Svět je čím dále tím více stejný

Samonavíjecí vodítko pro psa koupené v Čechách je identická kopie téhož vodítka koupeného o rok dříve v Kanadě.

Příkladů, jako jsou tyto, by se jistě našlo více. Jmenovatel je společný: globalizace. Slovo tolerované, nepochopené i nenáviděné, skloňované v posledním měsíci v souvislosti s konferencí v Seattlu ve všech pádech.

Ve všech světadílech a ve všech zemích lidé čím dále více používají stejné výrobky, jedí stejné potraviny, sledují stejné televizní pořady. Ztrácí se rozdíly, sortiment se zužuje. To samo o sobě by možná nemuselo až tak vadit. Argument pro: Obří firmy mají dostatek financí, aby vyvinuli optimální výrobek. Argument proti: V podstatě jde o vyloučení konkurence. Jakmile některá firma ovládne trh a stane se jedinou dodavatelkou určitého výrobku, co ji brání, aby nasadila ceny, jaké sama uzná za vhodné? A co ji nutí pokračovat ve vývoji svého výrobku?

A je toho více, z čeho jde strach. Globalizace začíná slučováním jednotlivých firem, pokračuje ekonomickým slučováním států. Vše ve jménu velkých silných celků. S postupující globalizací ekonomickou přichází také globalizace politická a z toho vyplývající globalizace myšlení. Tlak ekonomický je obchodně pochopitelný, tlak politický je sice zdůvodnitelný, ale jeho negativní působení je stále zřejmější. Málo na tom, že už teď všichni přijímáme stejnou kulturu, myslíme si totéž, bojujeme proti stejným neřádům, za neposlušnost budeme trestáni podle stejných zákonů. Bez ohledu na kulturní rozdílnost a tradice se v rámci EU přikročilo k sjednocování pracovních a trestních zákonů různých zemí.

Poslední zářný příklad: Česká republika musí přidat do Zákoníku práce paragrafy týkající se sexuálního harašení. Viz článek v LN z 4.12.99. Jak jsme se tomu ještě před několika roky smáli? Mor, který původně začala šířit skupina levicově orientovaných militantních feministek na amerických univerzitách, se rozlézá do celého světa a není síly, která by se tomu postavila. Ne každý si uvědomuje, že i toto je důsledek ekonomické globalizace.

V případě národů hrozí nebezpečí úplné ztráty národní identity, v případě jednotlivců se z nás čím dál více stávají konzumní roboti papouškující obecný (a jedině správný) globální názor. Vše podle zásady "kdo není s námi, je proti nám" a přesně podle Orwellovy knihy 1984. Eventuální odpůrce sice (zatím) není fyzicky likvidován, ale je ukamenován, překřičen, obviněn z mužského šovinismu, rasismu a kdoví jakých jiných -ismů. Pro příklad není třeba chodit daleko. Stačí si přečíst některé příspěvky v konferenci Zvědavce.

Domnívám se, že globalizace myšlení je daleko nebezpečnější než globalizace ekonomická. Daň, kterou národy budou platit za ekonomické sjednocení (máme teď na mysli konkrétně vstup do EU) je příliš vysoká, ovšem "osvícení" vůdci evropských národů se už rozhodli (pod tlakem lobbyistů placených nad-národními monopoly), veřejné mínění se tu zmanipulovalo, onde přehlídlo, referendum se buď nedělalo vůbec nebo se opakovalo, dokud nebylo vyhovující a dnes už není nic, co by tento proces zastavilo.