanů a mají tam zůstat až do roku 2009 (v květnu o tom rozhodl parlament), ale Kanaďané se cítí stále méně nadšení touto situací.

Harper na druhé straně je silně probushovsky zaměřen a velmi mu záleží, aby Bílý dům vnímal vládu v Ottawě jako druha ve zbrani.

Před čtrnácti dny byla navíc v Afghánistánu zabita kanadská vojačka, čemuž místní média věnovala (pro Harpera nepříjemnou) značnou pozornost.

Média sice ještě drží basu a důsledně referují o kanadských vojácích v Afghánistánu jako o mírových sborech a afghánskou ozbrojenou opozicí jednoduše nazývají Talibanem, ovšem je stále zřejmější, že sami Afghánci nevnímají jemný rozdíl mezi „mírovými sbory“ a okupační armádou, zvlášť když obě armády operují v těsném spojení, pod společným velením a neliší se ani vybavením, ani jazykem.

Teď, po odhalení teroristické buňky bude pro Harpera snazší odrazit případné požadavky na stažení kanadských žoldáků z Afghánistánu.

A je jistě jen náhoda, že právě uplynulo pět let od přijetí drakonických protiteroristických zákonů (Bill C-36) omezujících lidská práva a poskytující represivním složkám široké pravomoci. Podle klauzule zakotvené v těchto zákonech je kanadský parlament povinen po pěti letech prověřit, zda je nutné, aby ty zákony zůstaly v platnosti. Odhalení teroristů poskytne Harperovi munici pro prodloužení platnosti těchto zákonů a jeho opozici naopak vezme vítr z plachet.

Rád bych pana premiéra upozornil, že kanadské zákony platí i pro něj. A že právě v tom jednom zvaném Bill C-36 The Anti-Terrorism Act, jehož platnost by pan Herper rád prodloužil, je teroristická aktivita definována mimo jiné jako (cituji):

An act, that is committed for a political, religious or ideological purpose, objective and with the intention of intimidating the public with regard to its security... (kráceno).

Česky přibližně takto: „Terorismus je čin spáchán pro politické, náboženské nebo ideové účely s úmyslem zastrašit veřejnost, vyvolat pocit ohrožení její bezpečnosti ...“

Podle článku v Toronto Star Suspects seem strictly second-rate.

Další zdroje:

• Bill C-36
• Frightened rural Ontario residents describe 'terror-training camp'
• Canada extends Afghanistan mission