Potřebujeme další stranu?

V diskuzi za článkem o švédském školství zde na Zvědavci se zase široce rozebírá, jestli za švédským modelem stojí levičáci nebo pravičáci, a je-li ten švédský systém dílem levice, jak je možné, že stejné problémy mají i systémy pravicové.

Řekl bych, že problém je jinde. Totiž, zdá se, že se starým názvoslovím už nevystačíme. Spotřebujeme úžasné množství energie na rozlišení co je v dnešním světe pravice a co levice. Co je konzervativní a co je liberální. Pořád se snažíme napasovat do našich důvěrně známých škatulek nové věci. A čím déle se hádáme, tím jsme zmatenější, protože všichni tak nějak cítíme, že se to divně prolíná. Pravicové názory hlásá levice, levicové pravice a strana středu přicmrduje kde je zrovna potřeba. Strany si navzájem vykrádají své programy, ale je to celkem jedno, protože stejně se jimi necítí vázány, jakmile se dostanou ke korytu.

Pamatujete, jak britský premiér Blair začal hovořit o třetí cestě? Už tenkrát nás to mělo ťuknout, a některé to ťuklo.

Vidím to takto: Rakovina prorostla do všech modelů, do všech názvů do všech ideologií. Nemá už cenu hovořit o konzervativní, levicové, pravicové straně, či straně středu. To, co nás skutečně trápí, se halí to do různých forem, má to mnoho tváří, ale jeden cíl: zotročení lidí. Ocituji tady kousek, nebudu říkat, odkud je, ale vy to poznáte: „Ve svých službách máme lidi všech názorů, všech doktrín: restaurátory monarchie, demagogy, socialisty, komunisty a utopistické snílky všeho druhu. Všechny jsme zapřáhli do jediného úkolu: každý po svém podrývá poslední zbytky autority, usiluje o svržení všech forem pořádku.“

Musíme přijít s novým názvoslovím. Zapomeňme na klasickou levici a pravici. Není. Umřelo obojí. Je to pryč. Dnes se problém redukuje v podstatě na dva proudy: pro-NWO a proti-NWO.

Pro-NWO jsou dnes všechny hlavní, mainstreamové strany a směry. Proti-NWO paběrkuje několik do škarpy zatlačených politický stran a straniček zápasících o prosté právo na existenci.

Mocné síly pro-NWO používají vůči svým oponentům zakázané chvaty, podpásovky, pomlouvačné kampaně, značkování škaredými jmény. A když nic nepomůže, vezmou si k ruce zákon, který si vhodně přizpůsobily, a protivníka nechají úředně zakázat a rozpustit. V krajním případě zavřít.

Síly proti-NWO jsou hned v zárodku, ještě než stačí získat širší podporu, označeny v lehčím případě za „nacionalistické“, v horším za „extrémistické“, „ultra-pravicové“, popř. rovnou „neonacistické“. Tak se síla pro-NWO jistí, že nic nenaruší její vítěznou cestu.

Nejhorší je, jak ohýbají a mění smysl slov. Všechno, co bývalo hodno úcty a obdivu, je pošpiněno. Vlastenectví a patriotismus dostávají škaredou nálepku nacionalismu, pojem národ je cosi zapšklého, čecháčkovského, důležité je evropanství, kdo není kosmopolita, je nacionalista popř. rovnou extrémista. Lidé, kteří se bouří proti teroru drzých cikánských hord, jsou rasisté, jak jinak. Ti, kterým se nelíbí imigrace, jsou xenofobové. Ti, kteří zastávají názor, že rodina je základní buňka národa, a že to je věc posvátná, se kterou se nesmí žonglovat, jsou homofobové. Všichni dohromady jsou pak extrémisté. Všimněte si, extrémista je každý, kdo je proti.

Pojmy jako čest, láska k zemi, úcta ke stáří, se přestaly používat a vyžadovat. Čestní lidé, kteří mají názor rozdílný od toho, který byl uzákoněn, bývají vláčení bahnem pomluv, zesměšňování a zavírání do vězení. A nebezpečí postihu a represí hrozí dokonce těm kteří se o nich veřejně zmíní. Úctu, ne, to je špatné slovo, s úctou to nemá nic společného, obdiv nacházejí tvrdoloktaři, dravci, bezohlední, egoističtí sobci. Jediným měřítkem je ekonomický úspěch. Kdo selhává v krysím závodě o kus žvance, je ostrakizován jako neschopný. Empatie k druhému je směšná.

Co s tím vším?

Především musíme nemoc pojmenovat, abychom ji mohli léčit. Musíme být poučeni o cílech a metodách tohoto proudu. Nemá cenu pokoušet se je řadit mezi pravici nebo levici. Jsou všude. Musíme se naučit je poznávat. Jak? Použijme biblické rčení podle skutku poznáte je. Jsou to falešní proroci, farizejové, abychom se ještě chvíli zůstali u Bible.

„Teď se opravdu naplno otevírá prostor pro novou konzervativní stranu. ODS ho evidentně sama vyklidila,“ píše Jan Zeman ve svém článku. K čemu bude? ptám se já. Může být euroskeptická, ale to nestačí. To je málo. Problém je jinde.