Skutečný důvod amerického strachu z íránských atomovek: mohou odvrátit americké útoky

„Představme si dokonce, že máme atomovou zbraň, jadernou zbraň. Co bychom s ní dělali? Jaký inteligentní člověk by bojoval s 5,000 americkými bombami jednou bombou?“

Nehledě na Cohenovo překvapení řada íránských vůdců, včetně Ahmadinejada. Dlouho tvrdila totéž. A je to věc tak zjevná, že ji ani není třeba říkat. Žádný rozumný člověk nebere vážně tvrzení, že Írán, dokonce i kdyby jaderné zbraně dostal, by spáchal okamžitou a zaručenou sebevraždu tím, že by je použil pro útok na zemi, která má obrovské zásoby jaderných zbraní, k nimž patří i USA a Izrael. v činech íránského režimu nelze najít nic, co by jen naznačovalo iracionalistu na této úrovni, nemluvě sebevražedné choutky.

To, že Írán použije své jaderné zbraně proti USA a Izraeli, je očividným hlavním heslem strašící kampaně proti Teheránu, aby se vytvořila lidová podpora pro provedení agresivního útoku, aby se jim zabránilo tyto zbraně získat. Takže co je pak skutečným důvodem, že tolik lidí, jak v americké, tak v izraelské vládě se tak zoufale snaží zastavit íránskou proliferaci?

Čas od času skutečný důvod odhalí: íránské jaderné zbraně by zabránily USA zaútočit na Írán, a to je to, co je netolerovatelné. Posledním člověkem, který bezděky odhalil skutečný důvod pro považování íránských jaderných schopností za nepřijatelné, byl senátor Lindsey Graham, jeden z amerických nejspolehlivějších a nejkrvežíznivějších válečných štváčů.

V pondělí Graham mluvil v Severní Augustě v Jižní Karolíně a byl dotázán na způsob, jakým sankce poškozují běžné Íránce. Ayman Hossam Fadel byl přítomen a výměnu zaznamenal. V odpovědi na tuto otázku Graham ocenil prezidenta Obamu za vyhrožování Íránu válkou kvůli jaderným zbraním, který vyhlásil, že „Íránci by měli být ochotni trpět nyní za lepší budoucnost“, a pak – dovolávaje se otřepané fráze neokonzervativců, která je nasazována kdykoliv je ospravedlňována nějaká nová válka – přirovnal íránské atomovky v Hitlerovi v 30. letech. Ale uprostřed své odpovědi vysvětlil skutečný důvod, proč je třeba se bát íránských jaderných zbraní:

„Mají dva cíle: jedním je přežití režimu. Nejlepším způsobem, aby režim přežil, podle nich, je mít jaderné zbraně, protože když máte jaderné zbraně, nikdo na vás nezaútočí.“

Graham dodal, že druhým cílem režimu je „vliv“, že „lidé vám naslouchají“, když máte jaderné zbraně. Jinými slovy, nemůžeme Íráncům dovolit získat jaderné zbraně, protože pokud by je měli, již bychom na ně nemohli zaútočit kdy chceme, a již bychom je nemohli tyranizovat v jejich vlastním regionu.

Grahamova odpověď je konzistentní s tím, co řekla různá americká politická elita v posledních letech o nepřátelích Ameriky obecně, a Íránu konkrétně: skutečnou hrozbou jaderné proliferace je, že může odvrátit americkou agresi. Thomas Donnelly z Amerického podnikatelského institutu a projektu Nového amerického století dával dlouho křišťálově jasně najevo, že toto je skutečným důvodem opozice vůči íránským jaderným schopnostem.

„Když jsou jejich rakety vyzbrojeny jadernými, biologickými nebo chemickými hlavicemi, dokonce i regionální mocnosti mají uvěřitelný zastrašovací prostředek, bez ohledu na rovnováhu konvenčních sil… V éře po studené válce se Amerika a její spojenci, místo Sovětského svazu, stali primárními objekty zastrašování, a jsou to státy jako Irák, Írán a Severní Korea, které si nejvíce přejí vyvinout zastrašovací kapacity.“

Dodal:

„Nejjistějším prostředkem odvrácení amerických akcí je funkční jaderný arzenál…“

„Ovšem vyhlídky jaderného Íránu jsou noční můrou. Tím spíše je noční můra, že je vysoká pravděpodobnost, že Teherán by použil své zbraně nebo je předal teroristickým skupinám – ačkoliv to není mimo sféru pravděpodobnosti – a ještě více kvůli omezujícímu efektu, který hrozí, že by to mělo na americkou strategii Velkého Středního východu. Je zde nebezpečí, že Írán své zastrašovací prostředky „rozšíří“, buď přímo, nebo de facto, do různých států a dalším hráčům v regionu. To by bylo ironickou ozvěnou rozšíření zastrašovacích prostředků zamýšlených uplatnit na americké spojence během studené války.“

Jonathan Schwarz rozsáhle zdokumentoval, že toto americká politická elita stále dokola opakovala. V r. 2001 ministr obrany Donald Rumsfeld varoval:

„Několik těchto (malých nepřátelských zemí) je intenzivně nepřátelských vůči Spojeným státům a zbrojí, aby nás odradili od použití naší konvenční nebo jaderné moci v regionální krizi.“

V r. 2002 představitel ministerstva zahraničí Philip Zelikow řekl, že pokud by Iráku bylo dovoleno zachovat si své ZHN, „mohou nám nyní zabránit v útoku na ně, protože skutečně mohou provést odvetný úder proti nám“. V r. 2008 demokratický senátor Chuck Robb a republikánský senátor Dan Coates napsali neskutečně jestřábí úvodník do Washington Post, ve kterém se dožadovali útoku na Írán, a napsali:

„Islámská republika Írán s jadernými zbraněmi by byla strategicky neobhajitelná. Ohrožovalo by to americkou národní bezpečnost… Zatímco jaderný útok je pesimistickým scénářem, Írán by nemusel použít jaderný arzenál, aby ohrozil americké zájmy. Prosté získání schopnosti rychle sestavit jadernou zbraň by účinně poskytlo prostředek jaderného odstrašení.“

Obavou amerických plánovačů národní bezpečnosti číslo 1, zdá se, je, že nějaká země může být schopna zabránit USA zaútočit na ni dle libovůle, ať již aby změnily její režim, nebo dosáhly jiných cílů. Jinými slovy, íránské jaderné zbraně by mohly být použity k zabránění válkám – započatým USA – a toho se musíme bát především.

(Grahamův tazatel řekl, že věří, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně, a Graham odpověděl, že izraelští vůdci došli k opačnému závěru. Že je to prostě nepravda.)

Ať si člověk o Íránu myslí cokoliv, signál, který USA vyslaly světu je jasný: jakákoliv regionální vláda by si měla pořídit jaderné zbraně. Íránci bezpochyby sledovali, jak USA naložily se dvěma diktátory, kteří se vzdali svých snah o získání jaderných zbraní – Saddámem Husseinem v Iráku a Muammarem Kaddáfím v Libyi – a vzali si z toho jediné rozumné ponaučení: jediným způsobem, jak se země může ochránit před americkým útokem, mimo totálního podrobení se, je získat jaderné zbraně. To je přesně důvod, proč se USA a Izrael tak zuřivě snaží, aby je nezískali.