Rusko shromažďuje jednotky na severní íránské hranici a očekává útok Západu

Šéf Ruské bezpečnostní rady Viktor Ozerov řekl, že ruský generální štáb připravil akční plán pro případ útoku na Írán.

Dmitrij Rogozin, který byl ruským velvyslancem u NATO, před útokem na Írán varoval.

„Írán je náš soused,“ řekl Rogozin. „Pokud bude Írán zapleten do jakékoliv vojenské akce, představuje to přímé ohrožení naší bezpečnosti.“ Rogozin je nyní náměstkem ruského premiéra a je považován za proti-západně orientovaného. Dohlíží na obranný sektor Ruska.

Zdroje ruského ministerstva obrany říkají, že ruská armáda nevěří, že Izrael má dostatečná vojenská aktiva, aby porazil íránskou obranu, a dále věří, že bude nezbytná americká vojenská akce.

Důvodem příprav na přesun ruských jednotek je nejen chránit vlastní klíčové regionální zájmy, ale možná i pomoct Íránu v případě takového útoku. Zdroje dodávají, že posilování ruské vojenské přítomnosti v tomto regionu by mohlo vést k tomu, že ruské ozbrojené síly se potenciálně postaví izraelským silám, americkým, nebo oběma.

Informované zdroje říkají, že Rusové varovali před „nepředvídatelnými důsledky“ útoku na Írán, kdy někteří Rusové říkají, že ruská armáda se případné války zúčastní, protože by ohrozila životné důležité zájmy Ruska v regionu.

Vlivné ruské noviny Nězavisimaja gazeta citovaly zdroje z ruské armády, které řekly, že situace vytvářející se kolem Sýrie a Íránu „způsobuje, že Rusko urychlilo zesilování svých vojenských uskupení na jižním Kavkazu, v Kaspiku, Středomoří a Černém moři“.

Tyto poslední informace pochází z řady zpráv a úniků od oficiálních ruských mluvčí a státních zpravodajských agentur, uvádějících, že izraelský útok v létě je téměř jistý.

Kvůli dopadu na životní ruské zájmy v regionu, říkají zdroje, začaly ruské přípravy na takový útok před dvěma lety, kdy byla modernizována ruská vojenská základna 102 v Gyumri v Arménii. Ta má mít v regionu významnou geopolitickou pozici.

Rodiny ruských vojáků ze základny Gyumri v Arménii, blízko hranic s Gruzií a Tureckem, již byly evakuovány, říkají ruské zdroje.

„Vojenská základna 102 je klíčovým bodem, ruským předpolím na jižním Kavkaze,“ řekl novinám zdroj z ruské armády. „Nachází se na velmi důležité geopolitické pozici, ale Kreml se bojí, aby tuto situaci neprohrál.“

Protože se na prezidentský post vrací Vladimir Putin, jsou vyhlídky na to, že opětovně nařídí útok na Gruzii, jak učinil v srpnu 2008, také jednou z možností, říkají tyto informované zdroje.

Rusové věří, že Gruzie bude spolupracovat se Spojenými státy na blokování jakýchkoliv dodávek na vojenskou základnu 102, která je nyní zásobována primárně vzduchem. Právě nyní Gruzie blokuje pouze pozemní přepravní cestu, po které by mohly ruské dodávky putovat.

Palivo pro ruskou základnu v Arménii přichází z Íránu. Ruští představitelé věří, že tento hraniční přechod může být v případě války uzavřen.

„Je možné, že bude nezbytné použít vojenské prostředky k prolomení gruzínské transportní blokády a vytvořit přepravní koridory vedoucí do Arménie,“ uvedl Jurij Netkačev, bývalý zástupce velitele ruských jednotek v Zakavkazí. Geografie tohoto regionu naznačuje, že jakýkoliv takový přepravní koridor by musel procházet středem Gruzie, blízko hlavního města Tbilisi, vzhledem k cestám a topografii této země.

V září ruská armáda plánuje vojenské cvičení s názvem Kavkaz 2012. Nicméně informované rusé zdroje říkají, že přípravy a rozmísťování vojenského vybavení a personálu již začaly, v očekávání možné války s Íránem.

Tyto zdroje hlásí, že v regionu bylo nasazeno nové vybavení pro velení a řízení operací, schopné používat pro navádění ruský GPS systém Glonass.

„Letectvo jižního vojenského okruhu mělo být přezbrojeno z téměř 100% a dostat nová letadla a vrtulníky,“ podle regionálního experta Pavla Felgenhaurea z washingtonské Nadace Jamestown.

V r. 2008 Felgenhauer poukázal na to, že manévry Kavkaz 2008 umožnily ruské armádě v tajnosti nasadit jednotky, které úspěšně v srpnu onoho roku zasáhly v Gruzii.

Ministr obrany Anatolij Serdjukov již oznámil, že nové jednotky Specnaz budou umístěny ve Stavropolu a Kislovodsku, nacházejících se na severním Kavkaze.

Ruské zdroje říkají, že ruská armáda věří, že pokud půjdou USA do války s Íránem, mohou rozmístit jednotky v Gruzii a válečné lodě v Kaspickém moři, za případné pomoci Ázerbájdžánu, který však uvedl, že nedovolí, aby jeho území bylo použito Izraelem pro útok na sousední Írán.

Vyskytly se spekulace, že vzhledem ke zlepšeným vztahům mezi Izraelem a Ázerbájdžánem může židovský stát použít tamní základny, ze kterých by vedl letecké útoky na jaderná zařízení v sousedním Íránu. Izrael nedávno souhlasil, že prodá Ázerbájdžánu vojenské vybavení za 1,6 miliard dolarů.

Dalším dráždidlem pro gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho jsou vyhlídky, že ruské paradesantní jednotky, či VDV, se za použití vrtulníků mohou přesunout do dvou bývalých odtrženeckých gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dvě provincie obsadila ruská armáda během rusko-gruzínské války v srpnu 2008. Původně byly Moskvou prohlášeny za nezávislé státy, ale nyní Kreml naznačuje, že by mohly být připojeny k Rusku.

Podobně i generálporučík Vladimir Šamanov, velitel VDV, oznámil, že ruské jednotky v Arménii budou posílenu o parašutisty, spolu s útočnými a dopravními vrtulníky.

„Ruskému předvoji (ze Zakavkazí) může být nařízeno udeřit na jihu, aby se zabránilo předpokládanému vytvoření amerických základem v Zakavkazí, a spojit se s jednotkami v Arménii a převzít energetický koridor na jižním Kavkazu, kterým by se na evropské trhy mohly dostat ázerbájdžánská, turkmenská a další kaspická ropa a plyn,“ řekl Felgenhauer.

„Jedním rychlým vojenským úderem by si Rusko mohlo zajistit kontrolu nad celým Kavkazem a kaspickými státy, které byly dříve v jeho sféře, a postavit západ, příliš zaměstnaný Íránem, před hotovou věc,“ řekl.

„Zároveň by malá vítězná válka sjednotila Rusy za Kremlem a umožnila by mu tak zlikvidovat zbytky pro-demokratického hnutí „Za spravedlivé volby“, a jako konečný bonus by vojenská akce Ruska možná konečně zlikvidovala Saakašviliho režim.“

Putin se nijak netajil tím, že Saakašvilim pohrdá, a po svém návratu na prezidentský post může gruzínského prezidenta považovat za nedodělanou záležitost. Stejně jako v r. 2008 se Putin nebude příliš zdráhat vyslat ruské jednotky do Gruzie, protože na ruskou invazi a následnou okupaci byla z USA a evropských zemí slabá reakce.