Úředník OSN požaduje vytvoření komise k prošetření role neokonzervativců v událostech 11. 9.

Falk, emeritní profesor mezinárodního práva na princetownské univerzitě byl 26. března jednohlasně zvolen do nově vytvořené funkce sledování lidských práv v konfliktu mezi Izraelem a palestinskými Araby. Protože jeho specializací jsou lidská práva a mezinárodní právo od útoků roku 2001, věnoval dosti času kritickému rozboru toho, co nazývá „oficiální verzí 11. září“.

24. března v rozhlasovém rozhovoru s bývalým instruktorem wisconsinské univerzity Kevinem Barrettem Falk prohlásil: „Možná je pravda, že to byl právě neokonzervativní názor na situaci v zemi, že se musí stát něco, co otřese americkým lidem. Zda jsou nevinní nebo ne, myslím nemůžeme v této chvíli s určitostí určit. Vše, co můžeme říci je, že existuje spousta důvodných podezření, kterými se oficiální komise nezabývala, a tím, že to neučinila, se dopustila podvodu na americkém lidu a v jistém smyslu na lidech celého světa.“

Barrett, spoluzakladatel Muslimsko-židovsko-křesťanské aliance za pravdu o 11. září o Falkovi řekl: „Podle mne by mohl být v seznamu odborníků, kteří sympatizují s hnutím za pravdu o 11. září. Na rozdíl od většiny dnešních intelektuálů je současně čestný a velice dobře informovaný o tom, co považuje za pravděpodobnou skutečnost 11. září. Chápe, že existují velmi pádné důkazy, že šlo o operaci pod falešnou vlajkou.“

Názor, že útoky roku 2001 byly operací „pod falešnou vlajkou“ je stále se vracejícím tématem literatury odmítající souhlasit s tím, že 19 spiklenců al-Qá‘idy naletělo komerčními letadly do WTC a Pentagonu. Falešná vlajka má zakrýt špionážní nebo tajné akce podniknuté některou vládou, aby se zdálo, že pachatelem byl někdo jiný. Teze o falešné vlajce vede k tomu, že Bushova administrativa je nějakým způsobem zodpovědná za útoky 11. září jako záminku pro zahájení válek v Afghánistánu a Iráku.

Richard Falk napsal v roce 2004 předmluvu ke knize „Nový Pearl Harbour“ Davida Raye Griffina. Griffin ve své knize tvrdí, že útoky z 11. září byly pravděpodobně vnitřní záležitost. Falk v předmluvě píše: „Vzápětí po útocích se začaly tu a tam objevovat otázky a obvinění některých činitelů ze spoluviny, obzvlášť v Evropě, ale teprve Griffin měl trpělivost, statečnost, mravní sílu a inteligenci, aby útržky složil do jednoho souvislého líčení.“

Neokonzervativcům se Falkovo jmenování do rady OSN pochopitelně nelíbí. John Bolton řekl: „Právě proto jsme hlasovali proti nové radě lidských práv.“ Mluvčí americké ambasády u OSN odmítl jmenování komentovat. Stejně se zachovala i mluvčí OSN Nancy Grovesová: „Nemohu komentovat, jak členské státy o jmenování hlasovaly. Je to jejich rada a jejich rozhodnutí.“

Znechucen je i Izrael. Izraelský tisk oznámil, že mu může být zamezen vstup do země. Zástupce trvalého reprezentanta Izraele u OSN v New Yorku Daniel Carmon prohlásil: „Žádáme Spojené národy, aby ho k nám neposílaly. Nemůžeme souhlasit s jeho příchodem do Izraele ve funkci zpravodaje.“

Důvodem izraelského postoje je i Falkovo přirovnání zacházení Izraele s Palestinci k zacházení nacistů s Židy. V rozhovoru pro BBC 8. dubna Falk na tomto přirovnání trval. Národní ředitel Antidefamační ligy Abraham Foxman vydal prohlášení, v němž se praví: „Byla to zjevně výjimečně nevhodná volba na tuto pozici. Falkova neuvěřitelná protiizraelská zaujatost by měla stačit k tomu, aby byl vyloučen z pozice, kde je třeba nestranného pozorovatele, který bude informovat o stavu lidských práv v oblasti.“

16. února 1979 Falk v New York Times chválil ájatolláha Chomejního a stěžoval si na jeho špatné hodnocení americkým tiskem. Napsal: „Líčit ho jako fanatika, reakcionáře a nositele surových předsudků je rozhodně a bohudík klamné.“ O devět měsíců později studentští stoupenci Chomejního vtrhli na americkou ambasádu v Teheránu a po následujících 444 dní drželi 52 diplomatů jako rukojmí.

Článek U.N. Official Calls for Study Of Neocons' Role in 9/11 vyšel 10.4. na serveru nysun.com. Překlad Eva Cironisová.