Militarizované olympijské hry v Londýně evokují Orwellův román 1984

Baterie raket typu země-vzduch umístěné na střechách civilních obytných budov, válečné lodi královského námořnictva na Temži, bojová letadla a helikoptéry střežící oblohu nad britským hlavním městem vyvolávají zlověstný pocit národa ve válečném stavu namísto projevu přátelství a míru mezi národy jak má být tradicí těchto starobylých her.

Olympijské hry začínají už za dva týdny. Posledním počinem jejich přeměny ve vojensko-policejní akci bylo oznámení britského ministerstva obrany, že původně plánovaný počet 13,5 tisíce vojáků bude zvýšen o dalších 3,5 tisíce. Vojáci budou přítomní na všech třiceti sportovištích jako ochrana veřejnosti a sportovců před rizikem teroristického útoku.

Britský generál Nick Parker, který velí celému bezpečnostnímu komplexu opatření, řekl, že jeden kontingent bude připraven reagovat také na události typu 9/11.

Celkový počet vojáků nasazených v Londýně a okolí převyšuje o 7 tisíc počet britských vojáků v Afghánistánu.

K tomu je ovšem nutno přičíst extra 10 tisíc policistů a dalších 10 tisíc mužů ze soukromých bezpečnostních agentur. Bylo odhaleno, že soukromá firma G45, která vyhrála zakázku pro zajištění bezpečnosti v Londýně v průběhu olympijských her, nebyla schopna dodat dostatek svých lidí, proto bylo rozhodnuto o posledním navýšení vojenského personálu.

Militarizace olympijských her nechtíc vyplynula napovrch, když mluvčí ministerstva obrany řekl: „Mnoho těch, které veřejnost střetne při vstupu na každou sportovní akci, budou tvořit lidé v aktivní vojenské službě.“

Boris Johnson, nekonformní starosta Londýna, řekl: „Radnice bere záležitosti kolem bezpečnosti olympijských her nesmírně vážně. To, že má v průběhu her k dispozici ty nejlepší a nejodvážnější muže a ženy v uniformách na světě, by mělo vyvolat maximální pocit bezpečí.“

Největší válečná loď britského námořnictva, HMS Ocean, bude ukotvena v Greenwich a bude sloužit jako logistické řídící centrum v průběhu olympiády. Současně poslouží jako základna pro vrtulníky Lynx s ostřelovači na palubách, které budou 24 hodin denně kroužit nad městem.

Královské námořnictvo na hlídkových a nafukovacích člunech bude křižovat na této historické řece obtékající historické londýnské památky.

Královské letectvo RAF bude s vrtulníky Puma a bojovými tryskovými letadly Typhoon hlídat oblohu nad městem. Operovat bude ze dvou základen, z Northolt v západním Londýně a z Ilford ve východním Londýně.

Ale nejvíce kontroverzní je umístění baterií raket Rapier SAM typu země-vzduch v rezidenční oblasti v chudinské zanedbané čtvrti East End. Obyvatelé této oblasti se nedávno pokoušeli soudní cestou napadnout toto rozhodnutí, ale soud jejich požadavek odmítl.

V lokalitě žije převážně dělnická komunita, která protestovala proti militarizaci svého okolí. Vyjádřila znepokojení nad bezpečností pro občany v případě, že by rakety byly použity k sestřelení podezřelého letounu. Jeden z místních obyvatel se ptal: „Co když na naše domy spadnou trosky sestřeleného letadla?“

Vojenská invaze do chudé londýnské čtvrti po čtyři týdny trvání olympijských her posloužila ke zvýšení už tak ne příliš přátelských pocitů obyvatel vůči tomuto kolosálnímu divadlu. Oblasti východního Londýna jako Tower Hamlets a Waltham Forest leží ve stínu některých s jistým úmyslem postavených podniků. Pořádání olympiády včetně masivních bezpečnostních zajištění bude stát něco mezi 20 a 40 miliardami dolarů (možná je tam chyba, ale v originále opravdu je between $20 and $40 billion. Pozn. překladatele). Většinu z toho zaplatí daňoví poplatníci. A to v časech drtivých úsporných opatření britské vlády v celkové částce 140 miliard dolarů osekaných z veřejných výdajů.

Sociálně znevýhodněné komunity východního Londýna těžce zasáhla největší vlna vládních úsporných opatření zdůvodňovaných nutností vyrovnaného státního rozpočtu po vyplácení miliard dolarů záchranných balíčků pro zkorumpované soukromé banky.

Obyvatelé oblasti Londýna jako jeho východního konce pociťují vysokou nezaměstnanost a deprivaci, jen velmi málo místních si bude moci dovolit navštívit olympijské hry, kde ceny lístku dosahují až tří tisíc dolarů.

Vzhledem k pozici této pompézní akce a jejího výstředního firemního sponzorství vedle rozlehlé ponuré chudoby pro mnoho Londýňanů – na pozadí vojenských operací v plném rozsahu a ostrahy – se nelze zbavit děsivého pocitu dystopie románu George Orwella 1984.

Orwellův klasický příběh o autoritativním policejním státě se odehrává hlavně v Londýně, který se stal hlavním městem Územní oblasti jedna, provincie amerického super-státu Oceánie. Chudá většina obyvatelstva, "proléti", se museli spokojit chabou nadějí, že vyhrají týdenní loterii, zatímco "vnitřní kruh" panoval nad masami. Proléti byly drženi v otroctví mimořádnými pravomocemi elit, panoval trvalý válečný stav. V Orwellově románu 1984 lze rozpoznat podezření, že údajný válečný stav a nepřetržité přicházející útoky anonymních nepřátel byly podvodem elit majícím za cíl vyvolat strach v masách lidí.

S britskou vládou v čele účasti na americké "globální válce proti teroru" (obyčejně označována jako GWOT) a důkazem, že se britská inteligence podílela na teroristických útocích v londýnském metru v roce 2005 (tzv. 7/7), vypadá Orwellův 1984 stále více jako literární dílo podle skutečné předlohy.

Novela byla publikována v roce 1949, rok po olympijských hrách v Londýně. Tyto hry se konaly v poválečné atmosféře, kdy velká část londýnských domů stále vykazovala následky německé Blitzkrieg.

V roce 2012 bude Londýn opět připomínat válečnou zónu z důvodu podvržené „války proti terorismu“, kterou britská vláda a její američtí spojenci zahájili za účelem získání domácí a zahraniční dominance.