Někdo vyhrožuje editorovi serveru informationclearinghouse.info

Tomovi v uplynulých letech několikrát vyhrožovali smrtí, ale to, co se stalo minulý týden, je vážnější.

Před dvěma dny objevila Tomova manželka ve své kuchyni tři slušně oblečené muže. Jak se tam dostali, není jasné. Rozhovor vedl jeden z nich. Řekl Tomové manželce (nebudu uvádět její jméno), že Tom musí „ukončit svou publikační aktivitu na internetu. A to ihned!“ Ačkoliv to zní bláznivě, odhrnul klopu a ukázal jí jakousi pistoli. Tomová žena nikdy takovou neviděla.

Jak už jsem řekl, Tomovi vyhrožovali i dříve, ale nikdy ne takto. Před čtyřmi roky zaparkoval svůj vůz na parkovišti před Drug storem v Jižní Kalifornii a když se pokoušel otevřít dveře vozu, muž vedle otevřel dveře svého vozu tak, že zablokoval dveře Tomovi a zabránil mu vystoupit. Z druhé strany téhož vozu vystoupil muž kolem čtyřicítky, obešel oba vozy a vklouzl k Tomovi na vedlejší sedadlo. „Musíš přestat dělat svůj web,“ řekl mu.

Tom si později vzpomněl, že muž měl nadváhu a jeho košile byla rozepnuta. Tom byl zaskočen, a když se po chvíli vzpamatoval, řekl: „Kdo, krucipísek, jste? Co si dovolujete říkat mi, co mohu a co nesmím dělat?“

Muž odpověděl: „Chci ti jenom dát dobrou radu. Měl bys o tom přemýšlet, Tome.“

Víc o tom incidentu nevím. Od té doby obdržel Tom občas vyhrůžky smrti, ale nikdy to nešlo tak daleko, jako tu poslední neděli. Tomova žena z toho měla hysterický záchvat a od té doby odmítá vrátit se do svého domu. Kontaktovala FBI, ale FBI ji řekli, že s tím nemohou nic dělat. Tom se nedávno se svou manželkou rozešel po třicetiletém manželství a nežijí spolu. Svůj web administruje z jiného bydliště.

Ten dobře oblečený muž řekl Tomově ženě, že ví, kde bydlí jejich syn, čím se živí i kolik má děti.

Včera večer zajel Tomův syn se svým přítelem do míst, kde žije jeho matka, jen aby se ujistil, že se tam neděje nic podezřelého. Bylo půl jedné v noci. Kousek od matčina domu narazili na dva muže v autě, jak něco dělají na notebooku. Když se oba přiblížili k zaparkovanému vozu, muži rychle odjeli. Tom neví, zda to má nějakou souvislost s jeho situaci, ale v každém případě je to podezřelé.

Hovořil jsem s Tomem dnes ráno, zdá se, že se z toho pomalu dostává, ale definitivně ještě není ve své kůži. Nevím, co míní dělat, ale vím, že přestal používat svůj mobil a (předpokládám, že) se pokusí přejít do podzemí. S publikováním svého webu hodlá pokračovat.

Píšu tady příběh Toma Feeleyho, není to někdo, kdo by si vymýšlel. Je to chlap a je plně oddán svému úkolu odhalovat bandu grázlů, která momentálně řídí naši zemi. Jak sám říká, nechápe, proč jim stojí za to, aby se tak velmi snažili dosáhnout na někoho TAK BEZVÝZNAMNÉHO, kdo pouze dělá svůj web. Ale faktem je, že jim za to stojí. Někdo si přeje, aby to přestal dělat, a zřejmě má dostatek prostředků, aby se mu to podařilo. Tom ví, že mu hrozí nebezpečí.

Budu teď zřejmě o Tomovi slyšet jen občas. Ale pokud se něco nového dozvím, zveřejním to. Tom zná osobně několik z nejlepších autorů na dnešním internetu – mnozí z nich otevřeně a tvrdě hovoří o občanských svobodách a válce. Cokoliv, co upozorní na Tomovu situaci, může zvýšit šanci, že se mu nic nestane. Kromě zveřejnění nevím, co jiného by mu mohlo pomoci.

Článek Information Clearing House Publisher Threatened vyšel 6. srpna na serveru thetrueseeker.co.uk. Překlad editor.

Doplnění editora

Ano, známe to všichni, kteří „podnikáme“ v tomto oboru. Jejich škála metod umlčení je neobyčejně široká.

Od sprostých nebo výhružných emailů přes pomluvy a snahy pošpinit, přes urážky, přes telefonáty domů, přes zastrašování čtenářů a pokusy je vystopovat a dokonce i vyhrůžky grafikovi, který dělal příslušné stránky (v mém případě takto hrozil naštěstí jen dementní lehoid Řehořek a ten je tak akorát pro smích), přes fňukání a stížnosti úřadům a soudní žaloby, přes pokusy poškodit nás finančně zasíláním malých částek na náš účet s předpokladem (mylným), že banka bude účtovat vysoké poplatky za vklad (české specifikum), až k otevřeným vyhrůžkám ublížení rodině.

To poslední je už otevřený teroristický čin. A je příznačné, že „úřady s tím nemohou nic dělat,“ jak řekli Tomově manželce. Čímž, mimochodem, potvrzují, odkud vítr vane.

Toto jsou JEJICH zbraně a je vidět, že JIM vadíme. Že se strefujeme do černého. Což je největší ocenění naší práce. Kdybychom neměli pravdu, nestáli bychom jim zato. :-)

Nedělám si iluze, že by nemohli kteréhokoliv z nás zničit levou zadní, kdyby to skutečně chtěli, a předpokládám, že to brzy začnou dělat. Ale jedno vím jistě: Pravdu se jim umlčet nepodaří.