Bez velkých fanfár zahájila Čína sériovou produkci ruských bojových proudových letadel

Zpráva není pro ruské ministerstvo obrany žádnou novinkou. V roce 2003 odmítla Čína prodloužit licenci k výrobě ruských Su-27CK a namísto toho zahájila konstrukci vlastního letounu – věrnou kopii ruského stroje.

Peking hodlá na světovém trhu konkurovat Rusku v jeho tradičním odvětví produkce bojové techniky výrobou levnějších a výkonných leteckých strojů. Vojenští představitelé Malajsie už naznačili ochotu kupovat od Číny tyto výrobky. Vysoký důstojník malajských leteckých sil řekl, že jeho země hodlá nakoupit část náhradních dílů k ruským strojům z Číny.

Malajské letectvo disponuje 18 ruskými stroji Su-30MKM. Zajišťování technické údržby je pro ruský export klíčovým zdrojem příjmu. V minulosti došlo k několika vážným problémům v plnění smluvních dohod ze strany Ruska, když toto nebylo schopno dodat Malajsii náhradní díly, takže Malajsie nemohla využívat svá letadla MiG-29. Rovněž nikdy nebylo uvedeno v život slíbené technické centrum v Indii.

Rusko dodalo Číně od roku 1992 76 bojových letounů Su-27. V roce 1995 vydala Moskva Pekingu licenci k produkci 200 dalších strojů. Výsledkem bylo, že vylepšený ruský Su-27 byl v Číně naklonován a označen jako vlastní J-11. Rusko mělo původně dodávat Číně náhradní díly, ale Peking v roce 2003 odmítl požádat o prodloužení licence. V roce 2008 Čína designovala pouze jedinou vlastní analogii ruského motoru, radar a další zařízení.

Řetězec produkce licencovaných i nelicencovaných kopií sovětských letadel začal už před řadou let. Čínské stíhačky J-6 a J-7 byly vytvořeny na bázi MiG-10 a Mig-21. Bombardér H-6 byl kopií Tu-16 a stroje Y-5, Y-7 a Y-8 byly ukradené ruské An-2, An-24 a An-12.

Od roku 2007 klesla vojenská spolupráce mezi Čínou a Ruskem o 62 %. V podstatě nebyly uzavřeny žádné nové dohody.

Pentagon tradičně vyhodnocuje obranné možností všech zemí. Co se Číny týče, Američané věří, že technologicky jsou Číňané daleko za Spojenými státy. Nicméně Pentagon ví, že obranný rozpočet Číny roste rychleji než její národní ekonomika.

Čína hodlá zahájit stavbu velkých lodí a vytvořit novou generaci zbraní a vojenských systémů pro své námořnictvo. Prioritou bude konstrukce super-lodí, nového typu ponorek, nadzvukových letounů, raket a dalších zbraní.

Peking plánuje po roce 2020 výstavbu dvou letadlových lodí na atomový pohon a dvou dalších lodí na konvenční pohon v roce 2015. Až bude mít čínská armáda tyto lodi k dispozici, ovládne celou západní část Tichého oceánu.

Článek China Humbly Launches Serial Production of Stolen Russian Fighter Jets vyšel na serveru Pravda.ru 19. listopadu. Překlad editor.