Saudská Arábie a Čína se dávají dohromady, aby vybudovaly novou obří ropnou rafinerii

To jsou velmi důležité otázky a budeme se jimi v tomto článku zabývat později. Nejdříve se blíže podívejme na stávající dohodu uzavřenou nyní mezi Saudskou Arábií a Čínou.

Takto byla dohoda popsána v nedávném článku China Daily…

Riyadh to označil za „největší expanzi nějaké ropné společnosti na světě“, a sobotní dohoda Sinopec se saudským ropným gigantem Aramco umožní, aby byla velká ropná rafinerie zprovozněna v přístavu u Rudého moře do r. 2014.

Výstavba společného podniku v hodnotě 8,5 miliardy dolarů, který zabere oblast o rozloze 5,2 milionů metrů čtverečních, již začala. Bude zpracovávat 400,000 barelů těžké ropy denně. Aramco bude mít ve firmě podíl 62,5%, zatímco Sinopec vlastní zbývajících 37,5%

V době, kdy USA prakticky ztrácí rafinační kapacity, je to senzační vývoj.

Přesto o tom americký tisk z velké části mlčel.

Velmi podivné.

Ale Čína neuzavírá dohody jen se Saudskou Arábií. Čína uzavřela dohody také s několika dalšími důležitými producentskými zeměmi. Následující text je z nedávného článku Gregga Laskoskiho…

Čínské investice do ropné infrastruktury a refinančních kapacit nemají obdoby. A co je důležitější, realizují konzistentní strategii rozvoje rafinačních zařízení světové třídy v partnerství s dodavateli z OPEC. Takové vztahy znamenají ekonomickou páku, která by mohla brzy učinit druhořadými americké vztahy s těmito zeměmi.

Egypt buduje svoji největší rafinerii všech dob v rámci investic z Číny.

Krátce poté, co bylo partnerství s Egyptem oznámeno, podepsala Čína dohodu s Nigérií ve výši 23 miliard dolarů o výstavbě tří benzínových rafinerií a palivového komplexu v Nigérii.

Co se týká zajištění si strategických dodávek ropy na celém světě, vytváří Čína v podstatě kruhy kolem Spojených států.

A všechny tyto akce by mohly mít obrovský dopad na budoucnost petrodolarového systému.

Pokud nejste obeznámeni s petrodolarovým systémem, není to skutečně nic složitého. V podstatě téměř veškerá ropa na světě je obchodována v amerických dolarech. Původ petrodolarového systému byl podrobně popsán v nedávném článku Jerry Robinsona…

V r. 1973 byla mezi Spojenými státy a Saudskou Arábií uzavřena dohoda, v jejímž souladu byl každý barel ropy koupený od Saudů denominován v amerických dolarech. Podle tohoto nového uspořádání musela každá země, která chtěla koupit ropu od Saudské Arábie, nejdříve vyměnit svoji národní měnu za americké dolary. Výměnou za ochotu Saudské Arábie denominovat své ropné prodeje výhradně v amerických dolarech nabídly Spojené státy zbraně a ochranu jejích ropných polí před sousedními zeměmi, včetně Izraele.

Do r. 1975 všechny členské země OPEC souhlasily oceňovat svoji ropu výhradně v amerických dolarech, výměnou za zbraně a vojenskou ochranu.

Tento petrodolarový systém, či prostě „ropa za dolary“, vytvořil okamžitou umělou poptávku po amerických dolarech na celém světě. A samozřejmě jak globální poptávka po ropě rostla, stejně tak rostla poptávka po amerických dolarech.

Jakmile pochopíte petrodolarový systém, je mnohem snadnější pochopit, proč naši politici jednají se saudskými vůdci v rukavičkách. Americká vláda nechce, aby se stalo cokoliv, co by ohrozilo status quo.

Nedávný článek Marin Katusa popsal pár dalších věcí, kterými petrodolarový systém amerického ekonomice prospívá…

„Petrodolarový“ systém byl geniálním politickým a ekonomickým tahem. Donutil ropné peníze světa proudit přes Federální rezervy, což vytvořilo neustále rostoucí mezinárodní poptávku jak po amerických dolarech, tak po americkém dluhu, zatímco v podstatě USA prakticky umožnil vlastnit ropu světa zdarma, protože cena ropy byla denominována v měně, kterou Amerika kontrolovala a tiskla. Petrodolarový systém se rozšířil i mimo ropu: většina mezinárodního obchodu je prováděna v amerických dolarech. To znamená, že od Ruska po Čínu, od Brazílie po Jižní Koreu se všechny země snaží maximalizovat přebytek amerických dolarů ze svých vývozů, aby mohly kupovat ropu.

USA sklidily mnoho užitku. Protože se používání ropy v 80. letech zvýšilo, poptávka po amerických dolarech rostla s tím, což vytlačilo americkou ekonomiku do nových výšin (což vysvětluje i rozjezd a podporu „zelené revoluce“ v rozvojových zemích – p.p.). Ale dokonce i bez ekonomického úspěchu doma by americký dolar stoupl, protože petrodolarový systém vytvořil konzistentní mezinárodní poptávku po amerických dolarech, jejichž hodnota tak rostla. Silný americký dolar umožnil Američanům kupovat dovážené zboží s masivní slevou (fakticky zdarma, jen za cenu nákladů na tisk hajzlpapíru – p.p.) – petrodolarový systém v podstatě vytvořil dotace americkým spotřebitelům na úkor zbytku světa. Zde nakonec USA narazily na stinnou stránku: dostupnost levných dovozů zasáhla americkou výrobní základnu tvrdě a mizení pracovních míst ve výrobním sektoru zůstává jedním z největších problémů při snaze vzkřísit americkou ekonomiku dnes.

Takže co se stane, když petrodolarový systém zkolabuje?

No, v každém případě se hodnota amerického dolaru propadne obrovsky.

Američtí spotřebitelé náhle zjistí, že všechno to „levné dovážené zboží“ dramaticky zdraží, stejně jako vyskočí cena benzínu.

Pokud si myslíte, že cena benzínu je dnes vysoká, tak si počkejte, až zkolabuje petrodolarový systém.

Navíc bude mnohem menší poptávka po americkém státním dluhu, protože země nebudou mít uloženo tolik nadbytečných dolarů.

Takže netřeba říkat, že americká vláda opravdu potřebuje, aby petrodolarový systém pokračoval.

Ale nakonec je to Saudská Arábie, kdo drží v ruce karty.

Pokud si Saudská Arábie zvolí prodávat ropu v jiné měně, než za americké dolary, většina zbývající ropu produkujících zemí na Středním východě učiní zcela jistě totéž, a poměrně rychle.

A již jsme byli svědky, jak země v jiných částech světa začaly upouštět od používání amerického dolaru v globálním obchodu.

Například Rusko a Čína se dohodly, že budou nyní používat ve vzájemném obchodu vlastní měny, namísto amerických dolarů.

Tomu americká média nevěnovala prakticky žádnou pozornost, ale byla to opravdu významná věc, když to bylo oznámeno.

Nedávný článek Grahama Summerse shrnul některé další kroky opouštění amerického dolaru v mezinárodním obchodě, jejichž svědky jsme byli nedávno…

Skutečně, představitelé Číny, Indie, Brazílie, Ruska a Jižní Afriky (poslední přírůstek ke zkratce BRIC, nyní tedy BRICS) se nedávno setkali na jihu Číny, aby tam probrali rozšíření používání vlastních měn v zahraničním obchodu (další krok pryč od amerického dolaru).

Abychom to zrekapitulovali:

– Čína a Rusko odstranily americký dolar ze svého vzájemného obchodu

– Čína se snaží o rychlé uzavření obchodní dohody s Brazílií

– Čína, Rusko, Brazílie, Indie a nyní Jižní Afrika přesouvají vypořádání obchodů do vlastních měn (ne v americkém dolaru)

– Saudská Arábie se chystá formalizovat obchod s Čínou a Ruskem

– Singapur se chystá obchodovat v juanech

Trend je zde jasný. Vláda amerického dolaru coby světové rezervní měny končí. Tento proces chvíli potrvá. Ale dolar jako rezervní měna skončí do pěti let.

Ano, dny amerického dolaru coby primární rezervní měny světa jsou definitivně sečteny.

Nestane se to přes noc, ale jak americká ekonomika nadále slábne, je nevyhnutelné, že zbytek světa bude nadále zpochybňovat, proč by měl mít americký dolar automaticky takové dominantní postavení v mezinárodním obchodě.

Během příštích několika let sledujte bedlivě Saudskou Arábii.

Když Saudská Arábie oznámí odchod z petrodolarového systému, bude to hlavní spouštěcí událost pro globální finanční systém, a bude to opravdu, opravdu zlé znamení pro americkou ekonomiku.

Úroveň prosperity, které se těšíme dnes, by nebyla bez petrodolarového systému možná. Jakmile petrodolarový systém zkolabuje, spousta našich podkladových ekonomických slabin bude odhalena a nebude to nic hezkého.

Na obzoru jsou těžké časy. Je důležité, abychom se všichni informovali a abychom se všichni připravili.