Plánuje Amerika post-izraelský Střední východ?

Kongresmanka se pravděpodobně nezaměří na protlačování republikánských témat týkajících se jejího stranického kolegy Mitta Romneyho, bývalého „umírněného guvernéra Massachusetts“, u kterého si je vědoma, že není pravděpodobné, aby se dostal do Bílého domu. Ne, podle zdroje v Demokratickém národním výboru, který zběsile dává do kupy konečné pokyny pro vlastní sjezd, který se bude konat v týdnu od 3. září v Charlotte v Severní Karolíně, stráví Illena většinu času s Mittovým kolegou, kongresmanem Paulem Ryanem, nebo ho bude prosazovat. Ryan, stoupenec Ayn Randové (autorky Fontána a Atlas přikrčen, jakož i zakladatelky objektivistického hnutí) pravidelně říká publiku, že „učení Ayn Randové na něj měla největší filosofický vliv v jeho životě“. No, až na náboženství a potraty a pár dalších záležitostí, neboť Ayn, která zemřela v 1982, byla zjevnou ateistkou a silně podporovala potraty, byla opakem toho, co Ryan říká publiku.

Ros-Lehtinen se bude spíše setkávat s místními, celostátními a mezinárodními židovskými vůdci v tomto státě, kde musí vyhrát, a kde byla pověřena úkolem, aby je opětovně ujistila, že Republikánská strana je nejlepším přítelem Izraele a že návrh zprávy současné americké vlády vyzývající USA, aby přehodnotily svůj vztah k Izraeli, je zodpovědností nikoho jiného, než Baracka Obamy, a že odhaluje jeho skutečné pohrdání Izraelem.

V její kampani proti Bílému domu ji bude pomáhat William Kristol, vydavatel neokonzervativního Weekly Standard a ředitel Nového amerického století, „fanaticky pro-izraelské“ lobby se sídlem ve Washingtonu, „prosazující společné izraelské a americké politické a vojenské vedení na celém světě, a přinesení demokracie na Střední východ“.

Tak kvůli čemu je všechen ten povyk?

Je to dokument s názvem: Příprava na post-izraelský Střední východ, 82 stránková analýza, která dochází k závěru, že americké národní zájmy jsou v zásadě v rozporu se zájmy sionistického Izraele. Autoři dochází k závěru, že Izrael je v současné době největší hrozbou pro národní zájmy USA, protože jeho povaha a činy brání normálním vztahům USA s arabskými a muslimskými zeměmi, a v rostoucí míře s širším mezinárodním společenstvím.

Tato studie byla nařízena americkou výzvědnou komunitou skládající se z 16 amerických tajných služeb s ročním rozpočtem překračujícím 70 miliard dolarů. Do této komunity, která studii nařídila, patří i tajné služby námořnictva, armády, letectva, námořní pěchoty, pobřežní stráže, vojenská rozvědka, ministerstvo energetiky, bezpečnost otčiny, zahraničí, finance, DEA, FBI, NSA, Národní geokosmická výzvědná služba, NRA a CIA.

K mnoha zjištěním, která se Ros-Lehtinen a Kristol a další neregistrovaní agenti Izraele pravděpodobně pokusí politicky využít od této chvíle do 6. listopadu, kdy je budou používat pro útoky na Obamovu vládu, patří, jako vzorek, následující:

• Izrael, vzhledem k jeho současné brutální okupaci válkychtivosti, již nemůže být zachráněn, stejně jako nemohl být apartheid Jižní Afriky, přičemž v r. 1987 byl Izrael jedinou „západní“ zemí, která udržovala diplomatické styky s Jižní Afrikou, a byl poslední zemí, která se přidala k mezinárodnímu bojkotu, než režim zkolaboval;
• Vedení Izraele, s jeho neustále rostoucí podporou 700,000 ilegálních osadníků na okupovaném Západním břehu, je stále více mimo politickou, vojenskou a ekonomickou realitu Středního východu;
• Post-labouristická vláda koalice Likud je hluboce propletena a je spolupachatelem zločinů osadníků a je ovlivňována politickou a finanční mocí osadníků, a bude ve stále větší míře čelit občanským násilnostem, se kterými by se americká vláda neměla spojovat, nebo do nich být zapletena;
• Arabské jaro a islámské probuzení, do velké míry, osvobodilo velkou většinu z 1,2 miliardy Arabů a muslimů a ti se začali zabývat tím, o čem převážná většina věří, že je nelegitimní, nemorální a neudržitelná evropská okupace Palestiny a původních obyvatel;
• Zároveň s tím, ale maje dřívější počátek, se za rychle rozšiřující se arabské a muslimské moci v regionu, jak dokládá arabské jaro a islámské probuzení a vzestup Iránu, jako americká moc a vliv klesá, americký závazek k válkychtivému utlačovatelskému Izraeli stává neobhajitelným či neproveditelným, což je konzistentní s nadřazenými americkými národními zájmy, ke kterým patří i normalizace vztahů s 57 islámskými zeměmi;
• Hrubé zasahování Izraele do vnitřních záležitostí Spojených států prostřednictvím špionáže a ilegálních převodů amerických zbraní. Patří sem i podpora více než 60 „nastrčených organizací“ a přibližně 7,500 amerických představitelů, kteří skáčou na pískání Izraele a usilují o ovládnutí a zastrašení médií a agentur americké vlády, což by již nemělo být nadále přehlíženo;
• Americká vláda již nemá finanční zdroje, nebo veřejnou podporu, aby pokračovala ve financování Izraele. Více než tři biliony dolarů přímé a nepřímé pomoci od amerických daňových poplatníků od r. 1967 již není přijatelné a stále více proti tomu namítají američtí daňoví poplatníci, kteří se staví proti pokračování amerického vojenského zaplétání na Středním východě. Americké veřejné mínění již nepodporuje financování a vedení široce vnímaných ilegálních amerických válek z pověření Izraele. Tento názor je stále více sdílen i v Evropě, Asii a mezinárodní veřejností;
• Izraelská legrační okupační infrastruktura, jejímž důkazem je i diskriminace a stále oddělenější a nerovné systémy spravedlnosti, již nesmí být nadále přímo či nepřímo financována americkými daňovými poplatníky, nebo ignorována americkou vládou;
• Izrael selhal, jako údajný demokratický stát, a pokračující americké finanční a politické krytí nezmění jeho pokračující sesuv do statutu mezinárodního vyvrhelského státu;
• Stále útočnější a násilnější rasismus projevující se mezi židovskými osadníky na Západním břehu je izraelskou vládou přehlížen do té míry, že se izraelská vláda stala jeho protektorem a partnerem;
• Rozšiřující se propast mezi opozicí amerických židů vůči sionismu a izraelskými praktikami, včetně vraždění a brutálního zacházení s Palestinci pod izraelskou okupací, což je hrubým porušováním amerického a mezinárodního práva, a vyvolává to otázky v americké židovské komunitě ohledně americké zodpovědnosti za ochranu (R2P) nevinných civilistů pod okupací;
• Mezinárodní opozice vůči režimu neustále rostoucího apartheidu již nemůže být nadále synchronizována s proklamovanými americkými humanitárními hodnotami, nebo americkými očekáváními v bilaterálních vztazích země se 193 členskými zeměmi OSN;

Výčet končí zmínkami o potřebě vyhnout se kompromitujícím aliancím, které znepřátelují většinu světa a odsuzují americké občany ke snášení následků.

Zajímavé je, že se tam poznamenává, že Irán je příkladem země a lidí, kteří mají mnoho společného, a jehož občané mají skutečný zájem na bilaterálních stycích (zde je zjevná narážka na Izrael a jeho americkou lobby), neurčovaných přáními dalších zemí a jejich agentů. Rovněž se zdůrazňuje potřeba, aby USA přistoupily k „nápravě vztahů s arabskými a muslimskými zeměmi, včetně drastického omezení používání bezpilotních letounů.

Příští dny objasní, jestli bude Izrael úspěšný v záležitosti zjištění zprávy, která bude brzy zveřejněna, a v jaké míře se mu podaří dostat republikány na svoji stranu, v kampani o Bílý dům.