Hyperkorektní dopravní značky a EU

Kromě toho ve Švédsku bude na polovině semaforů místo obligátního panáčka panenka. Prý aby se ženy necítily být diskriminovány. Troufám si tvrdit, že tento nápad je příšerná zhovadilost, která jen bude stát spoustu peněz a vyžádá si další byrokraty, kteří budou pečlivě počítat, zda jsou panenky přesně na polovině semaforů či dopravních značkách.

Když před časem jeden z členů skupiny Ztohoven zaměnil na pražských semaforech panáčky za své vlastní výtvory, byla z toho aféra a autor pozměněných panáčků má městu uhradit částku okolo jednoho sta tisíc korun, které si prý vyžádala výměna za dopravním předpisům odpovídajícím panáčkům.

Věřím tomu, že euroŠpidla se toho okamžitě chytí a nařídí zavedení po celé EU. Takže bude vypsána soutěž na grafické ztvárnění, Unií zaplacená porota vybere nejlepší návrh, pak proběhne výběrové řízení na výrobce, města a obce budou muset zakoupit nová skla do semaforů, mechanici budou muset provést výměnu. Na kolik peněz to asi daňové poplatníky přijde?

A to jsou jen semafory, totéž se bude dít i u dopravních značek. Budou se muset navrhnout, vybrat, vyrobit a vyměnit všechny značky, na kterých se objevuje postava. Jen namátkou: přechod pro chodce, zákaz vstupu chodců, začátek a konec stezky pro chodce, začátek a konec stezky pro jezdce na koni, práce na silnici, přejezd pro cyklisty, pozor škola (přeci nebude dívka pořád menší, že?), atd...

Jenže pak se může ukázat, že tyto změny jsou nedostatečné. Nakreslené postavy jsou buď bílé nebo černé. To chce rovnoprávnost a tak budou muset být značky v obou barvách postav. Ale pozor, máme zde přeci i asiaty, takže honem, postavy do žluti a pak do všech možných odstínů.

Musíme být korektní vůči všem, takže se na značkách určitě objeví i batolata a důchodci. Pak letušky, řidiči kamionů, sestřičky a instalatéři. Vzhůru k hyperkorektnosti, však oni to lidi zaplatí.

EU se ale snaží zasahovat do všech oblastí, dokonce i do konání lidských potřeb. Nevěříte? Věřte... Náhodně jsem narazil na obrázek, který přikazuje pomocí piktogramu, jak má muž správně močit na veřejném záchodku. Že nic takového není možné? Ale je.

Ještě by to chtělo nějakého spolehlivého úředníka, který ohlídá, zda se muži piktogramu podřizují a popřípadě hned na místě udělovat pokuty alespoň 50€.

Myslím, že jsou daleko důležitější oblasti, kde by se měla EU, potažmo feministky či hyperkorektní aktivisté angažovat. Vymýšlení pitomostí, to by šlo, ale jak má dojít na konkrétní činy, je ticho po pěšině.

Evropa se zabývá malichernostmi a řeší pseudoproblémy. Když se pak vyskytne skutečně vážný problém, není schopna se jakkoli domluvit a už vůbec není schopna jakékoli akce.

To, co Evropa považuje za humánnost či hyperkorektnost, považuje například arabský svět za slabost a důkaz, že Evropa není schopna se jakkoli bránit či ozvat, aby náhodou někoho neurazila.

Evropští mocipáni jako by si mysleli, že když bude Evropa hrát mrtvého brouka, tak jí nikdo neublíží a nikdo se na ní nebude zlobit. Myslí si, že pokud vznikne nějaký problém, tak se jednoduše vyřeší zaplacením. Problémy, které vcelku nedávno postihly Francii a v menší míře i Nizozemsko jsou jen důsledkem neřešením problémů.

Korektnost má také své meze a měla by končit tam, kde už není k užitku všech. Dopravní značky a semafory jsou toho příkladem stejně jako eurobyrokracie. Podepsáním Lisabonské smlouvy se dostane prakticky veškerá moc do rukou právě těchto hyperkorektních eurobyrokratů. Opravdu se chceme řídit totálními nesmysly a úlety?

P.S. Anketa o Lisabonské smlouvě.

Článek vyšel 3. května na blogu Rudolfa Polaneckého.