Parodie na největšího Čecha v režii České televize

Paralelně s „Největším Čechem“ běžela také soutěž „Největší padouch“. A našly se dvě osobnosti, které se dokázaly umístit v obou soutěžích, a to na předních pozicích. Byli jimi Václav Klaus (3. místo) a Klement Gottwald (1.místo). Možná by oba mohli dostat ocenění „Největší český padouch“. A mají jednu důležitou věc společnou. Do své nejvyšší dosažené ústavní funkce prezidenta se oba dostali díky hlasům komunistických poslanců.

Prezidenti zvolení komunisty měli vůbec v anketě hojné zastoupení. Přes Václava Havla zvoleného během „sametové revoluce“ komunistickým parlamentem až po komunistického prezidenta Ludvíka Svobodu, který schválil a podílel se na okupaci Československa v roce 1968, čímž spáchal čin vlastizrady.

Vysoko se umístil i Edvard Beneš, který s oblibou jmenoval komunistické vlády a uzavíral s komunisty dohody o podílu na moci. Dá se říci, že celá jeho politická kariéra byla selháním a omylem, nebo v horším případě připraveným scénářem na přivedení komunistů k moci v roce 1948.

Objevilo se i jméno Madeleine Korbel-Albright, američanky židovského původu a bývalé americké ministryně zahraničí, kterou si Václav Havel představoval jako svého ideálního nástupce. Snad jen chybí jméno jejího otce, židovského diplomata ve službách Československa Josefa Korbela a učitele Condoleezzy Rice na Denver University. Když už jsme u Josefa Korbela, nelze nevzpomenout na Jana Masaryka, který se jako „Největší Čech“ také prosadil. S Korbelem má mnoho společného, především v podpoře anglického sionistického hnutí, které pomáhal za války v Anglii budovat a zabudovat do československých exilových orgánů. Masaryk mj. udělal z jeho člena Viktora Fischla československého (dočasně, od roku 1948 už působil v Izraeli) diplomata, a nechal pod jeho bedlivým dozorem vybudovat Československý exilový Pen club atd. Masarykovi „dohazovala“ prověřené sionisty Rebeka Siefová, militatní členka anglického sionistického hnutí, kde působil mj. i pozdější první izraelský prezident Chaim Weizmann. Viktor Fischl by si také tedy zasloužil pozici mezi „Největšími Čechy“, zvláště proto, že mu v roce 1996 udělil Václav Havel Řád T.G. Masaryka, vysoké české vyznamenání. Úsměvné je, jak Viktor Fischl ve své knize „Hovory s Janem Masarykem“ vzpomíná, jak si Jan Masaryk stěžoval Rebece Siefové, že zaplavuje československý exil sionisty, se slovy: „Už jsi mi sem navodila moc židů“.

Ač se tvůrci a producenti pořadu snažili vzbudit nádech jisté kulturnosti, výsledek byl spíše pavlačový. Hulákající dav na plátnu v pozadí měl ilustrovat nadšení a nominace některých historických osobností serióznost. Výsledek byl neuvěřitelný tragikomický guláš. S výše uvedenými figurkami se misí jména jako Karel IV., Jan Hus, Jan Ámos Komenský.

Na jednom z posledních míst se umístil komunistický europoslanec Vladimír Remek, kterého komunistické ideály stále lákají a neváhá je popagovat. Finálovou stovku okořenil s odřenými uchy i Miloš Zeman, a to na 100. místě. Na trofej „padoucha“ bohužel nedosáhl, ale vyfoukl mu ji jeho bývalý „korunní princ“ Stanislav Gross.

Tragikomická soutěž neskončila, ale bude pokračovat. Máme se tedy na co těšit.