Belgické kostely se mění na ubytovny pro imigranty

Jste-li katolíkem v Belgii dnešních dnů, či Vás jen zajímá architektura kostelů, máte smůlu. Okupují je imigranti. A mění je k obrazu svému. Spíše než křesťanský kostel to zde připomíná muslimskou ubytovnu a noclehárnu.

Křesťanské bohoslužby se zde také již nekonají, pouze muslimské. Stavitelé zdejších kostelů a biskupové, kteří je před staletími světili, se musí obracet v hrobě, a to hned několikrát.

V první vlně bylo imigrantům otevřeno 20 kostelů a další následují. Brány svatostánků oteřela sama katolická církev, a to s cílem vytvořit tlak na vládu, aby přiznala nelegálním imigrantům (tzv. „sans-papiers“, tzn. lidem bez papírů) právo pobytu a nevyhostila je. Podle belgického práva nemají úřady právo násilného vstupu do kostelů. V čele programu „kostelového azylu“ pro imigranty stojí kardinál katolické církve Godfried Danneels, bruselský arcibiskup.

Jiní katolíci, jako antverpský biskup, Monsignor Paul Van den Berghe, organizují pochody na podporu imigrantů. Do té poslední verboval Van den Berghe všechny žáky katolických škol své diecéze. André Léonard, katolický biskup z Lamuru se připojil, nechal otevřít své kostely imigrantům a prohlásil, že „je nehumánní vyhošťovat lidi dobře integrované do země“. Požadoval zároveň změnu zákona tak, aby imigranti nemohli být vyhoštěni. Vzorově multikulturní přístup zvolil Monsignor Luc Van Looy, biskup z Gentu. V jeho kostelích nejsou jen imigranti z Afriky, ale také lidé z Asie.

Většina katolických kněží si netroufla proti devastaci jejich kostelů protestovat, až na výjimky. Otec Herwig Arts z Antverp řekl: „Černé rodiny vtrhly do kaple a změnily ji na svou ložnici. Odstranili oltář a umístili zde televizi a reproduktory, čímž nám znemožnili konat zde bohoslužby... velmi mne to znechutilo. Pro mne je toto místo znesvěcené.“ Poté, co byl otec Arts veřejně pranýřován pro rasismus, xenofobii a „podporu fašistických sklonů“, se odmlčel.

Muslimským imigrantům se v kostelích zalíbilo. Celé dny polehávají a o stravu jim pečuje katolická církev. Někteří začali držet krátkodobou hladovku, aby si vymohli lepší podmínky (např. bylo zprvu zakázáno kouřit). Katolická charita dále zásobuje imigranty stany (viz. obrázek), televizemi a počítači, aby mohli příjemně trávit volný čas.

Fotky, které vidíte, jsou pořízeny v bruselských kostelích počátkem měsíce. Mají špatnou kvalitu a byly činěny ve spěchu, neboť jejich autor Paul Belien čelil opakovaným agresivním útokům muslimů. Ti již považují kostely za „své“ a podle toho se chovají.

Belgie patří zemím k nejměkčími přistěhovaleckými zákony v Evropě. Před šesti lety vyhlásila vláda všeobecnou amnestii pro všechny imigranty, kteří v zemi žijí již více než 5 let. To sem přivádí další desetitisíce nelegálních imigrantů ročně, především z Maroka, Konga a dalších afrických zemí. Do kostelů se jich ještě pár vejde, pak mohou být okupovány školy, univerzity, nemocnice – místo se najde.

A na závěr hloupá otázka. Jak myslíte, že byste dopadli, kdyby jste se v muslimské zemi utábořili v mešitě, umístili zde křesťanské kříže a vykonávali křesťanské bohoslužby?