NATO: Obrat ve vztahu k Rusku?

Dosti symptomatické signály přicházejí z Londýna, kde bylo zahájeno dvoudenní neformální setkání ministrů obrazy 26 členských zemí NATO. A přestože po dnešním zasedání vedoucí vojenských ministerstev ještě mohou upřesnit konečné výsledky diskusí (а možná se bez toho obejdou – vždyť setkání nese neformální charakter), něco se už vyjasňuje. Je to pro Rusko tím aktuálnější, protože samotný pořad dne setkání je buď bezprostředně věnován Rusku, nebo je velmi těsně s Ruskem spojen.

Připomeňme, že v Londýně představitelé obranných rezortů států NATO posuzovaly, jak bylo oznámeno v předvečer, tři otázky – tj. „gruzínskou“, stav vztahů aliance s Ruskem, а také situace v Afghánistánu. Podle názorů vedení NATO to jsou k dnešnímu dni nejaktuálnější témata.

A dokonce i při projednávání poslední z nich - „mírotvorné mise NATO v Afghánistánu, v podstatě je tato velmi blízká ke krachu – se členové NATO nemohou obejít bez zohlednění obrovské role, kterou při tom hraje Moskva. Toto, mimochodem, včera nedvousmyslně připomínal ruský Velvyslanec v Afghánistánu Zamir Kabulov, který poskytl korespondentu agentury Reuters: „Náš vzdušný prostor je stále ještě otevřen (pro dopravní letouny NATO, směřující do Afghánistánu. - КМ), ale pokud nebude NATO pokračovat v přátelské politice vůči Rusku, je zcela zřejmé, že se uzavře “. Takže bez normalizace vztahů s Ruskem bude řešení „afgánské otázky členy NATO stěží možné.

A tím aktuálnější téma vztahů s Moskvou vzniká, když představitelé obranných rezortů členský zemí Aliance nastolují „gruzínskou“ otázku. Zatím se k této otázce vyslovil jen šéf Pentagonu Robert Gates. Ve včerejším interview britskému televizními kanálu Sky News prohlásil, že jestliže Rusko pošle vojska do Gruzie až se tato stane členem NATO, pak Aliance na to odpoví silou. Ale to byla jediná pohrůžka, která včera zazněla z Londýna na adresu Moskvy. Je charakteristické, že ostatní členové Aliance se zatím zdrželi komentářů na toto téma. A proto není zcela jisté, jaký účinek na partnery z NATO měla pozice Washingtonu – nejméně polovina členských zemí Aliance, taktně řečeno, nehoří po tom, posílat své vojáky na jistou smrt do „jakési“ Gruzie. S Moskvou je zapotřebí pěstovat vztahy a nikoli bojovat – takový byl společný leitmotiv prohlášení, která včera zazněla z britského hlavního města.

Dokonce generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer včera potvrdil, že společné zájmy Ruska a NATO umožňují překonávat různosti názorů, které je rozdělují, jsou potvrzením spolupráce v Afghánistánu, sděluje agentura RIA „Novosti“.

„Když se Rusko v minulém měsíci rozhodlo pozastavit spolupráci s NATO ve většině oblastí, nedotklo se to spolupráce v Afghánistánu, prohlásil při vystoupení v Royal United Services Institute (RUSI) v Londýně. – To je jasným indikátorem toho, že společné zájmy mohou přesahovat různé názory v jiných oblastech“.

Podle slov představitele Aliance, NATO nehodlá měnit politiku ve vztahu k Rusku, která je politikou „konstruktivního zapojení“. „Je možné, že budeme muset provést korektivy do toho, jak přistupujeme k Rusku, ale nepotřebujeme politiku novou“ - prohlásil dе Hoop Scheffer. „Není důležité, jak silně se rozcházíme v názorech na řadu otázek; důležité však je to, že jak NATO, tak i Rusko se setkávají v řadě problémů společných “, jak pro NATO, tak i pro Rusko. Bude jednodušší čelit jim společně, dodal generální tajemník.

Zaznamenaného obratu ve stanoviscích Aliance ve vztahu k Rusku si všiml i ruský politický představitel v NATO Dimitrij Rogozin, který dnes odlétá do Moskvy ke konzultacím. „Zítra odlétám do Moskvy k setkáním s ministrem zahraničí, ministrem obrany, představiteli administrativy ruského prezidenta, které budu informovat o zjištěném obratu ve stanoviscích Aliance“ - řekl včera agentuře RIA Novosti.

Oficiální mluvčí NATO James Appathurai hovořil v předvečer o přání Aliance normalizovat vztahy s RF. Podle jeho slov, „členům aliance se nelíbí stav, ve kterém se vztahy NATO – Rusko v současnost nacházejí, a tito se berou za jejich normalizaci“.

Změny politického tónu ve vztahu Ruska ze strany NATO Dimitrij Rohožin objasnil situací, kterou uviděli členové rady NATO během návštěvy ve městě Gori v rámci programu návštěvy Gruzie ve dnech 15-16. září. „Saakašivili se přitom dopustil další chyby. V Gori vyslanci NATO neviděli zničenou občanskou infrastrukturu, protože tam byly zničeny jen vojenské objekty“ - poznamenal Rogozin. Podle jeho slov je to potvrzením toho, že ruští vojáci dokonale vykonali příkaz hlavního velitele vyhnout se ničení občanských objektů.

Co se týče možnosti obnovení činnosti Rady Rusko - NATO, podle slov Dimitrij Rogozina, jeho práce nebyla pozastavena Ruskem, ale NATO. „Míč je na straně NATO“. Zdůraznil při tom, že slova musí být naplněna činy.

Pro charakteristiku nynějšího stavu a perspektiv vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem je příznačné včerejší prohlášení uznávané autority v oblasti globálních vojensko-politických problémů, ředitele Londýnského mezinárodního institutu pro strategické výzkumy (International Institute for Strategic Studies, IISS) Johna Chipmana. IISS, je společně se stockholmským SIPRI jedním ze dvou největších vědeckých center v Evropě, kterém se zabývá výzkumem problémů mezinárodního míru a bezpečnosti.

Takže v Londýně byla včera předložena výroční zpráva IISS o stavu mezinárodních vztahů za rok 2008, John Chipman prohlásil přímo: „Další rozšiřování NATO je strategickou chybou“.

Podle mínění tohoto experta Severoatlantická aliance „by se měla soustředit na upevnění bezpečnosti stávajících členů а nikoli přebírat na sebe nové strategické závazky“. Připomenul, že v posledních létech „NATO učinilo rozšiřování svou strategickou prioritou, která je odtržena od reálných strategických úkolů dne“.

„V současnosti nejsou žádné předpoklady pro urychlení členství nových zemí v NATO, včetně Gruzie a Ukrajiny; naopak, je třeba udělat pauzu v procesu rozšiřování“ - uvedl autoritativní expert. Ve vztahu k Ukrajině připomenul ředitel IISS shromážděným, že by „nebylo moudrým krokem protlačovat členství v NATO pro zemi, jejž velká část obyvatelstva nepodporuje vstup do NATO“.

Co se týče Gruzie, Chipman poznamenal, že gruzínské vedení projevilo neodpovědnost, když odmítlo rady USA nepokoušet se vybojovat kontrolu nad Jižní Osetií silou. „To vyvolává hlasitou otázku o tom, zda navrhovaný účastník západní vojenské aliance bude odpovědným členem této organizace, jestliže nemůže fungovat v mnohostranném souhlasu se svými přívrženci“.

„NATO nemusí transformovat svou politiku rozšiřování na 'ruskou ruletu'“ - shrnul Chipman. Namísto toho, podle jeho mínění, na budoucím říjnovém summitu Aliance by se jeho členové měli soustředit na dva základní body – upevnění režimu bezpečnosti stávajících členů NATO a na ozdravení vztahů mezi NATO a Ruskem.

Překlad: -gr