Hugo Chavez varuje USA

Zdá se, že Bushovi jestřábi staví USA do stále nevýhodnější a neudržitelnější geopolitické pozice. Snaha izolovat, oslabit a podmanit si odbojný Írán se míjí účinkem. Slabost USA a nerozhodnost jejích evropských spojenců jsou si ostatní hráči na světovém energetickém poli dobře vědomi. Rusko neváhá pustit se s USA do ostré výměny názorů a Čína nedává ani špetku naděje, že by agresi proti Íránu tolerovala či dokonce podpořila.

Geopolitický obr USA se pod vedením neokonzervativní kliky stal symbolem zla a terčem nepřátelství po celém světě. Svědčí tomu i vývoj v Jižní Americe, oblasti, o jejíž kontrolu USA vždy usilovaly. Příkladem toho je venezuelský prezident Hugo Chavez, těšící se v domovské zemi velké oblibě. Ten své dvoudenní návštěvy Velké Británie – velkého spojence, ba vazala USA – využil k ostrým výpadům proti politické a ekonomické hegemonii USA.

Chavezovy vztahy s USA jsou pod bodem mrazu. Washington v únoru označil ústy ministryně Riceové Chaveze za „největší nebezpečí, kterému čelí Latinská Amerika“ a vyzval státy v oblasti k vytvoření jednotné fronty proti němu. Padlo i oblíbené klišé o „nebezpečí pro demokracii“.

Chavezova návštěva byla sice soukromá, neboť se odmítl sejít s oficiálními vládními představiteli Velké Británie (antagonismus to byl však vzájemný), ale přesto se stala předmětem velkého zájmu médií. Chaveze hostil mj. i starosta Londýna Ken Livingstone, známý svým levicovým politickým profilem.

Chavez prohlásil za „zbabělé“ národy, které nemají odvahu se postavit Americe. Volal po nastolení „socialistického světového pořádku“ s tím, že kapitalismus je podle něj „destruktivní“ systém. K situaci v Iráku Chavez řekl, že „USA si neví rady“ a nazval Irák „Vietnamem 21. století“.

Výpady Chaveze jsou o to nepříjemnější, že zazněly na půdě Velké Británie, která čelí sílící vládní krizi. Z vládní labouristické strany se stále silněji ozývají hlasy volající po přehodnocení zahraniční politiky země, která slepě a ve všem následuje velkého bratra USA. Pozice Tonyho Blaira se po nedávných prohraných komunálních volbách notně zakymácela.

Venezuela kontroluje páté největší světové zásoby ropy na světě, které Chavez nedávno znárodnil a zahraniční ropné společnosti de facto vyhnal ze země. Lidé milují svého Huga, který jim zajistil nejlevnější ceny benzínu na světě. Chavez pokračuje také v budování spojenectví s Íránem a neváhá ani udržovat přátelské vztahy s kubánským diktátorem Castrem (USA naopak podporují např. diktaturu v Saúdské Arábii).

Hugo Chavez není jediným politickým vůdcem Latinské Ameriky otáčející se k USA zády. Dalším je např. bolivijský prezident Evo Morales. Již od času tzv. Monroeovy doktríny“ v roce 1823 byly přitom vztahy s Latinskou Amerikou pro USA prioritou. Podobně se vyjádřil při nástupu do funkce i George Bush. Jen ve 20.století se v Latinské Americe uskutečnilo asi 40 převratů za otevřené či tiché podpory USA. Na počátku nového století však USA odvrátily pozornost na Blízký Východ, do Afghanistánu, Iráku a dále. A jejich blízký soused, Latinská Amerika, se jim vymkla z rukou.

Učebnicovým příkladem toho je např. comeback bývalého úhlavního nepřítele USA, sandinistického revolucionáře Daniela Ortegy v Nikaraguy, který má reálnou šanci, že bude zvolen prezidentem země. I kdyby se tak nestalo, jeho vliv v zemi je zásadní. George Bush senior jako šéf CIA a americká administrativa utratili miliardy dolarů (výcvik, nákup zbraní, vojenští poradci, přímé subvence) na podporu guerill Contras, bojujících proti Ortegovi. Následná aféra „Contras-Irán“ poté málem smetla administrativu tehdejšího prezidenta Reagana.

Do druhéko kola prezidentských voleb v Peru postoupil Ollanta Humala, bývalý důstojník peruánské armády, který velel několika pokusům o ozbrojený převrat (nejvýznamnější se odehrál v říjnu 2000 a směřoval proti zkorumpované vládě Alberta Fujimoriho). První kolo voleb Humala vyhrál se ziskem asi 30%, k celkovému vítězství to ale nestačilo. Jedním z pilířů jeho politiky je ideologicky vyhraněný odpor k USA.

Jedním z historických milníků roku 2006 je totální geopolitická porážka USA v Latinské Americe. USA zde nejen ztratily vliv, ale vzbuzují otevřené nepřátelství.