Irák: Katastrofální a šokující oficiální statistika

1.) Milion ovdovělých iráckých žen (podle údajů iráckého ministerstva pro ženské záležitosti).

2.) Čtyři miliony osiřelých iráckých dětí (podle odhadů iráckého ministerstva plánování).

3.) Dva a půl milionu (2 500 000) zabitých Iráčanů (podle iráckého ministerstva zdravotnictví a soudního lékařství).

4.) 800 000 Iráčanů zmizelo v tajných věznicích patřících různým vládnoucím stranám (podle stížností registrovaných iráckým ministerstvem vnitra).

5.) 340 000 iráckých vězňů zatčených bez obvinění zmizelo v amerických věznicích, věznicích irácké vlády a věznicích na území Kurdistánu (podle iráckých, arabských a mezinárodních organizací lidských práv včetně organizací OSN). Americké okupační síly oficiálně přiznávají, že počet iráckých vězňů v jejich věznicích se pohybuje kolem 120 000).

6.) Čtyři a půl milionu (4 500 000) Iráčanů uprchlo za hranice Iráku (podle statistik osob žádajících o pas u Generálního ředitelství pasů).

7.) Z dvou a půl milionu (2 500 000) Iráčanů se stali uprchlíci ve vlastní zemi (podle iráckého ministerstva pro uprchlíky).

8.) Registrováno je 76 000 případů AIDS; před invazí a okupací Iráku nepřekročil počet těchto případů 114 (podle statistiky ministerstva zdravotnictví).

9.) Hrozivé rozšíření užívání drog mezi mládeží (podle iráckého ministerstva zdravotnictví a Centra pro boj s drogami). Existuje řada fundovaných článků o metodách pašování drog, mezi nimiž jsou i látky vysoce toxické, které se dostávají do skladišť v jižní části země, kontrolovaných některou z vládních stran a milic, i o tom, jak je zisk z prodeje těchto drog využíván ke kupování (podplácení) vládních úředníků s cílem získat jejich podporu a mlčení, a na financování volebních kampaní.

10.) Tři z každých čtyř sňatků končí od invaze a okupace Iráku rozvodem (podle iráckého ministerstva zdravotnictví).

11.) Více než 40 % Iráčanů žije pod hranicí chudoby (podle iráckého ministerstva pro lidská práva). Skutečné procento je patrně mnohem vyšší a může překračovat 55 %.

12.) Pokles úrovně a kvality základního i terciárního vzdělání podle prohlášení přestavitelů UNESCO vede tuto organizaci k odmítnutí uznávat univerzitní hodnosti vydávané iráckými univerzitami a fakultami.

13.) Desetitisíce falešných univerzitních hodností byly uděleny vysokým vládním činitelům, vysokým důstojníkům, generálním ředitelům a vysokým představitelům politických stran (podle prohlášení a statistik Irácké komise pro čestnost a průhlednost).

14.) Existuje kolem 550 politických skupin a stranických koalic (podle Irácké nezávislé volební komise) a dodnes neexistuje žádný zákon regulující tento ohromný počet.

15.) Existuje asi 11 400 občanských organizací (podle iráckých ministerstev vnitra, spravedlnosti a sociální péče). Tyto organizace mají veřejné i tajné úkoly a není jasné, jaká která organizace je a jak jsou financovány.

16.) V zemi působí 126 bezpečnostních společností kontrolovaných cizími tajnými službami a registrovanými iráckým ministerstvem vnitra. Údajným úkolem těchto společností je ochrana cizích ambasád, cizích diplomatů a prominentních návštěvníků. Jejich tajné úkoly však známy nejsou. Z nejasných důvodů je tak dnes v Iráku milion ozbrojených lidí, rozdělených mezi ministerstva obrany a vnitra, různé vládní bezpečnostní agentury a bezpečnostní služby různých vládnoucích stran.

17.) V zemi je 43 oficiálně registrovaných ozbrojených milic spojených s politickými stranami.

18.) Existuje 220 listů a tiskových publikací financovaných zahraničními tajnými službami (podle Svazu iráckých novinářů). Specifickým účelem těchto publikací je vymývat Iráčanům mozky, zabránit jim v přemýšlení nad různými projekty, jejichž cílem je rozdrobení Iráku na sektářské, regionální a etnické ministáty, a zničit jejich národní identitu.

19.) Existuje 45 televizních kanálů financovaných cizími tajnými službami (podle prohlášení managementu televizí Nilesat a Arabsat).

20.) Existuje 67 rozhlasových stanic financovaných cizími tajnými službami (podle prohlášení Irácké informační komise).

21.) Existují čtyři sítě digitálních komunikací, každá odhadem v hodnotě 12 miliard dolarů, financované stranickými vůdci. Jde o tyto společnosti.

– Kork Company, již vlastní výlučně Mas‘úd Barzání, prezident Kurdistánu;
– Assia Company, vlastněná výlučně Džalálem Tálabáním, prezidentem Iráku;
– Zein Company (kuvajtská), již vlastní po 50 % Ahmad Šalabí a Málikího strana Dawa;

Atheer Company, již vlastní výlučně Abd al-Azíz al-Hakím (pozn. překl.: ten je nyní již mrtvý a dědictví po něm převzal jeho syn Ammár al-Hakím).

22.) Existuje více než 11 400 oficiálních a neoficiálních stranických sídel. Mělo by jít o sídla falešných podnikatelských společností, nevládních organizací či politických skupin. Veřejnost je přesvědčena, že irácká vláda tato sídla odňala jejich legálním vlastníkům poté, co byli odstraněni či donuceni je uvolnit a hledat útočiště někde jinde. Všechna jsou placena z iráckého národního rozpočtu

To vše je pouhá špička ledovce z toho, co se děje v „novém demokratickém Iráku“ od americké invaze a okupace.

Sabáh al-Baghdádí je nezávislý irácký novinář dostupný na: sabahalbahdadi@maktoob.com

Přeložil a upravil dr. Chalíl Nakleh, nezávislý palestinský badatel a poradce.

Článek Sabah al-Baghdadi – Iraq: Disastrous and Shocking Official Statistics vyšel na serveru palestinethinktank.com 7.) srpna. Překlad Eva Cironisová