Washington plánuje nové vojenské základny v Brazílii a Peru, aby zastavil Venezuelu

Bude k nim patřit dodání vrtulníků Mi-17 a nákup 92 ruských tanků T-72 a raketometů Smeršč. Americká letadlová loď USS Carl Vinson „křižuje pobřeží Peru a účastní se tam společného cvičení s peruánským letectvem a námořnictvem“. Letadlová loď Carl Vinson – třetí největší loď Pentagonu – je doprovázena útočnou flotilou skládající se z několika útočných lodí, torpédoborců, vzdušných složek a protiponorkových vrtulníků.

Mluvčí Pentagonu tvrdil, že Washington provádí tyto vojenské manévry v této oblasti běžně. Americká vojenská přítomnost se na této polokouli alarmujícím způsobem zvyšuje od r. 2006, kdy Venezuela zahájila vztahy v rámci obrany s Ruskem.

Právě v té době americká vláda klasifikovala Venezuelu jako zemi, „která nespolupracuje dostatečně v boji proti terorismu“ a uvalila zákaz na prodej zbraní a vojenského vybavení do této země. V důsledku toho musela vláda Hugo Chaveze najít jiného partnera, který nebyl vystaven tlaku z Washingtonu. Venezuela, země tehdy závisející v oblasti obrany na Američanech, měla dvě možnosti: umožnit oslabení své armády, kdy by se země nebyla schopna bránit, nebo najít jiné země, které nejsou zapojeny do agendy Washingtonu a které také mají technologickou schopnost uspokojit potřeby obrany země.

Doposud Venezuela koupila ruské zbraně v celkové hodnotě 4 miliard dolarů a má s ruskou vládou projekty v oblasti energetiky a převodu technologií, kdy se mezi těmito dvěma velkými producenty ropy a plynu usiluje o užší vztahy.

Více vojenských základen v regionu

Ministr obrany Robert Gates oznámil, že v dubnu plánuje návštěvu Brazílie, aby tam předložil plán na vytvoření společné vojenské základny v Rio de Janeiro pro „monitorování pašování drog v oblasti“. Tato základna, která může být součástí osy mezi Spojenými státy, Portugalskem a Brazílií, bude pokrývat oblast jižního Atlantiku a bude sloužit nadnárodní spolupráci v „boji proti pašování drog a terorismu“.

Minulý týden velvyslanec Washingtonu v Kolumbii William Brownfield řekl, že jeho země již podepsala vojenské dohody se dvěma latinskoamerickými zeměmi. Brownfield odmítl sdělit jména těchto zemí, se kterými, jak řekl, „jsme připraveni“ uzavřít dohody, které umožní rozšíření amerického militarismu v regionu.

Když byla vloni oznámena, způsobila vojenská dohoda mezi Kolumbií a Washingtonem v regionu závažné obavy. Mimo to, že umožňuje zabrání sedmi vojenských základen v Kolumbii, tato dohoda také opravňuje Washington používat celé kolumbijské území pro provádění vojenských operací. Oficiální dokument amerického letectva, z května 2009, vysvětlil, že Washington si potřeboval zajistit svoji přítomnost v Kolumbii proto, aby mohl provádět „širokospektrální“ vojenské operace v celé jižní Americe, a aby mohl „bojovat s hrozbou… plynoucí od protiamerických vlád v tomto regionu“. Tento dokument také vysvětlil, že díky vojenským základnám v Kolumbii si americké ozbrojené síly „vylepší svoji schopnost provádět rychlou válku v tomto regionu“.

Koncem roku 2009 bylo také dosaženo dohody mezi USA a Panamou o založení 11 operativních základen pro „boj s pašováním drog“. USA okupovaly leteckou základnu Howard v Panamě již od roku 1999, kdy byla mezi těmito dvěma zeměmi uzavřena dohoda. Místo otevření další velké vojenské základny v oblasti, a za použití výmluvy boje s pašováním drog, si Washington zvolil založit různé „ostrůvky pokročilých operací“ (Forward Operating Location, „FOL“), v Salvadoru (Comalapa), Ekvádoru (Manta), Arubě a Curazao. V r. 2009 byly obnoveny všechny kontakty na tyto základny, s výjimkou Ekvádoru. Nicméně americká vojenská přítomnost v Manta byla snadno, díky nové dohodě, přenesena do Kolumbie.

Tyto základny umožňují USA regionální dosah ve vzduchu a na moři.

Holandsko připravuje válku s Venezuelou

Základny Washingtonu v Aruba a Curazao, na ostrovech, které tvoří součást Holandského království, byly v posledních letech použity pro provokování a zastrašování Venezuely. Mimo návštěv letadlových lodí, jaderných ponorek, letadel a tisíců vojáků a amerických zvláštních jednotek, jsou tyto malé ostrovy – pouze několik kilometrů vzdálené od pobřeží Venezuely – součástí rostoucího konfliktu mezi Washingtonem a Venezuelou. A zároveň holandská vláda rozjela kampaň proti vládě Hugo Chaveze, kdy se pokouší dokázat, že Venezuela má v plánu provést na tyto holandské ostrovy invazi (Aruba, Bonaire a Curaza)

Venezuelská vláda taková nehorázná obvinění popřela. Nicméně jedny z nejrozšířenějších novin v Holandsku, De Telegraf, dnes zveřejnily článek s názvem „Venezuela hrozí válkou“, kde se psalo, že „holandské ministerstvo obrany vážně zvažuje, že tato země by mohla vstoupit do války s Venezuelou, kvůli jejímu záměru obklíčit Holandské Antily“.

Holandsko, blízký spojenec USA a člen NATO, umožnilo v posledních letech rozšíření amerického militarismu v Aruba a Curazao, aby se pokusilo kompenzovat regionální vliv Venezuely. Rovněž, brzy po zemětřesení na Haiti koncem ledna, Washington této situace využil, aby poslal tisíce vojáků do Karibiku, doprovázených týmem vojenských expertů na nejmodernější technologii.

Rostoucí americká vojenská přítomnost v latinské Americe ukazuje na záměr znovu získat moc a nadvládu nad těmito nejbohatšími oblastmi strategických světových rezerv.

Článek Washington Plans New Military Bases in Brazil and Peru to Contain Venezuela vyšel na serveru ruské Pravdy 8. dubna. Překlad L. Janda.