Nezávislá veřejnost u soudu: Fízlové a novináři

Nejméně tři čtvrtě hodiny před zahájením líčení v soudní síni seděl Markus Pape, jeden z mnoha samozvaných „obhájců lidských práv“ (v praxi samozřejmě výhradně obhájce práv lidí s těmi „správnými“ politickými názory a menšiny se svébytným způsobem života), a poté se k němu přidali dva příslušníci UOOZ. Těsně před zahájením líčení člen justiční stráže oznámil, že do soudní síně smí pouze pět novinářů a nikdo jiný (ve skutečnosti jich tam nakonec po protestech bylo asi deset). Na chodbě tak zůstalo cca 40 osob, z nichž mnozí na soud vážili dlouhou cestu, včetně rodinných příslušníků. To je něco nehorázného – jak je možné, že jsou na soud puštěni novináři a jakýsi Pape, ale ne rodiče obžalovaných? Kdo a na základě čeho nařídil, že ze všech osob čekajících před soudní síní smí dovnitř právě a pouze novináři? I bolševická justice na svých politických procesech umožňovala účast rodinným příslušníkům!

Podle § 2 odst. 10 trestního řádu „trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat“. V tomto případě si je justice patrně vědoma, že „nezávislost“ procesu by před nezaujatými občany neobhájila, a proto si jednání raději obsadí veřejností vlastní, složenou z příslušníků policie a novinářů. Doporučuji shlédnutí videa na adrese zpravy.idnes.cz (nelze vyloučit, že ho cenzura brzy stáhne, takže bude dobré jednat rychle).

• Stížnost (pdf)
• Rozpačitý soud s Vávrou a spol. Kvůli samolepkám