Zkušenost z první ruky - jak pracuje Telecom

Ale jen co jsem tady na pár týdnů zakotvil, už jsem musel přiznat, že stížností nebyly neopodstatněné. Abych mohl pracovat na Zvědvaci i v Čechách, přivezl jsem sebou notebok. V bytě, který se zde dočasně stal mým domovem je i telefonní linka napojena na digitální ústřednu, takže jsem žádné větší komplikace nečekal. Už dopředu jsem se smířil s tím, že připojení zde je dražší i pomalejší než v Kanadě, ale skutečnost předčila očekávání.

Přátelé mi vysvětlili způsob účtování zvýhodněného tarifu Internet 2001. Hodina připojení stojí kolem 16 Kč - pokud se připojujete po 19. hodině nebo o víkendu. V průběhu dne je mnohonásobně dražší. Přijde na 56 Kč, což jsou, bratru, minimálně dva kanadské dolary. V porovnání s časově neomezeným desetkrát rychlejším kabelovým připojením za 40 dolarů měsíčně je to tedy mnohonásobně více, ale budiž. Takhle to tady funguje a nemá smysl porovnávat neporovnatelné.

Ale co si myslet o následujícím: Už při prvním připojení jsem zaznamenal neobyčejně pomalé spojení. Modem schopný přenášet data rychlostí 57 kbs se trvale připojoval na maximální rychlost 11 kbs. Navíc tato rychlost nebyla ani plynulá. Při transportu vznikaly často až dvouminutové prodlevy, což mělo za následek nejen další zpomalení přenosu, ale i to, že volaný server často resetoval (krásné české slovo, ale nenapadá mě překlad) spojení. Takže soubor odeslaný například ze tří čtvrtin jsem musel začít odesílat znovu. Odeslání jednoho obrázku o velikosti 300 kBy mně takto přišlo na 56 Kč. Přenos se všemi opravami trval 37 minut (účtuje se za celou hodinu).

Vytočil jsem bezplatné číslo Telecomu. Slečna na druhém konci byla velmi slušná a velmi milá. Poradila, ať zavolám technickou podporu a nechám si linku přeměřit. Udělal jsem jak doporučeno. Technik Telecomu byl rovněž ochotný. Ani nemusel někam chodit, po nadiktování čísla mé stanice mi sdělil v průběhu jedné minuty diagnozu: Na lince je připojen zpomalovač CP-852 (přesně si typové číslo nepamatuji, ale to není podstatné).

Zalapal jsem po dechu. Jaký zpomalovač? Vysvětlil mi, že to je celkem běžná praxe všude tam, kde je (nebo byl) nedostatek linek. Několik stanic se připojí na jedinou linku. Zpomalovač dělá pak to, co je obsaženo v jeho názvu: zpomaluje data. Tím umožní dalším, aby i oni mohli odesílat svá data. Podle slov technika stačí znovu zavolat zákaznický servis Telecomu a požádat o přepojení na samostatnou linku.

Učinil jsem to. Slečna (tentokrát jiná) byla opět ochotná a milá. Nevěděla ovšem, zda v uvedené oblasti budou mít samostatnou linku ani to, jak dlouho bude vypojení zpomalovače trvat. Nicméně slíbila, že učiní, co bude v jejich silách.

Po zavěšení mě napadlo, že jsem přeci jen měl trvat na přesnějším termínu. Vytočil jsem znovu bezplatné číslo Telecomu. Ozvala se jiná slečna. Najednou bylo vše jinak. Informace podané první pracovnici byla mylná. K tomu, aby Telecom vypojil zpomalovač, je nutno podat si písemnou žádost. Přepojení na samostatnou linku může trvat tři až čtyři týdny (déle, než můj pobyt v republice) po obdržení žádosti a technickém ověření možností. Současně jsem byl varován, že samostatné linky nemusí být k dispozici.

"Moment", povídám, "my jsme přeci při instalaci telefonu nežádali písemně o připojení zpomalovače. Dokonce jsme ani nevěděli, že na té lince nějaký zpomalovač je. Celou dobu platíme plnou cenu a máme za to, že používáme plnou linku. Proč bych měl tedy nyní písemně žádat o odpojení něčeho, o co jsem původně nejen nežádal, ale ani nevěděl?"

Nepořídil jsem. Nepomohly prosby ani vysvětlování. Takové jsou vnitřní předpisy a směrnice. Odpojení zpomalovače se nedá ani uspíšit, ani objednat ústně.

Telecom si tedy na mně namastil kapsu hned dvakrát. Nejen, že učtuje nesmyslných 56 Kč za hodinu připojení, on si ji (tu hodinu) ještě uměle prodlužuje minimálně o 500 procent. Když jej žádám o nápravu, staví mi do cesty byrokratické předpisy a opravu oddaluje, jak jen lze.

Při jednání s Telecomem na mě opět dýchla stará známá atmosféra dusných let z období normalizace, kdy státní úředník zaštítěný razítkem představoval moc, se kterou nebylo možno pohnout. Pravda, lidé jsou slušnější, ale neúcta k zákazníkovi a neochota řešit své vlastní (firemní) problémy v jeho prospěch přetrvává.

Jaká škoda, že jinak veskrze pozitivní dojem z mé návštěvy je kažen hloupostmi, jako je tato. Jaká je dobře, že je kažen. Dokazuje to, že vývoj ještě není ukončen. Ačkoliv se hodně změnilo - prostor pro zlepšení ještě zůstává.