Dokument OSN navrhuje dát „matce Zemi“ stejná práva, jako mají lidé

Tento návrh má za cíl přimět OSN uznat Zemi jako živou bytost, kterou se lidé snažili „ovládnout a vykořistit“ do té míry, že „zdraví a existence mnoha bytostí“ je nyní ohrožena.

Přesné znění se ještě může změnit, ale obecná struktura má odrážet bolivijský zákon o Právech matky Země, který zavedl v lednu v platnost bolivijský prezident Evo Morales.

Tento dokument mluví o přírodních zdrojích země jako o „požehnáních“ a zaručuje Zemi řadu specifických práv, ke kterým patří právo na život, vodu a čistý vzduch; právo na opravu živobytí ovlivněného lidskými aktivitami; a právo na neznečištění.

Zavádí také ministerstvo matky Země a poskytuje planetě ombudsmana, jehož úkolem je vyslyšet stížnosti přírody, které sdělují aktivisté a další skupiny, včetně státu.

„Pokud chcete mít rovnováhu a myslíte si, že jedinými (entitami), které mají práva, jsou lidé nebo společnosti, pak jak můžete této rovnováhy dosáhnout?,“ řekl Pablo Salon, bolivijský vyslanec v OSN, Postmedia News. „Ale když uznáte, že i příroda má práva a když poskytnete právní normy na ochranu a zachování těchto práv, pak dosáhnete rovnováhy.“

Zdá se, že aplikace tohoto zákona představuje novou výzvu pro společnosti působící v zemi, která je bohatá na přírodní zdroje, včetně zemního plynu a lithia, avšak zůstává jednou z nejchudších zemí v latinské Americe.

Ale zatímco Salon řekl, že jeho země usiluje o dosažení „harmonie“ s přírodou, signalizoval, že těžební a další společnosti se mohou dostat pod větší dozor.

„Neříkáme, že, například, nemůžete jíst maso kvůli tomu, že víte, že jdete proti právům krav,“ řekl. „Ale když se lidské aktivity rozvinou do určitého měřítka, kdy začnou mizet druhy, pak opravdu měníte životně důležité cykly přírody nebo matky Země. Samozřejmě, že potřebujete pro těžbu železa nebo zinku důl, ale existují jisté limity.“

Bolívie je země s velkou domorodou populací, jejíž tradiční systém víry našel po zvolení Moralese, prvního latinskoamerického domorodého prezidenta, větší rezonanci.

V r. 2008 rozdával jeho doprovod při jeho návštěvě OSN brožurku, obsahující 10 „přikázání“ v rámci snahy Bolívie „zachránit planetu“ – začínající potřebou „skoncovat s kapitalismem“.

Odrážejíc tradiční víru domorodců tato navrhovaná globální smlouva říká, že lidé způsobili „závažné poškození… které je urážkou mnoha věr, moudrých tradic a domorodých kultur, pro které je matka Země posvátná.“

Praví se tam také, že „matka Země má právo na existenci, přetrvání a pokračování životních cyklů, struktur, funkcí a procesů, které vyživují všechny lidské bytosti“.

V domorodé andské kultuře je bohyně Země, známá jako Pačamama, centrem veškerého života, a lidé jsou považováni za rovné všem ostatním entitám.

Debata v OSN začíná dva dny před vyhlášením druhého Mezinárodního dne matky Země OSN 22. dubna – což je další Moralesem vedená iniciativa.

Kanadská aktivistka Maude Barlow patří ke globálním zeleným podporujícím tento směr knihou „Příroda má práva“, kterou tato skupina vydá v New Yorku během debaty OSN.

„Bude to mít velký ohlas na celém světě,“ řekla Barlow v kampani. „Začne to nejprve těmito jižními zeměmi, které se pokouší chránit svou půdu a lidi před vykořisťováním, ale myslím, že se toho chopí i komunity v našich zemích, jako například ty, které bojují proti využívání dehtových písků v Albertě.“

Ekvádor, který má také velkou domorodou populaci, začlenil podobné cíle do své ústavy – ale bolivijský zákon má být „přísnější“.

Ekvádor patří k zemím, které již bolivijskou iniciativu podpořily, spolu s Nikaraguou, Venezuelou, Saint Vincent a Grenadinami a Antigua a Barbuda.