Led v Arktidě se zmenšuje, v Antarktidě roste

Nová studie NASA ukazuje, že od r. 1978 do r. 2010 celkový objem ledové pokrývky obklopující Antarktidu v Jižním ledovém oceánu vzrůstal zhruba o 6,600 mil čtverečních ročně, tedy o oblast větší, než stát Connecticut. A předešlý výzkum stejných autorů naznačuje, že míra tohoto růstu se nedávno zrychlila, kdy předtím činil nárůst od r. 1978 do r. 2006 jen 4,300 mil čtverečních.

„Došlo k celkovému nárůstu ledové pokrývky v Antarktidě, což je opak toho, co se děje v Arktidě,“ řekl hlavní autor Claire Parkinson, klimatolog Goddardova kosmického střediska NASA v Greenbelt, MD. „Nicméně tato míra nárůstu není tak velká, jako míra poklesu v Arktidě.“

Zemské póly mají velmi odlišnou geografii. Severní ledový oceán je obklopen severní Amerikou, Grónskem a Euroasií. Tyto obrovské pevniny zachytí většinu mořského ledu, který roste a ustupuje v rámci ročního cyklu zamrzání a tání. Ale velká část staršího, tlustějšího arktického mořského ledu v posledních třech desetiletích zmizela. Zmenšování letní ledové pokrývky odhalilo tmavou oceánskou vodu, která pohlcuje sluneční světlo a zahřívá se, což vede k další ztrátě ledu.

Na opačné straně planety je kontinent Antarktida, obklopený otevřenými vodami, které umožňují mořskému ledu expandovat během zimy, ale rovněž nabízí méně úkrytů během období tání. Většina zamrzlé pokrývky Jižního ledového oceánu roste a ustupuje každý rok, což vede k menšímu množství stálého ledu v Antarktidě.

Za použití pasivních mikrovlnných údajů ze satelitu NASA Nimbus 7 a několika meteorologických satelitů ministerstva obrany Parkinson a kolegové prokázali, že změny u mořského ledu nejsou kolem Antarktidy stejnoměrné.

K většině nárůstu v letech 1978 až 2010 došlo v Rossově moři, ve kterém ročně přibývalo téměř 5,300 mil čtverečních mořského ledu, kdy k menšímu nárůstu docházelo ve Weddellově moři a Indickém oceánu. Zároveň oblast Bellinghausenova a Amundsenova moře přicházela ročně v průměru asi o 3,200 mil čtverečních ledu.

Parkinson a Cavalieri řekli, že smíšený vzor nárůstu a poklesu ledu v Jižním ledovém oceánu by mohl být důsledkem změn v atmosférické cirkulaci. Nedávný výzkum poukazuje jako na možného viníka na slabou ozonovou vrstvu nad Antarktidou.

Ozón pohlcuje sluneční energii, takže nižší koncentrace jeho molekul může vést k ochlazení atmosféry (vrstvy mezi 6 a 30 mílí nad zemským povrchem) nad Antarktidou. Zároveň se oteplovala mírná pásma a rozdíl v teplotách posílil polární větry proudící nad šelfem Rossova moře.

„Větry u šelfu Rossova moře se stávají čím dál silnějšími a to způsobuje, že je mořský led vytlačován od pobřeží, což vytváří oblasti vody bez ledové pokrývky, polynye,“ řekl Josefino Comiso, hlavní vědec NASA Goddard.

„Čím větší pobřežní polynye, tím více ledu se vytváří, protože v polynyích je voda v přímém kontaktu s velmi studeným vzduchem zimní atmosféry a rychle zamrzá.“ Jak větry vanou, led se šíří dále na sever.

Expanze mořského ledu v letošní zimě v moři kolem Antarktidy dosáhla maxima dva týdny poté, co ledová pokrývka Severního ledového oceánu dosáhla historického letního minima, a šlo o rekordní oblast pokrývající 7,49 milionů mil čtverečních, což je asi o 193,000 mil čtverečních více, než kolik činil průměrný nárůst v posledních třech desetiletích.

Minimální antarktický nárůst, který je dosahován v polovině antarktického léta, v únoru, byl v r. 2012 také mírně vyšší, kdy dosáhl 1,33 milionů mil čtverečních ledové pokrývky, či asi o 251,000 mil čtverečních více, než činilo průměrné roční minimum od r. 1979.

Nicméně údaje pro nejjižnější oceán v porovnání s měrou, kterou Arktida přicházela o led, bednou – rozloha ledové pokrývky Severního ledového oceánu činila v září 2012 o 1,32 milionů mil čtverečních méně, než kolik byla průměrná ledová pokrývka od r. 1979 do r. 2000. Tato rozloha představuje ekvivalent asi dvou Aljašek.

Parkinson řekl, že fakt, že některé oblasti Jižního ledového oceánu se ochlazují a vytváří více ledu, nevyvrací oteplování klimatu.

„Klima se nemění jednotně. Země je velmi velká a zcela jistě se očekává, že budou rozdílné změny v rozdílných oblastech světa,“ řekl Parkinson. „To platí dokonce i pokud se celkový systém otepluje.“ Další nedávná studie NASA ukázala, že tloušťka mořského ledu v Antarktidě se v letech 2003 až 2008 ztenčila, ale zvětšila se plocha ledu, což vyrovnalo jeho ztenčení a vedlo k celkovému nárůstu jeho objemu.

Nový výzkum, za použití laserových alometrických dat satelitu ICES, byl první, který odhadl tloušťku mořského ledu pro celý Jižní ledový oceán z vesmíru.

Záznamy o tloušťce antarktického mořského ledu jsou mnohem sporadičtější, než arktické údaje, v důsledku logistických problémů při provádění pravidelných měření v divokých a ledových vodách kolem Antarktidy. Sběr dat v terénu se omezuje většinou jen na výzkumné ledoborce, které se tam obecně pohybují jen během jara a léta – takže jedinou možností, jak provádět měření tloušťky ledu ve velkém měřítku je z vesmíru.

„Máme dobře ošetřený rozsah antarktické ledové pokrývky moře, ale její tloušťka byla chybějícím kouskem, abychom mohli monitorovat rovnováhu masy mořského ledu,“ řekl Thorsten Markus, jeden z autorů studie a vědecký projektant ICESat-2, satelitu majícího nahradit nyní nefunkční ICESat. ICESat-2 má být vypuštěn v r. 2016. „Rozsah může být větší, ale pokud bude tloušťka ledu menší, mohl by jeho objem zůstat stejný.“