Ameriko, přestaň se plazit před Izraelem

Ve všech těch video vzkazech hromadí Obama sladce lepivou chválu na Izrael navzdory tomu, že skoro celý rok bezvýsledně loboval u Izraele, aby udělal něco, cokoliv – i kdyby to bylo jen dočasné zastavení budování dalších osad, aby mírový proces mohl postoupit.

Rovněž tak Obamův prezidentský vyslanec George Mitchell byl velmi zaměstnán hledáním pozorností pro Izrael a osciloval střídavě mezi pohřbem izraelského vojáka Asafa Ramona, syna prvního izraelského astronauta Ilana Ramona a vzpomínkovou akci za Rabina (ačkoliv tato byla odložena na příští týden kvůli deštivému počasí). Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Obamova oblíbenost zde klesá, souhlas s jeho jednáním vyjadřuje jen 6-10 % dotázaných.

Rozhodl se (Obama) oslovit Izraelce formou videa, ale vemlouvavý projev nepřesvědčí nikoho, aby ukončil okupaci. Měl by prostě říct Izraelcům pravdu. Ministryně zahraničí Hillary Clinton, která sem přijela včera v noci, bude jistě vyjadřovat podobné sentimenty: „závazek izraelské bezpečnosti“, „strategickou alianci“, „potřebu míru“ a pod.

Žádná jiná země na planetě neklečela a neprosila Izrael tak, jako to dělají Spojené státy. V jiných problematických oblastech používá Amerika úplně jiný tón. Bombarduje v Afghánistánu, obsadí Irák, vyhrožuje sankcemi Íránu a Severní Korei. Zvažoval někdy někdo ve Washingtonu prosit Saddama, aby se stáhl z okupovaného Kuvajtu?

Ale s okupantským Izraelem, tím vzpurným paličákem, který pokračuje v posměchu Americe a světu tím, že buduje další osady na úkor Palestinců, je zacházeno rozdílně. Další vzkaz národnímu egu na videu, ještě více zahanbující chvály na druhém.

Je na čase říct Spojeným státům: Dost pochlebování a poklon. Pokud nezměníte tón, nic se nezmění. Dokud Izrael drží Spojené státy v hrsti a dokud automatické veto USA zastaví jakékoliv odsouzení a jakékoliv sankce, dokud bude Izrael dostávat masivní pomoc bez jakýchkoliv podmínek, dokud bude moci pokračovat v provádění represivních, smrtících kampaní bez jediného slova nesouhlasu z Washingtonu, dokud bude zabíjet, ničit, věznit, aniž by světový policajt vydal jediný zvuk, bude to pokračovat jako dosud.

Nezákonné akty, jako okupace, expanze osídlování a ofenzívy, při kterých patrně došlo k válečným zločinům, jako ty v Gaze, vyžadují jiný přístup. Kdyby Amerika a svět vydaly odsouzení po operaci Letní déšť v roce 2006, která po sobě zanechala 400 mrtvých Palestinců a vážně poškodila infrastrukturu (šlo o první významnou operaci v Gaze od rozpojení), operace Cast Lead by vůbec nezačala.

Je pravdou, že na rozdíl od jiných problematických míst světa je Izrael vnímán jako západní demokracie, ale Izrael roku 2009 je hlasem síly. Posledním vůdcem, který možná svými optimistickými a víru vzbuzujícími projevy získal naše srdce, byl Anwar Sadat (Muhammad Anwar Al Sadat byl egyptský prezident od roku 1970 do roku 1981, kdy byl na něj spáchán atentát, pozn. editora). Kdyby měl dnes navštívit Izrael, vysmáli by se mu a vypískali by ho z pódia. Syrský prezident prosí o mír a Izrael ho bezcitně odmítne. Spojené státy žebrají o dočasné zastavení osidlování nových oblastí a Izrael zvedne pyšně nos. To je výsledek toho, že nejsou žádné následky jeho činů.

Až se Clinton vrátí do Washingtonu, měla by navrhnout ostrou změnu politiky vůči Izraeli. Srdce Izraele už nelze získat naději, vírou, sliby lepší budoucnosti nebo sladkými slovy, neboť nic z toho už dnes není v jeho slovníku. Aby se něco změnilo, Izrael musí pochopit, že cena za pokračování tohoto status quo bude bolestivě vysoká.

Izrael roku 2009 je zkažená země, arogantní a povýšenecká, přesvědčena, že si zaslouží vše a že má dostatek moci dělat si blázny z Ameriky a z celého světa. Tuto situaci zplodily Spojené státy a dnes to ohrožuje jak Izrael tak celý Střední východ. Proto je nezbytné, aby se v nadcházejícím roce situace změnila. Washington konečně musí říct Izraeli a okupaci NE. Jednoznačné, prezidentské NE.

Článek America, stop sucking up to Israel vyšel na serveru Haaretz 1. listopadu. Překlad editor.