Kdo vyzbrojil Gruzii

Deník Haaretz přinesl dne 11.srpna článek s výmluvným titulkem: Židovský ministr gruzínské vlády: Díky izraelskému tréninku zatlačujeme Rusy. Ministr pro znovuzačlenenění území Temur Yakobshvili poskytl izraelskému armádnímu rozhlasu interview, kde padly překvapivé výroky.

Yakobshvili prohlásil, že „Izrael by měl být hrdý na svou armádu, která vycvičila gruzínské vojáky“ a vyjádřil uspokojení nad tím, že gruzínská armáda „včera zabila 60 ruských vojáků“. Dále bylo podle něj zničeno „50 tanků a sestřeleno 11 letadel“. Rusové mají „enormní lidské ztráty“.

Izraelský zpravodajský server Ynetnews napsal, že „Yakobshvili je žid a mluví plynně hebrejsky“. Dále ho citoval: „Jsme nyní v boji proti Velkému Rusku. Naší nadějí je pomoc z Bílého domu, protože Gruzie nemůže sama přežít. Je důležité, aby celý svět pochopil, že to, co se nyní odehrává v Gruzii, ovlivní celkový světový řád.“

Ještě zajímavější bylo, když gruzínský ministr popřel útoky na letiště v Tbilisi. "Neproběhl žádný útok na letiště v Tbilisi. Byla to továrna na vojenská letadla“, řekl. Česká i západní média opakovaně informovala, že krvaví Rusové útočí na civilní letiště v Tbilisi.

Hlavními dodavateli zbraní pro gruzínskou armádu byli USA, Izrael a Ukrajina. Americko-izraelská vojenská pomoc byla zahájena v roce 2002. Dne 7.května 2002 oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld poskytnutí 150 amerických poradců gruzínské armádě. Byl zahájen Georgia Train and Equip Program a Sustainment and Stability Operations Program.

Gruzie nezůstala svým americkým zbrojířům nic dlužna. Naposledy svůj okupační irácký kontingent bojující po boku Američanů již od srpna 2003 zdvojnásobila na 2000 vojáků i přes svou malou populaci a známost se stala třetím největším poskytovatelem vojáků americké koalice v Iráku (hned po USA a Velké Británii). Velitel gruzínského kontingentu v Iráku major Zaza Kvaraia získal předtím ostruhy v Kosovu.

Izraelský deník Ma'ariv přinesl informaci, že Izrael dodal v poslední době Gruzii zbraně za 300 milionů dolarů. Hlavními postavami gigantického obchodu se zbraněmi byli podle Ma'ariv starosta Tel Avivu Roni Milo a bývalý vysoký důstojník izraelské armády IDF propuštěný po izraelské porážce v Libanonu, brigádní generál ve výslužbě Gal Hirsch. Celý obchod může být vnímán jako pomsta Izraele za to, že Rusko ignoruje jeho protesty proti dodávkám ruských zbraní Sýrii a Íránu.

Právě izraelská zbrojní lobby dosadila na post gruzínského ministra obrany, (bývalého) izraelského občana jménem Davit Kezerashvili. Ten byl jedním z hlavních zastánců masivní gruzínské prezence v Iráku. „Pokud se chceme vážně stát členy NATO, samozřejmě musíme přijmout část odpovědnosti a chovat se tak, jako členové aliance“, řekl gruzínské verzi amerického rádia RFE/RL v září 2007.

Již v roce 2006 řekl Sergej Shamba, ministr zahraničních věcí Abcházie: „Gruzínci jsou v euforii, protože byli vybaveni, vycvičeni a získali vojenské zkušenosti v Iráku. To živí tu revanšistickou náladu... jak může být Jižní Osetie demilitarizována, když celá Gruzie řinčí zbraněmi a z Tbilisi je to do Tsinvali jen hodina jízdy tankem?“

Počátkem srpna 2008 přišlo tedy to, co nemohlo nikoho překvapit. Gruzie se konečně cítila natolik silná a podporovaná USA a Izraelem, že se odvážila zaútočit. Vojensky sice neuspěla, ale mediální úspěch byl zaručen. Z útočníka se po jeho porážce stala oběť. USA nemusí vojeský úspěch vůbec vadit. Byla to jen malá zkouška ruského medvěda. A těch pár tisíc mrtvých? To není nic proti Iráku. A skvělý důkaz ruské brutality a agrese, ne?