USA se mění na zemi Třetího světa

Bushova administrativa halasně vytrubovala vytvoření 229 tisíc nových pracovních příležitostí v soukromém sektoru (což stále nic nemění na faktu, že za dobu jeho úřadování došlo v tomto sektoru k poklesu). Ale při bližším zkoumání se ukáže, že radost byla předčasná: 147 tisíc nových pracovních příležitostí, neboli 76 % je v sektoru neobchodovatelných služeb.

V administrativě a ve zpracování odpadu bylo vytvořeno 61 tisíc míst (35 %). Jde přitom většinou o dočasné a brigádnické pracovní příležitosti se smlouvami na dobu určitou. 30 tisíc pracovních příležitostí je ve stavebnictví, máme 30 tisíc nových prodavačů, zdravotní a sociální sektor přijal 27 tisíc a stejně tolik sektor pohostinství (číšníci, servírky, barmani).

Amerika zřejmě ztratila schopnost vytvořit vysoce produktivní profese s vysokou přídavnou hodnotou v takovém odvětví výroby a služeb, které lze úspěšně exportovat za hranice. Její schopnosti jsou paralyzovány zahraniční produkci pro domácí trh a outsourcingem prací vyžadujících odbornost a znalosti.

Zpráva statistického úřadu uvádí, že v letech 2000-2004 klesl počet zaměstnanců u šesti hlavních počítačových a technických profesích o 221 tisíc. Největší propad byl zaznamenám u profese programátor počítačů, následují elektroinženýři a inženýři v oboru elektroniky a slaboproudu, dále matematikové a systémoví analytikové.

Tak takhle vypadá ta nová ekonomika, u které nám ekonomové slibují, že nahradí ztráty v oblasti manufakturní.

Zbývající trh práce v Americe se skládá z neobchodovatelných domácích profesí. Zatímco země jako Indie a Čína vytvářejí prvotřídní trh pracovních příležitostí, americká scéna nabízí trh typický pro vývojovou zemi Třetího světa. K mání jsou pouze práce, které nelze vyvézt v rámci outsourcingu.

Bushova ekonomika zaznamenala ztrátu 2,8 milionu pracovních příležitostí ve výrobě, zvýšení nezaměstnanosti o 1,2 % a stagnaci zisků v pravidelných týdenních zprávách.

Jak velmi se musí ještě situace zhoršit, než ekonomům dojde, že nic nenahrazuje pracovní příležitosti vyvezené za hranice? A skutečně. Mnoho amerických firem se úplně vystěhovalo, zanechalo zde pouze obchodní oddělení.

Nedávno řekl výkonný ředitel firmy Cicsco John Chambers: "Pokoušíme se vytvořit plán jak přeměnit naši firmu na plně čínskou. "

Cisco vybudovala v Šanghaji nové výzkumné a vědecké centrum. Objem její čínské produkce dosáhl pěti miliard dolarů, zaměstnává tam 10 tisíc lidí.

A Cisco je jen špičkou ledovce, existuje řada firem dělajících totéž. Americké korporace se vykašlali na výrobu ve vlastní zemi. Nikoho pak nepřekvapí, že Bushova administrativa je jedinou za posledních sedmdesát let, za jejíž vlády došlo k trvalým ztrátám pracovních příležitostí v soukromém sektoru.

Přestěhuje-li se do zahraničí jedna nebo několik firem, jejich profit se zvýší a cena výrobků se sníží. Ovšem dojde-li k masivnímu útěku a stěhování firem za hranice, ztratí americká populace příjem plynoucí z produkce výrobků, které konzumují. Domácí produkce je nahrazena importem. Výsledkem je, že Američané, aby mohli zaplatit import zboží, na kterém jsou závislí, utrácejí bohatství nakumulované předchozími generacemi.

Hodnota dolaru a jeho status rezervní měny nemůže věčně vydržet obchodní a státní deficit. Oba tyto trendy se nyní staly trvalou součástí americké ekonomické politiky.

Nedojde-li urychleně ke změně, budoucnost americké ekonomiky dostane podobu pracovních sil Třetího světa s bezcennou měnou banánové demokracie .

Clánek Turning Chinese přinesl 10.3. server counterpunch.org.