Redakce publicistiky televize NOVA

Pana Motla vídáme na televizní obrazovce často. Píše také knihy a prý také učí budoucí žurnalisty, jak se má řemeslo dělat.

O panu Motlovi se můžeme dočíst, že je „životním tématem“ je holocaust a bývá označován za lovce nacistů. Sám to však dementoval: „Ne, vůbec ne, já nejsem „lovec nacistů“, já si spíš připadám jako lovec informací. Je to mnoholetá a velmi trpělivá práce v archivech a potom ty informace z archivů konfrontuji s pamětníky.“ Ačkoli je zájem tohoto židovského publicisty o holocaust více než pochopitelný, mohl by pan Motl vysvětlit jinou skutečnost, a to svou spolupráci s StB.

Minulost v komunistické tajné policii dala „Michlovi“ (krycí jméno) ty nejlepší předpoklady pro úspěšnou kariéru investigativního novináře. Na výsluní se Motl vyhříval již za minulého režimu, kdy mu bylo umožněno vystudovat fakultu žurnalistiky UK, která byla doslova prošpikována agenty StB a exponenty režimu.

Ještě větším zvířetem v redakci publicistiky TV NOVA je pan Radek John. Asertivní, sebevědomě vystupující šéfredaktor publicistiky TV NOVA má oproti agentu Michlovi jedno velké štěstí. Jeho postavení v rámci StB bylo takové, že jeho svazek zmizel. Neexistuje.

Johnova kariéra zahájená v roce 1979 však ukazuje, že v komunistickém režimu měl mladý novinář John dveře otevřené. Bez problémů absolvoval za hluboké normalizace přísně kádrovanou FAMU, bez problémů působil v tehdejší Československé televizi, psal knihy, scénáře a publikoval v prorežimních časopisech.

Působit v osmdesátých letech v Mladém světě vyžadovalo velmi silný žaludek. Pod vedením šéfredaktorky Olgy Čermákové, přesvědčené stalinistky staré školy padesátých let, naplňoval John úlohu budovatelského časopisu Mladý svět – „kulturněpolitický a zábavný časopis pro mládež od 14 do 23 let, který bude všemi přístupnými novinářskými formami napomáhat ve výchově mládeže k socialismu a ke komunismu, bude působit na její morální profil“.

Ukažme si pár příkladů, jak mladý John naplňoval tyto ideály:

V článku „Kde jsme doma“ (Mladý svět 1.6. - 7.6. 1982) agituje za sdružování v SSM a představuje čtenáři „kluky a holky z místní organizace SSM“ v Malenicích. Navštěvuje je v jejich klubovně SSM v kulturním domě a klade otázky, např. jak spolupracují s místním Národním výborem. Na závěr se redaktor John ptá: „Co dodat?“ A sám si také odpovídá: „Máme zájem na tom, aby naše organizace pracovaly i v menších osadách. Všude, kde žijí a pracují mladí lidé, řekl předseda ÚV SSM Jaroslav Jenerál v rozhovoru pro Mladou frontu.“

V dalším článku „Volno po moskevsku“ (Mladý svět 3.5. - 9.5. 1983) tlačí John na rudou pilu ještě více. Dává za vzor mladým čtenářům moskevské komsomolce ze 607.školy v kirovském obvodu. Obvodního tajemníka komsomolu v kirovském obvodě se podbízivě ptá: „Předpokládám, že na řadě možností, kroužků, sportovních hřišť, kde se mladí Moskvané mohou věnovat svým zájmům, má zásluhu Komsomol?“ Agitační článek je ozdoben fotkou mladého komsomolce s dvěma rudými hvězdičkami na svetru.

V jiném článku „Svět nekončí za Humpolcem“ (Mladý svět 12. - 18.6. 198412. - 18.6. 198412. – 18.6. 1984) agituje John za internacionální pomoc soudruhům z Angoly. Dává za příklad černochy, kteří studují na střední průmyslové škole v Pelhřimově a čtou knihy jako „Reportáž psaná na oprátce“ od Juliuse Fučíka či „Romeo, Julie a tma“. Měřeno dnešníma očima zde redaktor John vzorově položil základ multikulturní výchovy.

Za oddané služby režimu byl John odměňován nejen cestami po Evropě (Itálie, Velká Británie aj.), ale i medailemi za budování socialismu. V Mladém světě (ročník 1985, číslo 22, týden 22. – 27.5. 1986) čteme: „Při příležitosti 40.výročí vzniku vydavatelství a nakladatelství ÚV SSM Mladá Fronta byla předána podniková vyznamenání členům redakce. ÚV SSM vyznamenal Radka Johna bronzovou medailí za socialistickou výchovu.“ Bravo!

V letech, kdy pro drtivou většinu národa byla zbožným přáním výjezdní doložka na cestu do spřátelené socialistické Jugoslávie, si pan John neomezeně cestoval po světě, včetně USA a psal reportáže. V roce 1989 tráví John v USA studijně poznávací pobyt v rámci programu Světového tiskového institutu, zastupuje zde žurnalistiku komunistického Československa. Je zcela vyloučené, aby mu tehdejší komunistická moc dovolila takovou kariéru bez dalšího. 17. listopad 1989 zastihl Johna právě v USA.

Svazek StB pana Johna chybí, podobně jako dalších významných členů kulturního a společenského establishmentu.

Úzkým a dlouhodobým spolupracovníkem pana Johna je další z redaktorů publicistiky TV NOVA Josef Klíma, se kterým podnikal již od roku 1992 (společnost Koktejl, s.r.o., která šla později zadlužená do konkursu).

Moralizování (post)normalizačního redaktora Mladého světa Radka Johna z televizní obrazovky zní proto velmi falešně. Zatímco vládl tuhý komunistický režim, obyčejní lidé toužebně doufali v devizový příslib, psal John budovatelské články, cestoval po světě a kupoval vilu na pražské Hanspaulce (rok 1985). A o moralizování pana Motla ani nemluvě.

Reportáže publicistiky TV NOVA je nutno brát s velkou rezervou, maje na paměti novináře, kteří za nimi stojí.