Australan Assange a švédský sexuální skandál

39letý Assange začal svoji cestu za slávou před čtyřmi lety, kdy on a skupina nadšenců z celého světa vytvořil stránku WikiLeaks. Tato internetová stránka se specializuje na necenzurované uveřejňování a analýzy dokumentů získaných únikem informací.

Legitimnost „hledačů pravdy“, kteří se téměř okamžitě chopili otázky činů USA a jejich spojenců v Afghánistánu a Iráku, rozzuřila americké agentury prosazování zákona. Začátkem roku 2008 jedna americká banka, jejíž informace byly na této internetové stránce zveřejněny, podala na Assange žalobu u kalifornského soudu. Nejdříve soud zablokoval přístup k doméně WikiLeaks. Ale pak, po odvolání se na první dodatek americké ústavy, který zaručuje svobodu projevu, byla stránka znovu otevřena.

WikiLeaks zůstala jedním z mnoha běžných „únikových“ portálů, ale v červenci Assange a jeho společníci přišli s informační bombou zvanou „Deník afghánské války“. Pak stránka přidala dalších 90,000 záznamů a výzvědných zpráv o statutu sil NATO v Afghánistánu. To nebyla pro Spojené státy vábná situace.

Z dokumentů vyplývalo, že USA a jejich spojenci zaznamenávají jednu porážku za druhou, a že západní vojska zabila stovky civilistů a Taliban získal přístup k novým typům raket. Mimo jiných věcí jeden dokument obsahoval informace, že má západ podezření, že vláda Pákistánu a Iránu poskytuje tajně pomoc Talibanu.

Tyto uniklé informace se staly jedním z největších úniků v americké historii. Není překvapivé, že Bílý dům práci Assange neocenil. Americká vláda vydala prohlášení, že zveřejnění tajných materiál na WikiLeaks ohrožuje bezpečnost Spojených států. Assangeovi bylo nařízeno, aby sdělil své zdroje informací, ale ten to odmítl.

Očividně se Australan, aby svůj projekt neohrozil, rozhodl umístit několik svých serverů ve Švédsku. Tato země je údajně neutrální a není členem NATO. Švédsko má také pirátskou stranu, jejíž programem je dostupnost a zveřejňování informací prakticky jakýmkoliv způsobem. Nicméně Skandinávci připravili pro Assange nepříjemné překvapení.

20. srpna dvě Švédky kontaktovaly policii a tvrdily, že zakladatel WikiLeaks je údajně znásilnil. Assange všechna obvinění popřel. Ve švédských novinách napsal, že se mu Američané mstí za zveřejnění „afgánského deníku“. Švédští bezpečnostní představitelé shledali důkazy o jeho vině pochybnými a další den byl případ uzavřen.

Ale 1. září byly zveřejněny informace, že se švédská prokuratura rozhodla vyšetřování obnovit. Důvody pro toto salto o 180 stupňů zůstávají záhadou. Další historka byla dokonce ještě zmatenější. Navzdory závažnosti obvinění lidský švédský soud nikdy nenařídil, že by měl být Australan zadržen. Koncem září odjel Assange ze Stockholmu. Stíhání Australana jen motivovalo. 23. října se na nyní slavné stránce objevily „Irácké deníky“, obsahující téměř 400,000 dokumentů, získaných, jako v předešlých případech, díky únikům. A opět USA a jejich spojenci byli ukázáni ve velmi nelichotivém světle.

Zveřejněné dokumenty uváděly, že v důsledku války v Iráku v letech 2004-2009 bylo zabito 109,000 lidí, většinou civilistů. Fakta o bezdůvodném masakrování iráckých civilistů USA a dalšími ozbrojenými složkami, jakož i o trýznivém mučení, se stala veřejně známá. Vedení rozvědky „protisaddámovské koalice“ bránilo ve vyšetřování zločinů spáchaných USA a jejich spojenci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton rychle označila zveřejněné informace za neověřené.

Následně dánský premiér Lars Rasmussen Lokke nebyl tak kategorický, a nařídil prověřit materiál o zapojení dánské armády do zločinů v Iráku. Mezitím přišel Assange hře na chuť a vyhrožoval, že zveřejní kompromitující informace o dalších zemích, včetně Ruska, koncem roku.

Nicméně existují pochyby, že Australan bude schopen svůj nápad realizovat. Po zveřejnění iráckých informací ho stíhala jedna potíž za druhou. V jeho rodné Austrálii byl zablokován přístup k některým sekcím WikiLeaks. Švédsko odmítlo dát Assangeovi povolení k pobytu. 5. listopadu požádal o politický azyl ve Švýcarsku, ale úřady této konfederace stále zvažují, jestli by mělo být této skandální postavě poskytnuto útočiště.

18. listopadu přišly pro Assange poněkud nepříjemné zprávy ze Švédska. Stockholmský soud vyhověl žádosti místního prokurátora a vydal na Australana zatykač a mezinárodní zatykač. Zpráva uvedla, že úřad státního zástupce požádal o zatčení Assange kvůli podezření ze znásilnění, narušení sexuální integrity a nezákonného nátlaku. Případ má tři epizody.

Údajný zločinec řekl, že se vyšetřování nikdy nevyhýbal. Řekl, že až donedávna byl připraven osobně přijet do Stockholmu, promluvit s vyšetřovateli telefonicky a prostřednictvím videokonference nebo e-mailu. Tvrdil, že fakt, že je na seznamu hledaných osob, je machinací CIA. V současné době je místo pobytu Assange neznámé.

A zde je otázka: Opravdu se Australan dopustil nezákonných činů, nebo to bylo zinscenováno americkými výzvědnými službami? Šikana se strany CIA je docela možná. Tvůrce WikiLeaks způsobil Spojeným státům příliš mnoho problémů, a obrázek války v Iráku a Afghánistánu, který byl již tak nevábný, se ještě zhoršil. Američané měli důvody k pomstě. Assangeovi byly údajně poslány dobře vycvičené dívky najaté CIA, které ho osočily.

Nicméně existuje mnoho případů, kdy sami alarmisté měli co skrývat. Assange je dobrodružný typ a mohl skrývat své hříchy pod maskou hledače pravdy. Nicméně to není nic víc, než pouhá spekulace.

V každém případě se epopej zvaná „Hledání Assange“ nyní stává nejnapínavější událostí politické špionáže. Tento člověk udělal a slíbil příliš mnoho.