Arogance moci není výhradní vlastností jen českých politiků

V tomto týdnu si federální politici odhlasovali druhý nejlepší penzijní plán v Kanadě. Poslanci zvolení v roce 1993, kteří už mají zaručenou penzi na základě předchozích penzijních plánů, mohou dostat v případě porážky (nezvolení) až šestiměsíční plat do 34 tisíc dolarů jako náplast. Zdá se vám to neuvěřitelné? Mně tedy ano. Nějak se zapomíná, že jde o veřejnou funkci, o službu státu a ne o zlaté koryto. Nechápu vůbec proč a na základě jaké zvrácené teorie by měli být poslanci kompenzováni za nezvolení.

Pro nový zákon hlasovalo 197 poslanců, 46 bylo proti, zákon tedy prošel hladce. Pro byli nejen vládnoucí liberálové (ti mají maštění vlastních kapes v programu), ale také levicoví NDP (sociální demokraté), Bloc Quebecois (strana quebeckých separatistů) a - co je nejvíce překvapující - i šest z třiceti pěti členů nové pravicové strany The Canadian Alliance. Tato strana vznikla teprve před několika měsíci na troskách původní Reform Party - strany, která svůj úspěch a raketový vzestup postavila právě na boji proti přebujelé byrokracii, odpovědné fiskální politice státu a odbourávání nesmyslných a ničím neopodstatněných výhod nejvyšších politiků. Reform Party (=Alliance) vždy tvrdila, že v případě zvolení to oni budou dělat jinak. O Reform Party jsem už ve Zvědavci psal v článku Strany přicházejí a odcházejí, ale je to nakonec osobnost vůdce, která vyhrává. Proti zákonu hlasovali pouze členové konzervativní strany The Progressive Conservatives .

Pamatuji si, jak zakladatel Alliance, tehdy ještě předseda Reform Party , Preston Manning odevzdával po svém prvním zvolení do parlamentu před televizními kamerami klíčky od nového vozu, který mu byl přidělen. Už tenkrát jsem měl trapný pocit pokryteckého divadla. Dnes se slovo pokrytectví vynořilo v komentářích kanadských sdělovacích prostředků znovu právě v souvislosti s hlasováním Alliance. V torontském SUNu v článku Alliance sold out, PCs say konstatuje Mark Dunn: "Alliance MPs were called hypocrites for accepting pensions after campaigning for years against them and other perqs of public office as Reformers." (Členové Aliance byli nazváni pokrytci, protože přijali penzijní plán poté, co léta vedli kampaň proti takovýmto plánům...)

Korunu všemu nasadil poslanec Ian McLelland, který řekl: "Jsem připraven na šípy protestů a doufám, že nebudu souzen příliš přísně. Kdybych si měl zvolit mezi tím, aby mě lidé nazývali pokrytcem nebo hlupákem, ať mě raději nazývají pokrytcem...", po té, co přiznal, že se chystá přihlásit se do nového penzijního plánu.

Když jsem psal tento článek, pokoušel jsem se zjistit z Internetu nějaké informace o panu Ian McLelland. Začal jsem tím, že jsem jeho jméno zadal do všech základních prohledávačů (AltaVista, Yahoo, HotBot apod. ), pokračoval jsem hlavními kanadskými deníky, pak jsem prošel stránky všech politických stran, stránku Canadian Politics on the Internet, Political Science, knihovnu Simon Fraser Univeristy a asi dalších pět různých zdrojů. Výsledek? Nic. Nula. Pan Ian McLelland na Internetu neexistuje. I to je zajímavý výsledek. Jaký to asi musí být poslanec (=darmošlap), když je tak naprosto neviditelný, a když se jeho jméno cituje pouze v souvislostí s přihlášením se do nového penzijního plánu?

Přijetí zákona bylo navíc urychleno (fast-track), aby zákon mohl být odhlasován ještě před letními prázdninami parlamentu.

Délka prázdnin poslanecké sněmovny by byla sama o sobě námětem na samostatný článek. Kanadští poslanci totiž (jako jediní "pracující") v Kanadě mají nárok na tříměsíční prázdniny v létě a další dva nebo tři měsíce v zimě. Délku zimních prázdnin přesně neznám, ale v zemi, kde běžní zaměstnanci dostávají nejčastěji dva týdny dovolené, je 5-6 měsíců placených prázdnin naprostá nehoráznost.

Každý rok si také znovu všímám zajímavého jevu, jehož bližší zkoumání by si jistě zasloužilo pozornost. Nevím, kolik Kanaďanů si to uvědomuje, ale po dobu mnoha měsíců poslaneckých prázdnin vše v Kanadě funguje normálně a bez problému. Jinak řečeno, "práce" poslanců nikomu nechybí. O existenci poslanecké sněmovny se dozvídáme pouze tu a tam z novin, většinou se mi při tom zpění krev, protože jde o přijímání idiotských zákonů a nesmyslných rozhodnutí. Nebyl by už pomalu čas ten Augiášův chlév vymést ?