Chce být Portoriko americkou kolonií?

Volně přidružený karibský ostrovní stát Portoriko má vlastní ústavu a vlastní systém vlády, ale nejvyšší moc má americký kongres. 6. listopadu proběhly v zemi všeobecné volby a referendum. Referendum položilo dvě otázky. První byla zformulována následovně: „Chtěli byste změnit 114letý vztah Portorika se Spojenými státy?“ Druhá otázka uváděla tři možnosti: „stát se americkým státem, získat nezávislost nebo rozšířit autonomii na 'suverénní volné přidružení' (Estado Livre Associado Soberano).“

Podle Prensa Latina bylo u první otázky 54% hlasujících pro změnu statutu země. U druhé 61% obyvatel hlasovalo pro začlenění do Spojených států. 33% věřilo, že země by měla rozšířit přidružení k USA a pouhých 5% chtělo žít v nezávislé zemi.

Nicméně téměř půl milionu voličů ponechalo druhou část svých hlasovacích lístků nevyplněnou. V parlamentních volbách vyhrála Lidová demokratická strana. Této straně předsedá rádoby-guvernér Alejandro Garcia Padilla, který vyzýval k hlasování pro statut volného suverénního přidružení.

„Stoupenci připojení k USA zaznamenali bezprecedentní vítězství, ale je to umělé vítězství,“ řekl Angel Rivera Ortiz, profesor politologie na univerzitě Portoriko. „Voliči jsou rozděleni a zmateni, nevědí, kam jsou přijímáni,“ řekl.

Co slůvko „suverénní“ na statutu Portorika změní? Primárně je to příležitost rozhodovat o takových záležitostech, jako například zrušení Jonesova zákona z r. 1920. Podle tohoto zákona musí Portoričané pro přepravu zboží používat pouze americkou obchodní flotilu. Je to důležitá otázka, protože Portoriko je ostrov a americká obchodní flotila je jednou z nejdražších na světě. Pokud bude tento zákon zrušen, dovozní ceny poklesnou o 40%, exportní náklady o 150 milionů dolarů, což povede k nižším cenám vyvážených výrobků a učiní je to konkurenceschopnými.

Nicméně místní analytici věří, že výše uvedený prospěch nebyl populaci vysvětlen, takže výsledek referenda nemusí být reprezentativní, ani nemůže sloužit jako základ pro zvažování připojení Portorika ke Spojeným státům.

Ale i když budeme předpokládat, že Obama, jak slíbil, podpoří „vůli portorického lidu“, je nepravděpodobné, že americký kongres rozhodne v této věci kladně. Podle oficiálních údajů nakoupilo v letech 2008-2009 Portoriko od USA zboží v hodnotě 22,6 miliard dolarů za použití americké obchodní flotily, za což země zaplatila 1,5 miliardy dolarů. Americké společnosti vyvezly ze země zisky ve výši 34 miliard dolarů. Převody z federálního rozpočtu na sociální služby a pojištění činily asi 13,5 miliard dolarů. Krátce shrnuto, USA utratily z 58,1 miliard získaných zisků 13,5 miliard. To je velmi dobrý byznys a není žádný důvod na tom cokoliv měnit.

Navíc statut „polostátu“ umožňuje USA dělat v Portoriku věci, které by byly ve Spojených státech považovány za zločinné. Například jeden ze tří hlavních ostrovů země – Vieques – byl používán americkým námořnictvem od r. 1941 do r. 2003 pro zkoušky různých typů zbraní a zbavování se průmyslových odpadů.

Profesor Jose Barbosa, ředitel katedry geografie na univerzitě Portoriko v Rio Piedras, řekl, že východní konec tohoto ostrova je oblastí, kde je počet kráterů na kilometr čtvereční větší, než na Měsíci. Kontaminace půdy a vody těžkými kovy vedla ke zvýšení výskytu rakoviny na Vieques – je tam o 27% vyšší, než na pevnině. Během 50. a 70. let USA prováděly experimenty s ozařováním vězňů. V r. 1931, pod záštitou Rockefellerova institutu, tam byly prováděny experimenty, v rámci kterých se vězni infikovali rakovinou, a pak, počátkem 50. let, tam američtí specialisté testovali první antikoncepční pilulku na ženách.

Americká integrace zcela zničila na Portoriku zemědělství. Dnes je to jedna z nejchudších zemí v Amerikách, s nejhorší mírou nezaměstnanosti na kontinentu – více než 16%. Portoričané nemají stejná práva jako Američané u sociálního zabezpečení a podpory veteránům, ačkoliv jsou to občané USA. Nemají nárok hlasovat ve federálních volbách. Nicméně politika nezávislosti je neoblíbená. Byla za ta léta zlikvidována prosazením angličtiny, americké masové kultury a ekonomické závislosti.