Řekové a Srbové se postavili „novému světovému řádu“ (II)

Připomínáme aspoň rozhovor s představitelem agentury CESID George Vukovičem, který tradičně odpovídá za monitoring srbských voleb, odvysílaný německou agenturou DPA, kdy Vukovič dříve předpověděl volební výsledek 58% k 42% ve prospěch Tadiče (1). Bylo třeba dalšího srbského analytika – Slobodana Antoniče – aby v přímém přenosu státní společnosti RTS mluvil již, na základě horkých výsledků druhého kola, o „volebním zemětřesení“ a „nanejvýš neočekávaném výsledku“ (2).

To vše vedlo některé srbské analytiky dokonce i k předpokladu, že samotné odhady a následný vývoj událostí byly součástí širšího geopolitického scénáře, od počátku předpokládajícího souhlas západu s výměnou Tadiče za náhradní postavu, aby se zabránilo možnému vyšetřování spousty obvinění ohledně falšování během prvního kola. Mnozí srbští experti v úžasu poznamenali, že při porovnání počtu voličů zaregistrovaných v prvním kole (7,026,579 lidí) a celkového počtu obyvatel Srbska podle odhadů z r. 2011 – 7,120,666 lidí – vychází, že v zemi prakticky neexistují žádní neplnoletí. A co víc, počet voličů rostl rychlostí 40,000 lidí za rok (3).

20. května na internetu zveřejněné blahopřání Tomislavu Nikoličovi zaslané tři hodiny před uzavřením volebních místností jménem předsedy Rady Evropy Hermana van Rompuy a šéfa Evropské komise Jose Manuela Barroso poskytlo živnou půdu jak pro výše zmíněné domněnky, tak pro dohady o politické horečce, která v tu dobu zachvátila Brusel. Skandální blahopřání ze stránky Evropské komise brzy zmizelo a objevilo se tam znovu ráno 21. května (4). A bleskurychlé snížení počtu zaregistrovaných voličů v druhém kole na 6,771,479 lidí vypadalo jako neohrabaný pokus uvést skandální údaje aspoň do jakéhosi souladu s realitou.

Buď jak buď, jak Rusko, tak EU a celý svět budou nyní jednat v Srbsku s novým prezidentem, který se v minulých letech proslavil řadou nutno říct vzájemně se vylučujících výroků a slibů v tak klíčových záležitostech pro srbský politický život, jako problém Kosova, vztah s Moskvou a osud srbské přihlášky do EU. A nyní je třeba odmyslet si předvolební prohlášení bývalého aktivisty proti-západní Srbské radikální strany, aby bylo možné pečlivě zanalyzovat jeho první kroky v nové funkci.

Hlavním z takových kroků se bez pochyby stala jeho návštěva Ruska 26. května, kam odjel coby zvolený prezident účastnící se jako host sjezdu strany „Jednotné Rusko“. Srbské pokrokáře spojuje s hlavní ruskou politickou silou dohoda o mezistranické spolupráci. Tato návštěva představovala i nový krok v mezistátní spolupráci, vzhledem k setkání T. Nikoliče s ruským prezidentem V. Putinem. Byla to první návštěva nově zvoleného srbského prezidenta a vedoucí delegace Dumy v Meziparlamentní unii a představitel „Jednotného Ruska“ Aleksandr Babakov v rozhovoru pro agenturu Interfax zdůraznil, že zná Tomislava Nikoliče „jako důsledného stoupence sbližování s Ruskem“. Je přesvědčen, že po uvedení do funkce zůstane Nikolič „věrný principům přátelství a partnerství našich zemí“. Rusko-srbská spolupráce má velkou perspektivu, včetně výstavby plynovodu Southstream, která začne na konci roku 2012, poznamenal Aleksandr Babakov (5). Sám Nikolič již před volbami v rozhovoru pro ruskou agenturu Itar-Tass slíbil, že v případě, že se dostane k moci, „změní se vztahu Bělehradu a Moskvy k lepšímu“ (6).

Jaké předběžné závěry lze udělat po návštěvě Tomislava Nikoliče v Moskvě? Pozornost poutá zdrženlivost nového srbského prezidenta při hodnocení rusko-srbské spolupráce, v porovnání s otevřenějšími charakteristikami V. Putina. Ten připomenul, že Rusko již v r. 2010 nabídlo srbské straně úvěr ve výši 200 milionů dolarů, a nyní je připraveno poskytnout druhou tranši ve výši 800 milionů dolarů. „Tento úvěr musí být použit na rozvoj infrastrukturních projektů. Ruská strana je připravena. Od našich partnerů v Srbsku čekáme konkrétní návrhy ohledně technicko-ekonomické opodstatněnosti projektů předložených k realizaci v Srbsku. Rád bych vás požádal, vážený pane prezidente, abyste dal odpovídající podnět opětovně budovaným řídícím a výkonným strukturám,“ zdůraznil V Putin (7).

Nikoličova odpověď byla dost vyhýbavá. „Uděláme vše nutné pro to, aby Srbsko předložilo dobré projekty v rámci úvěru, který Rusko poskytne,“ slíbil, ale v souvislosti s tím nezmínil ani účast své země v realizaci projektu Southstream, ani další projekty, které již byly odsouhlaseny a schváleny na mezistátní úrovni.

Ještě opatrněji vypadá výrok Tomislava Nikoliče ohledně kosovského problému, který je pro osud srbské státnosti klíčový. Během setkání s ruským prezidentem poděkoval za „podporu, kterou Rusko Srbsku poskytlo, obzvláště co se týká zachování suverenity Srbska v Kosovu a Metochii“. Nicméně Nikolič dal okamžitě najevo, že si nemyslí, že rozhovory Srbska s EU mají nějaký vztah ke kosovské otázce. Zdůraznil, že se chystá „budovat zemi podle těch pravidel, která existují v Evropské unii“. „Doposud jsem neslyšel, že existuje podmínka, že musíme uznat nezávislost Kosova a Metochie,“ řekl nový prezident.

Při rozvíjení posledně zmíněné sporné teze, odporující četným výrokům oficiálních představitelů Německa a dalších členských zemí EU, Nikolič v rozhovoru pro ruská média přislíbil vyjasnit tuto otázku během návštěvy v Bruselu, plánované na 13. června. Mimo toho prohlásil, že se chystá osobně účastnit rozhovorů probíhajících již za jeho předchůdce, mezi Bělehradem a Prištinou pod záštitou Evropské unie. „Co se týká probíhajících rozhovorů mezi Srbskem a orgány moci v Prištině, tak ještě když jsem byl v opozici jsem požadoval, aby se vedly na nejvyšší úrovni. Aby se prezident a premiér neschovávali za ministerské úředníky,“ zdůraznil T. Nikolič. A jeho odkaz na to, že „ústava neumožňuje projednávat nezávislost Kosova a Metochie bez toho, aby občané vyjádřili svůj názor v referendu“, byl doprovázen slovy o tom, že „je zřejmé, že již nemůžeme vládnout v Prištině, ale zjevné je také to, že Priština nemůže vládnout v Kosovské Mitrovici“ (8). Takové konstatování neznamená nic jiného, než zastřený souhlas s rozdělením tohoto srbského kraje, i když při podpoře takového řešení dříve vůdce pokrokářů přistižen nebyl.

Spolu s nepochybně potěšitelným faktem, že zvolený prezident Srbska navzdory svým původním plánům navštívil v nové funkci jako první Moskvu, a ne Berlín, je třeba konstatovat, že předešlé výroky nového srbského vůdce o prioritním rozvoji strategických vztahů s Ruskem zatím nebyly zopakovány. Ve slibech Nikoliče je spíše patrná snaha zachovat maximální rovnováhu ve vztazích s Ruskem a Evropskou unií – za jasného zachování klíčového úkolu zděděného po jeho předchůdci, integrace do EU. Odkazy na vůli národa v otázce teritoriální integrity Srbska jsou popírány slibem „budovat zemi“ podle pravidel Evropské unie. A jak známo, jedním z nejdůležitějších pravidel Bruselu ve vztahu k srbskému státu je jeho rozkouskování, otevírající přímou cestu k odtržení nejen Kosova a Metochie, ale také Vojvodiny, Preševské Doliny a Sandžaku.

Při analýze obsahu rozhovorů Tomislava Nikoliče v Moskvě lze dojít k neočekávanému závěru, že Vladimir Putin je „větším Srbem“, než zvolený srbský prezident. Nyní již objektivní vyhodnocení západních geopolitických scénářů, přidělujících jeho zemi velmi nezáviděníhodnou roli, závisí jen na samotném Nikoličovi. V opačném případě je zde riziko, že jeho vlastenecké sliby se plynule přemění na pokračování politiky Borise Tadiče – k velké spokojenosti Washingtonu a Bruselu a zklamání srbských voličů, kteří 20. května projevili jedinečnou zásadovost.

Odkazy

1. DPA 180205 GMT Mai 12 18.05.2012 06:06
2. http://www.france24.com/en/20120521-nationalist-nikolic-wins-serbian-presidential-elections
3. http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/public/PublicationView.aspx?pKey=41&pLevel=1&pubType=2&pubKey=834
4. AFP 211113 GMT MAI 12
5. ИНТЕРФАКС 1243 210512 MSK 21.05.2012 12:45
6. ИТАР-ТАСС 21.05.2012 13:48
7. http://www.kremlin.ru/news/15447
8. ИНТЕРФАКС 1329 280512 MSK 28.05.2012 13:30