Kolaps dolaru

Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku, či PIIE, ve svém posledním výzkumu uvedl, že Čína se dostala blíže svému dlouhodobému cíli, aby se renminbi stal globální rezervní měnou.

Od počátku globální finanční krize, praví se ve zprávě, stále více zemí, obzvláště vynořujících se ekonomik, považuje za hlavní referenční měnu při nastavování směnného kurzu juan.

A nyní 7 z 10 ekonomik v regionu – včetně Jižní Koreje, Indonésie, Malajsie, Singapuru a Thajska – sleduje renminbi těsněji, než americký dolar. Pouze tři ekonomiky – Hong Kong, Vietnam a Mongolsko – mají měnu stále se držící více dolaru, než renminbi, uvádí zpráva zveřejněná na internetové stránce Institutu.

Jihokorejský won se například zhodnocoval proti dolaru paralelně s renminbi od poloviny roku 2010.

Čína dlouho slibovala, že povýší svoji měnu na globální statut, spolu se svoji rostoucí ekonomikou, která se stala vloni druhou největší na světě.

U tohoto cíle byl v posledních letech zaznamenán výrazný pokrok, kdy země prosazuje v renminbi denominovaný přeshraniční obchod a postupně zmírňuje kontrolu svých kapitálových účtů.

V důsledku toho se z Hong Kongu rychle stalo největší obchodní centrum s renminbi mimo hranice Číny, kde jsou vklady asi ve výši 600 miliard juanů (95 miliard dolarů).

Podle poslední zprávy Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT) představoval v červenci v renminbi denominovaný obchod 10% celkových obchodů Číny. Před dvěma lety to byla nula.

Od 1. července do 31. srpna vzrostly globální platby v renminbi o 15,6%, podle SWIFT, zatímco platby v ostatních měnách poklesly v průměru o 0,9%.

Tržní podíl renminbi činil v srpnu 0,53%, a překonal tak dánskou korunu a stal se 14. globální nejčastěji pro platby používanou měnou.

Přeshraniční obchod vypořádávaný v renminbi se do tří let ztrojnásobí na 6,5 bilionu juanů (1,03 bilionů dolarů), protože vztahy s touto druhou největší světovou ekonomikou rostou, uvedla pro Bloomberg 9. října Royal Bank of Scotland ze Scotland Group PLC.

Vypořádání vzroste letos o 12 až 20% a do dvou let dosáhne 1,03 bilionů dolarů, z 330,8 miliard v r. 2011, řekla Janet Ming, šéfka obchodů s čínskými finančními instrumenty v RBS pro Evropu, Střední východ a Afriku.

„Jsme svědky, že stále více zákazníků začíná uplatňovat renminbi,“ uvedla Ming pro Bloomberg. „Pro většinu společností a bank jsou místem růstu Čína a Indie. Když obchodujete s Čínou, není ignorování renminbi tou správnou věcí.“

Wang Jianhui, hlavní ekonom Southwest Securities Co. Ltd., souhlasí. „V době, kdy jak dolar, tak euro jsou pod tlakem, investoři hledají nové rezervní měny. To je dobrá příležitost pro juan,“ řekl.

Royal Bank of Scotland v pondělní zprávě předpověděla, že renminbi se stane plně konvertibilní měnou do r. 2015.

PIIE uvedl, že renminbi by mohl získat statut mezinárodní rezervní měny do 10 až 15 let, pokud země dokáže zreformovat svůj finanční trh a umožní větší přístup cizincům prostřednictvím liberalizace kapitálového účtu.

Vytvoření nového renminbi bloku je výsledkem vzestupu Číny coby hlavního obchodního partnera v regionu. Podíl Číny na obchodu s výrobky v zemích východní Asie vzrostl z 2% v r. 1991 na asi 22% letos, podle zprávy PIIE.

V podstatě obchod je také motorem vzestupu renminbi i mimo východní Asii. Měny Indie, Chile, Izraele, Jižní Afriky a Turecka se nyní řídí silně renminbi, v některých případech více, než dolarem. Renminbi by byl atraktivnější, kdyby země dokázala ještě více liberalizovat svůj finanční a měnový trh, uvádí zpráva.

Někteří lidé se bojí, že Čína by mohla následovat vzestup a pád Japonska posledních desetiletí, ale Institut si to nemyslí.

„Měli by zaregistrovat, že dokonce i v opojných dobách japonského zázraku se jen nikdy nedostal k tomu, aby konkuroval dolaru coby referenční měna. Nikdy ve východní Asii nic takového jako jenový blok neexistovalo,“ uvádí zpráva.