Dopis Davida Irvinga z vězení

Krátce po zatčení Irving řekl: „Přiznávám existenci plynových komor. Přiznávám vinu za své dvě přednášky, ve kterých popírám holocaust. Ty přednášky jsem pronesl v době, kdy jsem ještě neznal všechna fakta. Ale v roce 1991 se mi dostaly do rukou osobní poznámky Adolfa Eichmanna a na jejich základě už věřím, že holocaust byl, a že nacisté zabili miliony židů.“

Ani pozdní lítost ale nebyla Irvingovi nic platná. Soud jej odsoudil na tři roky do vězení. V době, kdy Irving očekával soud, měl už prý koupenou letenku do Británie. Neočekával, že by Rakušané byli tak šílení a odsoudili ho. Zvlášť když své zločiny uznal a kál se. Jenže rakouská justice 21. století není totéž, jako středověké náboženské soudy s heretiky. Tehdy se provinilcům umožnilo nejen obhajovat své bludy před odbornými komisemi, ale také je odvolat. Potrestáni byli jen ti, kteří navzdory opakovaným tlakům neodvolali. Jenže to byl temný středověk. Dnes jsme pokročili mnohem dál. Dnes se zavírá na několik let i za pouhé vyslovení otázky.

Některé informace v dopise byly odstraněny soudní cenzurou a jiné konkrétní vzkazy a poznámky odstranil z bezpečnostních důvodů adresát dopisu Paul Fromm, ředitel kanadské Canadian Association for Free Expression. Přinášíme vám publikovaný výtah z dopisu Davida Irvinga z rakouského vězení:

...jsem odkázaný na své poslední dvě náplně Waterman, které mi při nynějším tempu vystačí tak na šest dní, tak kdybyste pro mne chtěli něco udělat, pošlete mi náplně do pera (preferovány jsou černé). Budete moci potom prohlásit, že část mé knihy byla napsána právě vaším perem! Mimochodem, všechny tyto dopisy procházejí dvakrát vězeňskou cenzurou, což je důvodem, že v nich není nic vzrušujícího..

Včera celý den pršelo, dnes v neděli prší také, tak jsem více pracoval (a spotřeboval více inkoustu), neboť jsem tu sám zavřený 24 hodin denně – nebo je celý svět zamčený tam venku, záleží jak se na věc díváte. Psaní jde velmi dobře, ale vedle problému s náplněmi do pera předvídám jiný problém – a) kdy mi dojdou vzpomínky do mých Pamětí a b) kdy mi dojde inspirace k Himmlerově biografii.

...mám zde občasné návštěvy, včetně několika (3) žen, které jsem naposledy viděl před 20-30 lety! Změnily se a mají dospělé děti, jsou však stále velmi milé.

Soudce je starý suchar, zakázal mi všechny rozhovory jako trest za to, že jsem před měsícem hovořil s BBC, pravda bolí, a pravdou je, že se Rakousko zase chová jako spolek nacistů. Dokonce vytáhli z vězeňských knihoven všechny mé knihy a spálili je! Ve vězení Graz-Jalcomini, kde jsem byl držený první týden, měli ve vězeňské knihovně 4 mé knihy včetně Hitlerovy války. Byl jsem požádán o jejich podpis! V tomto vězení je hodně černochů, Srbů a Rusů.

Měl bych doufat v propuštění později tento rok.... 700 lidí mi sem psalo ..mnoho dopisů bylo cenzurováno a zabaveno... Moje dvojče poskytlo legrační interview deníku The Sunday Telegraph, najdete to podle jména Nicholas Irving. Odhaduji, že 95% z toho je fikce. Překrucují každé moje slovo.

K Tvému dopisu: Ano, dostal jsem několik ignorantských dopisů s otázkou, proč jsem se neprohlásil za nevinného a nebojoval jsem s nimi přímo. Lidé, kteří to naposledy udělali, zmizeli na sedm, deset let. Vypadá to, že to byla SKUTEČNĚ chytrá věc to učinit. Zároveň jsem neměl podle rakouského práva jinou možnost. Oblékl jsem si hnědou kravatu. Podle jejich „nařízení o hnědých kravatách“ to bylo porušení zákona. Nikoho nezajímalo, že nebyla skutečně hnědá!“

S láskou, David Irving