Náčelník štábu Colina Powella: Mučení umožnilo zahájit iráckou válku

Výslechy byly zahájeny v dubnu a květnu 2002 a Cheneyho úřad na ně podrobně dohlížel.

„Pro výzvědnou službu nebylo zásadní prioritou zaměřit se na zabránění dalším teroristickým útokům na Spojené státy, ale na nalezení spojení mezi Irákem a al-Qá‘idou,“ napsal Wilkerson v The Washington Note, online politickém deníku. Uvedl, že od roku 2004, kdy ho Powell požádal, aby se podíval na skandál kolem zacházení s vězni ve věznici v Abú Ghrajb, věc vytrvale sledoval. „Nemohl jsem jít k soudu a někomu to dokázat, ale jsem si zcela jist, že je to tak,“ řekl CNN.

Cheneyho zástupci odmítli Wilkersonova obvinění komentovat.

Wilkerson už počátkem roku 2002 řekl CNN, že američtí činitelé rozhodli, „abychom měli al-Qá‘idu krásně na ráně“: „Prioritou se staly jiné cíle a jedním z nich bylo najít jasné spojení mezi al-Qá‘idou a Bagdádem.“

Argument, že by Irák mohl poskytnout zbraně hromadného ničení teroristům např. z al-Qá‘idy byl pro Bushovu administrativu klíčovým pro zdůvodnění invaze do této země. Po invazi se však zjistilo, že Irák už svůj program nukleárních, chemických a atomových zbraní zlikvidoval, a nezávislá komise, která vyšetřovala útoky ze září 2001, nezjistila žádné důkazy spolupráce mezi ním a al-Qá‘idou.

Wilkerson tvrdí, že v jednom případě CIA sdělila Cheneyho úřadu, že vězeň Ibn aš-Šajch al-Libí podrobený výslechovému programu je teď „povolný“, a zmínila, že agenti doporučují používání „alternativních metod“ zastavit.

Cheney se ale zachoval zcela opačně a „nařídil ve zdokonalených metodách pokračovat. Zajatec ještě neodhalil žádné kontakty mezi al-Qá‘idou a Bagdádem. Skončilo to teprve poté, co Ibn aš-Šajch al-Libí po waterboardingu v Egyptě takové kontakty ,prozradil‘“.

Libího tvrzení, že vláda iráckého diktátora Saddáma Husajna cvičila příslušníky al-Qá‘idy ve výrobě chemických a biologických zbraní se objevilo v říjnu 2002 v projevu tehdejšího prezidenta Bushe, jímž chtěl přimět kongres, aby schválil vojenskou akci proti Iráku. Bylo také součástí Powellova projevu v OSN v únoru 2003, který Powell později označil za „skvrnu“ na své pověsti.

Libí později své „přiznání“ odvolal s tím, že ho na něm mučením vynutili agenti egyptské zpravodajské služby, což Egypt popřel. Jak oznámila organizace Human Rights Watch, zemřel Libí před pár dny v libyjském vězení, kde údajně spáchal sebevraždu.

Protiteroristická poradkyně HRW Stacy Sullivanová označila Libího „přiznání“ za „klíčové“ pro Bushovu administrativu jako ospravedlnění k zahájení války, protože spojovalo Bagdád s teroristickou sítí, která stála za útoky z 11. září.

Mučení za účelem vynutit „přiznání“ ohledně spojení al-Qá‘idy a Iráku bylo prováděno i na Guantánamu. Potvrdil to armádní psychiatr major Paul Burney přidělený k výslechům zde umístěných zajatců: „Je to můj názor. I když poskytovali informace a některé z nich byly užitečné, velkou část času jsme věnovali tomu, abychom zjistili spojení mezi al-Qá‘idou a Irákem. Stále frustrovanější lidé nebyli schopni tohle spojení zjistit … existoval stále větší tlak, abychom se uchýlili k opatřením, která by přinesla okamžité výsledky.“

Burneyho výpověď byla zařazena do dubnové zprávy senátnímu výboru pro ozbrojené služby. I další vyslýchající mluvili o nátlaku na získání zpravodajských informací, „ale nevybavovali si, zda souvisel se spojením mezi Irákem a al-Qá‘idou,“ uvádí se v ní.

Cheney zkritizoval počátkem května t.r. v televizním interview Powella s tím, že ho už dlouho nepovažuje za kolegu republikána, protože v prezidentských volbách podpořil demokratického kandidáta Obamu.

Wilkerson prohlašuje, že za svého bývalého nadřízeného nemluví a ani neví, zda Powell jeho názory sdílí.

Článek Powell aide says torture helped build Iraq war case vyšel 14. května na serveru cnn.com.