Falling down Stanislava Grosse

Sociální demokracie se skutečně potřebuje Grosse zbavit. Uklidit ho, resp. vyhodit. Ještě nedávno byl Gross duchem, symbolem a nadějí ČSSD v jedné osobě. Nyní je její přítěží. Jeho bývalí věrní ho opustili.

Stanislava Grosse čeká horší osud, než jaký potkal Miloše Zemana či Vladimíra Špidlu, které Gross na cestě k moci odstranil. Z Miloše Zemana je celkem populární důchodce, který pravidelně baví a obveseluje českou politickou scénu, nedávno dostal i zajímavou nabídku od premiéra Paroubka na volební comeback. A Vladimír Špidla dostal teplou a výnosnou trafiku evropského komisaře.

O takovém relativně důstojném odchodu si Gross může nechat jen zdát. Zatímco před dvěma měsíci čelil Gross útokům především z řad jiných politických stran a médií, čelí nyní mnohem nepříjemnějšímu tlaku a intrikám ve vlastní straně. Jde o tlak zákulisní, kuloárový, který sice není vidět na veřejnosti, o to je však nepříjemnější.

Grossovi byla již několikrát nabízena možnost důstojného odchodu a rezignace na post předsedy strany. Naposledy ho k tomu vyzvali někteří členové Ústředního výkonného výboru ČSSD. Gross to ustál a použil obvyklou taktiku, nechal o tom hlasovat. Chtěl být zřejmě veřejně přinucen k odchodu a tvářit se potom jako obětní, ublížený beránek. To mu však jeho vnitrostraničtí oponenti, kteří sílí s každým dnem, nedopřejí. Již ho v otevřeném dopise členům strany označili za „škůdce ČSSD“ a s uspokojením ho deptají.

Gross sklízí, co sám v ČSSD zasel. Zákulisní intriky, tajné dohody, obchody s funkcemi. Miloš Zeman to nazval „Grossovým klientelismem“. Při své cestě na vrchol si udělal Gross z řady lidí přátele a z řady nepřátele. Přátelé, kterým pomohl, ho však nyní již nepotřebují a považují ho za přítěž. Přátelství s Grossem může být nyní jen problémem a překážkou v kariéře. A nepřátele Grosse nenávidí, přičemž cítí příležitost ke sladké pomstě.

Rodinná přítelkyně rodiny Grossů a provozovatelka nevěstince Libuše Barková stojí před soudem. Je jako správná „bordelmamá“ suverénní a sebejistá. Pojišťovací podvod prý nespáchala ona, ale její dva roky mrtvý otec. Byla to právě ona, jejíž podnikatelské přátelství se Šárkou Grossovou bylo pro Grosse konečným knock outem. A to novináři nevytáhli ani poslední těžký kalibr, který měli v záloze. „Bytový projekt“ na Praze 9, který měla Šárka Grossová realizovat s Libuší Barkovou a na který si vzala úvěr u eBanky, nebyl nic jiného než nový luxusní bordel. Napovídá tomu projekt přestavby nemovitosti, kde nechybí bazén, vířivky, velká společenská místnost v přízemí a v patrech „byty“ o jedné místnosti se sociálním zařízením. Nebylo by to krásné a stylové? Paní premiérová by spoluvlastnila luxusní bordel.

Bohužel Grossova ješitnost vylučuje jakoukoli sebereflexi. Není to už ten roztomilý a bezelstný hoch, který přiznal používání mobilního telefonu soukromé firmy a s chlapeckým výrazem řekl: „Udělal jsem chybu.“ Gross se stal příliš velkým. Místo taktického kajícnictví jen vyhrožuje a obviňuje nedefinované „ekonomické skupiny“ se spiknutí a „zneužití médií“. Tím si jen řeže vlastní notně zviklanou větev.

Grossovi již nezbývá mnoho času. Mnoho vlků znamená zajícovu smrt.