Hong Kong, země vybudovaná na opiu

David Sassoon se narodil v Bagdádu, v osmanském Iráku v r. 1792, jako syn Saleha Sassoona, bohatého bankéře a pokladníka Ahmeta paši, guvernéra Bagdádu (který z něj udělal „dvorského žida“ – velmi vlivného). Když byl Ahmet v r. 1829 svržen kvůli korupci, utekli Sassoonové do indické Bombaje, brány Dálného východu, nacházející se na strategické obchodní trase do Indie. Brzy britská vláda zaručila Sassoonům „monopolní právo“ na výrobu bavlnářského zboží, hedvábí a co je důležitější, opium – v té době nejvíce návykovou drogu na světě!

Židovská encyklopedie z r. 1905 uvádí, že Sassoon rozšířil svůj obchod s opiem do Číny a Japonska. Svých osm synů pověřil vedením velkých opiových burz v Číně. Podle židovské encyklopedie z r. 1944: „Zaměstnával pouze židy, a kamkoliv je poslal, vybudoval tam pro ně synagogy a školy. Dovážel celé rodiny židovských soukmenovců… a zaměstnával je.“

Sassoonovi synové pilně protlačovali tuto mozek ničící drogu do Kantonu v Číně. V letech 1830 až 1831 propašovali 18,956 beden opia a vydělali miliony dolarů. Část zisků šla královně Victorii a britské vládě. V r. 1836 se obchod zvýšil na 30,000 beden a drogová závislost se v pobřežních městech stala endemickou.

V r. 1839 to Mandžuský císař nařídil zarazit a jmenoval pro Kanton komisaře, Lin Tse-hsu, aby vedl kampaň proti opiu. Lin zabavil 2,000 beden Sassoonova opia a vyhodil ho do řeky. Naštvaný David Sassoon požadoval, aby Velká Británie provedla odvetný úder. Tím začala opiová válka, ve které britská armáda bojovala jako žoldák Sassoonů. Útočila na města a blokovala přístavy. Čínská armáda, zdecimovaná 10 lety silné závislosti na opiu, nebyla pro britskou armádu soupeřem. Válka skončila v r. 1839 podepsáním „Dohody z Nankingu“. Její součástí byla ustanovení zvláště navržená tak, aby zaručila Sassoonům právo na zotročení celé populace pomocí opia. Součástí „mírové smlouvy“ byla následující ustanovení:

1. Naprostá legalizace obchodu s opiem v Číně
2. Kompenzace za opium zkonfiskované Linem ve výši 2 milionů liber
3. Teritoriální suverenita při britskou Korunu nad 200 ostrovy u pobřeží

Sassoon používal britskou armádu ke zdrogování celé země

Britský premiér Palmerston napsal komisaři Koruny kapitánu Charlesi Elliotovi, že smlouva nezašla dostatečně daleko. Uvedl, že měla být okamžitě odmítnuta, protože: „Koneckonců naše námořní moc je tak silná, že můžeme říct císaři, čeho my se chceme zmocnit, místo co je nám on ochoten postoupit. Musíme požadovat připuštění opia na vnitřní území Číny jako zákonného obchodního artiklu, a zvýšit poplatky za odškodnění a dosáhnout pro Brity přístupu do dalších čínských přístavů.“ Takže Čína nejen, že musela Sassoonům uhradit zlikvidované opium, ale musela také zaplatit Anglii celkem 21 milionů liber za náklady na válku!

To poskytlo Sassoonovi monopolní práva na distribuci opia v přístavních městech. Nicméně ani to ho neuspokojilo a Sassoon požadoval právo na prodej opia v celé zemi. Mandžu to odmítli a britská armáda opět zaútočila v „druhé opiové válce“, vedené v letech 1858-1860. Palmerston prohlásil, že celé vnitrozemí Číny musí být otevřeno pro ničím nerušený obchod s opiem. Britové utrpěli porážku u Taku Forts v červnu 1859, kdy byli námořníci, kterým bylo nařízeno zmocnit se přístavu, naháněni v zabahněném přístavu a několik set jich bylo zabito nebo zajato. Rozzuřený Palmerston řekl: „Dáme těmto podlým hordám takovou lekci, že název Evropa se stane synonymem strachu.“

V říjnu Britové oblehli Peking. Když město padlo, britský velitel lord Elgin nařídil, aby chrámy města byly vydrancovány a vypáleny do základů, jako výraz opovržení. V nové „mírové smlouvě“ z 25. října 1860 si Britové přisvojili právo na výrazné rozšíření obchodu s opiem na sedmi osminách území Číny, což jen v r. 1864 znamenalo přes 20 milionů liber opia. V tomto roce Sassoonové dovezli 58,681 beden opia a do r. 1880 se to vyšplhalo na 150,508 beden, což ze Sassoonů učinilo nejbohatší židy na světě. Anglie dostala poloostrov Hong Kong jako kolonii a dostala velké části Amoy, Kantonu, Foočou, Ningpo a Šanghaje. Sassoonové nyní představovali licencované opiové doupě v Brity okupovaných oblastech, kde pro ně jejich židovští agenti vybírali velké poplatky. Sassoon nedovolil, aby se do „židovského kšeftu“ zapojil jakýkoliv gojim.

Nicméně britská vláda nedovolila, aby bylo nějaké opium dovezeno do Evropy!

Monopol Sassoonů zničil anglický textilní průmysl a učinil bohatými Roosevelty

Sir Albert Sassoon, nejstarší ze synů Davida Sassoona, rodinné impérium převzal a vybudoval obrovské textilky v Bombaji, kde vyplácel zanedbatelné otrocké mzdy. Tato expanze pokračovala po první světové válce a anglické textilky v Lancashire byly vytlačeny a musely zavřít. Tisíce lidí ztratily práci. To nijak nezabránilo královně Victorii, aby Alberta Sassoona v r. 1872 povýšila do rytířského stavu.

Solomon Sassoon se přestěhoval do Hong Kongu a řídil tam rodinný podnik, až do své smrti v r. 1894. Později se celá rodina přestěhovala do Anglie, protože díky moderní komunikaci mohli řídit své finanční impérium ze svých luxusních nemovitostí v Londýně a mohli se stýkat se smetánkou a královskou rodinou. Edward Albert Sassoon si vzal Aline Caroline de Rothschild v r. 1887 a majetky těchto dvou klanů byly propojeny. Královna Edwarda rovněž povýšila do rytířského stavu. Ze všech čtrnácti vnuků Davida Sassoona byli za první světové války uděláni důstojníci, takže se většina z nich vyhnula bojům.

Franklin D. Roosevelt zdědil svůj majetek po dědovi z matčiny strany, Warrenu Delano. Ten byl v r. 1830 partnerem Russell & Company, jejíž obchodní flotila vozila Sassoonovo opium do Číny a zpět se vracela s nákladem čaje. Warren Delano se přestěhoval do Newburghu v New Yorku. V r. 1851 si jeho dcera Sara vzala urozeného souseda, Jamese Roosevelta – otce Franklina Delano Roosevelta. Ačkoliv znal původ rodinného majetku, odmítal se o tom bavit.

Sassoonův obchod s opiem přivodil smrt a zničení milionům lidí a Asii zamořuje dodnes. Jeho společnost byla provozována VÝLUČNĚ židy! Zkorumpovaná chazarská britská monarchie je ctila, a ačkoliv je historie popisuje jako „velké budovatele“ Indie, zdroj jejich rozsáhlého bohatství není nikde zmiňován!